Král Vémola! Splnil si největší sen: Měl jsem slzy v očích. Ještě si sedneme
Příběh (ne)končí. Karlos Vémola parádně završil své dlouhé čekání na odvetu s Attilou Véghem a upravil vzájemné skóre na 1:1. Poté, co s velkým rivalem před pěti lety prohrál, se dočkal sladké odměny. Do duelu v Edenu vstoupil v neuvěřitelném tempu, neustále na svého soka tlačil, což se nakonec ukázalo jako vítězný recept. Z kraje druhého kola nasadil Terminátor škrcení. „Nejsilnější zážitek,“ řekl bez přemýšlení.
V kleci z něj tryskaly emoce, rozhlížel se po naplněném Edenu s 28 tisíci fanoušky. Dokázal to! O podobné chvíli Karlos Vémola vždycky snil. Nejenže porazil úhlavního protivníka Attilu Végha, ale ještě svým zápasem naplnil fotbalový stadion. Pohádka podle Terminátora.
„Díky vám, že jste tady,“ začal Vémola svou první řeč po sladkém vítězství. „Pět let jsem čekal. Lvi se nažrali! Když jsem přišel, slyšel atmosféru, tak jsem měl slzy v očích, nikdy jsem to nezažil,“ pokračoval v emotivním duchu.
Jeho myšlenkové pochody šlo v tu chvíli chápat. Nelze si představit, čím si Vémola prošel, když v roce 2019 v O2 areně prohrál klíčový duel právě s Véghem. Ztratil naději na UFC, obrátil se mu život.
I proto si za vítězstvím od počátku tvrdě šel. Na rozdíl od prvního vzájemného střetu ihned doručil strh, což Terminátorovi z Olomouce vlilo do žil sebevědomí. V ostrém kvapíku naháněl Attilu po kleci, a byť ho slovenský zápasník několikrát ostře zasáhl, Vémola se tentokrát dokázal přes rány efektivně dostávat.
Ze všeho nejvíc ho ovšem těšila atmosféra na místě. „Všichni dělali mexické vlny, byl jsem v šatně a nedokázal jsem se s tím vyrovnat,“ řekl v úžasu brzy devětatřicetiletý veterán.
Oficiální konec ještě neohlásil, ale rozhodnutí nechal na promotérech i soupeři. „Měl to být můj poslední fight, musím udělat jedinou věc, a to poděkovat za podporu. Normálně to bývá tak, že končící zápasník pokládá rukavice na střed klece, ale já jednu odevzdám Ondrovi (Novotnému), druhou dám Attilově týmu. A je to jenom na vás, jestli budu zápasit znovu,“ prohlásil velkoryse Vémola.
Svůj záměr pak ještě rozvinul na tiskové konferenci. „Přišel jsem jako šampion, můžu jako šampion odejít. Sedneme si s Ondrou ke stolu, chci se stát nějakou součástí Oktagonu, jen nevím jakou. Odchod jsem oznámil, myslím ho vážně. Jestli budu zápasit znovu, tak jedině s Attilou.“
Jeho soupeř Végh pochopitelně cítil zklamání, byť ho při rozhovoru v kleci nechtěl příliš odhalovat. Ihned po zápase se nicméně opřel o pletivo, dumal nad tím, co se po 45 sekundách druhého kola stalo. Těsný arm triangle, který Vémola nasadil, byl nebránitelný.
„V první řadě děkuji Oktagonu za tuto možnost zápasit o titul. Pak děkuji Karlítovi, zaslouženě vyhrál, lépe se připravil, dal jsem mu do hlavy hodně věcí, ale ustál to. Nejsou každý den Vánoce. Jednou člověk vyhraje, jednou prohraje, gratuluji,“ bral Végh pád s nadhledem a vyznal se i rodině.
Zda dokončí trilogii s Terminátorem, to slovenský zápasník z Gabčíkova nedokázal říct. „Nečekal bych dalších pět let, mám před sebou těžké rozhodnutí. Uvidíme, sedneme si, ale neříkám ne. Nechte mi pár dní, jsem smutný,“ přemítal Végh.
Zalitoval, že si výsledek nechal vzít vlastní chybou, ale musel dát kredit i Vémolovi, který se skvěle připravil a dopředu šel jako utržený vagón. Později přiznal, že se rozhodl vsadit vabank a zariskovat možnost, že ho Végh opět ukončí. Taktizování však nepreferoval.
„Dopadlo to,“ rozplýval se první Čech v UFC. „Dostalo mě, když jsem přišel do arény a celá tribuna při zápase Miloše Petráška skandovala mé jméno. To mě dostalo do kolen, ale nemohl jsem brečet, držel jsem se v šatně. Půl roku jsem se soutředil na jeden zápas. A zítra smažáček na Václaváku,“ slíbil si Vémola.
