7. prosince 2022 • 04:55

Videorozhovor s Vémolou: Zachránili mi život. Popsal drama v nemocnici

Autor: Ondřej Němec

Vstoupit do diskuse

Video se připravuje ...

Zobrazit více videí

TOP VIDEA

Dodnes slýchám, že jsem zlomil Labantovi nohu, říká Gabriel. Chovanec ho podržel

Krejčího čas je tady. Zafeiris coby zklamání sezony, potřebuje Zima ochranu?

VŠECHNA VIDEA ZDE

8zobrazit galerii

V nemocnici už leží týden a konečně může říct, že se situace zlepšuje. Karlos Vémola v exkluzivním videorozhovoru pro iSport.cz prozradil, jak proběhl jeho dramatický odvoz do nemocnice a s jakými komplikacemi se následně potýkal. „Zánět se mi pak po úderu do žeber rozjel do podpaží, kde se zanítily uzliny,“ popisoval bojovník zdravotní problémy, kterého ho dostaly na lůžko. A přiznal, že na odvetu s Patrikem Kinclem, která se měla uskutečnit 30. prosince v O2 areně, zatím ani neměl myšlenky.

Jindy hovorný a vtipkující Karlos Vémola jako by při rozhovoru jel jen na pár procent energie. Mluvil pomalu, občas si nepamatoval, o čem už byla řeč. Ležel jak přikovaný k posteli. Vyprávěl o tom, jak si v posledním týdnu prošel peklem.

Jak se aktuálně cítíte?
„Necítím se moc dobře, ale oproti tomu, jak mi bylo, to nejhorší mám za sebou. Za to, jak mě zachránili a postarali se o mě tady v Motole, jsem nesmírně vděčnej.“

Kolik dnů už jste v nemocnici?
„Já to úplně přesně nevím, k tomu se vyjádří doktor. Ale týden jsem tu určitě. A nejsem si jistý, jestli jsem přijel v pondělí nebo v úterý, ale vím, že kritická byla úterní noc. To byla ta nejkritičtější noc.“

Vaši přátelé říkali, že už převoz do nemocnice byl hodně dramatický. Pamatujete si z toho přece jen něco?
„Převoz byl dost dramatickej, protože už jsem o sobě skoro ani nevěděl a pan Hradil, který mě tady přijímal, mi poskytl úplně nadstandardní péči. Přijel jsem za pět minut dvanáct a díky jeho ochotě a pohotové reakci to podle mě dopadlo dobře. Upadal jsem skoro do kómatu. Měl jsem v tu chvíli CRP přes 300, který neustále stoupalo.

Co je CRP?

Tento test udává hodnotu C-reaktivního proteinu v krvi, tento protein je produkován játry a jeho hladina stoupá ve chvíli, kdy v těle probíhá zánět.

Ale když jsme sem přijeli, tak mě převezli na nějaký jiný oddělení. A tam mně řekli, že musím jet na infekční někam jinam, ať mě tam kolega odveze. Doktor tam svou ordinaci nechal a říkal: ‚To neexistuje, zavolejte mu sanitku, i když to je tady v areálu, kolega ho nikam nepoveze, já pojedu s ním.‘ Naskočil se mnou do sanitky a snažil se mě udržet. Furt na mě mluvil, vzal do sanitky mého parťáka, aby se mnou komunikovali, abych jim prostě neomdlel. Když jsme přijeli, na vrátnici na infekčním říkali, že to není standardní postup, že nemá od doktora napsaný příjem. On odpověděl, že je primářem toho druhého oddělení a bude to od něj muset stačit. Za to mu budu chtít určitě osobně poděkovat.“

Můžete říct, co zapříčinilo silný zánět?
„Sám ani nevím. Jsem tu několikátej den a doktoři pořádně nevědí. Dělají se neustálé testy. Jisté je, že jsem měl extrémní zánět. Mně pár dní předtím už nebylo nejlíp, byl jsem neuvěřitelně unavený. Řešili jsme to už s doktorem Kolářem (přední český fyzioterapeut Pavel Kolář), že mám extrémní únavu po úderu do nosu při sparingu s Machem (Muradovem). Udělal se mi pak zánět a už na to jsem bral antibiotika několik dní. Ale normální člověk by to asi… Normálně by to člověk cítil, že je nemocnej. Ale já jsem v tu chvíli myslím neudělal nic špatně. Cítil jsem se unavenej, ale taky jsem dost trénoval, takže jsem to bral jako normální věc. Zánět se mi pak po úderu do žeber rozjel do podpaží, kde se zanítily uzliny. To potom prasklo. A ta nejhorší věc, že zánět pak vytek a udělala se mi trombóza v levé ruce. Takže se to velice rychle šířilo a bylo to bez nějakého varování.“

Přemýšlel jste už nad zrušeným zápasem s Patrikem Kinclem, nebo vám na to vůbec nepřišly myšlenky?
„Ve středu jsem na tom byl špatně. Poprvé v životě se mi stalo, že jsem nad zápasem vůbec nepřemýšlel. Byl jsem v takových bolestech a bylo mi tak zle, že jsem pořád říkal doktorovi, že má můj kluk zítra narozeniny. A jediný, co jsem měl v hlavě, byly jeho narozeniny, být s ním. Takže jsem rozhodně neřešil nějaký zápas. Když za mnou po týdnu přišel pan profesor Kolář, řekl, že tady se mnou v úterý zůstal celý večer. Že by to devět lidí z deseti nedalo… Že mám tuhej kořínek a chtěl jsem tu být. A když vám pak dá do hlavy takovou informaci, všechno ostatní je úplně jedno. Nad zápasem jsem nepřemýšlel a ani nepřemýšlím. Teď chci udělat všechno, abych se vrátil v pořádku domů. A zápasil co nejdřív. To je celý.“

Vémola: Poprvé v životě se mi stalo, že jsem na zápas vůbec nemyslel

Video se připravuje ...

Nakonec jste v nemocnici narozeniny se synkem 1. prosince oslavil. Byla to pro vás vzpruha, že za vámi dorazily děti?
„Určitě. Ale až do neděle, když za mnou někdo přišel... Bylo mi tak špatně, že jsem byl furt na lécích a spal. Přes dvacet hodin denně, všechno mě bolelo. Dávali mi proto pořád nějaký opiáty na odbourání bolesti. A vždycky jsem to načasoval na chvíli, kdy sem děti přišly, abych z toho něco měl. Ale druhý den jsem si to stejně vůbec nepamatoval. Chodí sem za mnou různí doktoři a říkají mi, že jsme spolu včera mluvili. Ale já vůbec nevím, co bylo včera. Až od neděle začínám fungovat nějak normálně.“

Je pravdou, že jste až v úterý začal zase chodit?
„I teď, když mě převážejí na jiná oddělení, jsem na vozíčku. Protože jak jsem dostal zánět a všechno se mi to vylilo… Nevím, co to bylo za dny, bylo to oteklý furt. Cítil jsem se, jako bych měl meloun v podpaží. A jednou ráno jsem se vzbudil, a jako by ten meloun celej spadl tady (ukazuje na břicho z levé strany) až dolů k zádům. Celej ten otok sjel dolů. Pak přišla sestra a řekla: ‚Vám to celý spadlo dolů, jak to pracovalo.‘ Proto bylo těžký se přes ty záda postavit. Ale zase se ulevilo ruce, že ji můžu zvedat, čehož jsem předtím nebyl vůbec schopný.“

Hodně lidí na vás teď myslí. Máte nějaký vzkaz pro fanoušky?
„Já jim za to samozřejmě moc děkuju. Mrzí mě, že zápas v O2 areně nebude. Mrzí mě to vůči Oktagonu i vůči soupeři. Vím, že je to těžký, změna soupeře na poslední chvíli, ale já se fakt musím dát dohromady, abych ještě pár zápasů zvládl. Věřím, že obě skupiny lidí mně budou chtít vidět zápasit. Ať ti, co mi fandí, kterým moc děkuju, a i ti, kteří mě chtějí vidět padnout. Takže si na ten zápas počkají a myslím, že je úplně jedno, jestli bude teďka, v červnu, nebo příští rok v prosinci. Já to teď nedokážu odhadnout.“

Zdraví je přednější…
„Problém je, že trombóza v ruce je dost velká a zásadní. Proto mi budou dávat léky na ředění krve a to doktoři říkají, že je dost blbý, abych spároval nebo něco takového. Protože kdybych si udělal jizvu a začal krvácet… Budu si muset udělat odpočinek. Takže nevím, kdy se vrátím. A vím, že se na to strhne veliká lavina hejtů, ale to se v tom dnešním MMA bohužel děje.“

Celý rozhovor s Karlosem Vémolou v náhledovém VIDEU článku.