Expert o Odvetě století: Extrémní tlak Terminátora, rozhodla Attilova únava

Klíčový duel v historii českého MMA. Druhý vrchol sedm let trvající rivality ovládl český Terminátor. Od prvních okamžiků zápasu Karlos Vémola lovil Attilu Végha po kleci, až ho po bez mála šesti minutách ukončil škrcením. Proč se Slovákovi nepodařilo prosadit tvrdé rány a ladný pohyb jako v první duelu a co rozhodlo o senzačním finiši? „Když jste ve spodní pozici zavaleni pod silným, dobře kontrolujícím soupeře a uvíznete v tomto škrcení, je to nesnesitelné,“ popisuje Jan Novák, MMA analytik pro deník Sport.
Ani krok vzad
Karlos šel do klece se strategií neudělat ani jeden krok vzad. Do rukou mu hrál fyzicky náročný zápas, v němž donutí soupeře makat a rozhodne srdce. Pro Attilu bylo logické vsadit na techničnost stejně jako v jejich prvním střetu. Ideálním scénářem pro něj bylo vyměňovat techniku za techniku a hýbat se v preferovaném tempu, což mu ale Karlos nedovolil. Od první chvíle nasadil extrémní tlak, donutil Attilu couvat, načež ho hodil. Výborně provedený úvod.

Terminátor řídil tempo
Špinavý boxing hrál důležitou roli. Attilovi se hodil boj v nižším tempu, v kterém by se techniky střídaly s chvílemi odpočinku a vydýchání. Karlos však krátkými údery a lokty na kleci převzal otěže, jimiž určoval tempo on. Zároveň využil toho, že soupeř bojoval po pěti letech. Je známé, že když se bojovníci vrací po delší době, úvodní kolo pro ně bývá náročnější. Karlos si tímto stylem boje na pletivu navíc připravil půdu pro další průběh boje. Nemusel se přizpůsobovat.

Attila trefoval, ale…
Když Patrik Kincl vzpomínal na duel s Karlosem, řekl, že před ním driloval zadní zvedák z ústupu. Kvůli Karlosovu zvláštnímu pohybu se ale vůbec neprosadil, zatímco Attila ano. Trefoval se. Jenže byl nucený bojovat jinak, než měl natrénováno. Tisíc kol v přípravě nacvičoval, že bude tlačit a lehce se hýbat na nohou. To se mu kvůli tlaku Karlose nedařilo. Ke konci první pětiminutovky už křížil nohy a ztrácel stabilitu. Roli bez pochyby hrála i únava.
Nenapodobitelný styl
Attila se potýkal s dilematem. Každý Karlosův úder mohl být jen přípravou ke strhu, takže Attila nemohl úplně zvednout ruce, aby si kryl hlavu. Zároveň sehrála roli i neortodoxnost Karlosova pohybu a útoků. Skloní hlavu a úplně nekouká, kam jeho rány letí. Ty netechnické dlouhé háky vysílá od pasu, z jiných úhlů než je kdokoli zvyklý. Nemáte moc sparingpartnerů, kteří by vám takový styl dokázali simulovat, takže pak nevíte jak se přesně bránit.

Zatavené svaly
Nebyli nějak zvlášť otřeseni. Spíše šlo o ztrátu prvního dechu. Během úvodních minut museli využít dynamiku v přestřelkách i stacionární sílu, kdy na sto procent drželi jeden druhého v klinči. Když se tyto zátěže spojí, nevyhnutelně se vám zataví svaly, což bylo znát především na Attilovi. Mohl se projevit i zápasový stres. Přece jen se duel odehrával na největším a nejsledovanějším turnaji na domácí scéně. Je dokázané, že stres má vliv na fyzickou kondici.
Rozhodující škrcení
Arm-triangl (škrcení, jež zápas ukončilo) je technika, která velice dobře funguje na unaveného soupeře. Když jste ve spodní pozici zavaleni pod silným, dobře kontrolujícím soupeřem a uvíznete v tomto škrcení, je to nesnesitelné. Útěky samozřejmě existují, ovšem pro jejich provedení musíte mít energii. Dovolím si tvrdit, že finiš rozhodla únava. Attila má v boji na zemi obrovské zkušenosti, zná minimálně tři útěky. V ten moment mu zkrátka nezbývaly síly.