Dobrovolný test na doping před Edenem? Zaplatím ho mně i Kinclovi, říká Muradov

Generální zkouška splněna. Machmud Muradov si na akci Oktagon 68 ve Stuttgartu připsal významný skalp, když ve druhém kole knockoutoval veterána Yasubeye Enomota. Hned v pondělí po sobotním utkání naskočil do další přípravy, tentokrát na výrazně těžšího soupeře, Patrika Kincla. Uzbek přišel před titulovou bitvou s neobvyklým návrhem. „Klidně si můžeme dát s Patrikem testy (na doping) teď před Edenem. Když na to přistoupí, proč ne. Klidně to sám zaplatím,“ říká Muradov v rozhovoru pro web iSport v nové epizodě podcastu Fight!
Po zápase jste si moc odpočinku nedopřál, že?
„Petr (Kníže, trenér) mi říkal, ať si oddechnu, ale já šel už v pondělí na trénink wrestlingu. Jel jsem samozřejmě lehce, makám soustavně.“
To vás trénink tolik baví, nebo vás do něj tlačí vědomí, že už za tři měsíce máte další zápas?
„Baví mě to. Kdyby ne, najdu si jinou práci. Zároveň mě čeká velká výzva, jméno, které mě motivuje, v sázce bude taky interimní titul.“
Nedávný souboj s Yasubeyem Enomotem i vrchol přípravy na něj probíhal v ramadánu. Jak moc vám půst komplikuje tréninky a shazovaní?
„Začal jsem ho držet až po zápase. Před ním je to těžké. Teď mě půst v začátku přípravy nijak neomezuje. Mezi sparingovými koly tak jako tak běžně nepiju. Nechci říct, že je ramadán snadný, ale pokud znáte hodnotu jídla a vody, zvládnete to. My bojovníci jsme navíc zvyklí si obojí kvůli shazování odpírat. Nepředstavujte si nic drastického, držím půst jen přibližně od pěti ráno do šesti do večera, což dělá necelých třináct hodin. Dělám to pro sebe, když to dodržím, jsem lepší člověk a mám silnější mysl.“
Vstáváte v noci, abyste se najedl?
„Ne, poslední jídlo si dám večer, něco lehkého a pak před spaním spořádám třeba čokoládu. Přes ramadán nehubnu. Teď mám devadesát tři kilo, což je moje normální váha po zápase. Pořád jsem dost hubenej, až po měsíci trochu zmohutním. To je přirozené, nic totiž neberu. V UFC mě na doping testovali dvaatřicetkrát a vždy jsem v pohodě prošel.“
Je vaše relativně nízká váha jedním z důvodů, proč nechcete přistoupit na souboje ve vyšší váze, třeba i s domluveným limitem?
„Narážíte tím na souboj s Willem Fleurym, že? (usmívá se) Zápas v domluvené meziváze mi nic nedá. Jestli ale zvládne zhubnout od střední divize, budu s ním bojovat. Věřím, že ho porazím. Vím totiž, v čem jsem lepší než on. Jsem rychlejší, mám lepší pohyb na nohou a sílu úderu, kterou ho dokážu dostat do problémů. Musel by shazovat víc než dvacet kilo, čímž by utrpěla jeho kondice. I v tomto směru tedy budu napřed. Pokud navíc vysadí vše, co v sobě má… Dříve ho chytli a teď to na něm zase bylo vidět. Nechci ho obviňovat, třeba už nebere. (usmívá se) Je to jeho věc.“
Vedení Oktagonu údajně uvažuje o zavedení testovacího programu v příštím roce. Přispěje to podle vás veřejnému obrázku MMA?
„Určitě, podle mě by testování prospělo. Klidně si můžeme dát s Patrikem (Kinclem) testy teď před Edenem. Když na to přistoupí, proč ne. Klidně to sám zaplatím. Nevyzývám ho, spíše jde o hezké gesto.“
Kincl? Ať klidně rozjede trashtalk
Než přejdeme k nadcházejícímu zápasu, zastavme se u toho nedávného. Nebezpečného zemaře Enomota jste hodil hned v prvním kole na zem. Proč? Chtěl jste si vyzkoušet dovednosti v grapplingu, než nastoupíte proti Kinclovi, který právě v tomto aspektu MMA exceluje?
„Myslím, že Scott Askham, se kterým jsem bojoval předtím, byl na zemi ještě lepší. Enomoto spíš hrozil neskutečnou fyzičkou, má dobré oko v přestřelkách, dřív ukázal super výkony… Lidé přesto kritizovali, že proti sobě nastoupíme. Ale ať si říkají, co chtějí. Mně je to jedno. Rád vysvětlím, jak se dal náš zápas dohromady. Po prosincovém Oktagonu v O2 areně jsem jednal s Ondrou Novotným a on mi řekl, že chce, abych bojoval v Edenu. S tím jsem souhlasil, nechtěl jsem ale do té doby stát bez zápasu. Navrhl jsem tedy, aby mě pustil na jeden start do Ruska, odkud mi přišla nabídka na Alexandra Šlemenka za 200 až 250 tisíc dolarů. S ním by mi šlo o hodně, protože je to obrovské jméno nejen pro Rusko, ale i pro Uzbekistán a ostatní postsovětské země. Všichni jsme koukali, když zápasil o světové tituly v Bellatoru a M-1 Global. Ondra mi ale slíbil, že mi ještě před Edenem jeden souboj dá. Původně jsem měl jít proti Joiltonovi Lutterbachovi, velice dobrému postojáři. Ten se zranil a pozici náhradníka přijal právě Enomoto. Hned mě to zaujalo, protože i na jeho zápasech v ruských ligách jsem vyrůstal.“
Jak moc vám kritika na sociálních sítích vadí? Komentáře a diskuze čtete, že?
„Ano, čtu. Myslím, že reakce na Enomota byla, jaká byla, kvůli tomu, jak to okomentoval Patrik. Lidi se chytli jeho názoru. Když chcete kritizovat, vždy si něco najdete. Pro mě byla čest zápasit s takovou legendou. Věk samozřejmě má vliv na výkon, nebojuje jako ve třiceti…“
Kincl po oznámení vašeho vzájemného duelu podotkl, že jeden výrok či odpověď mezi vámi může rozjet trashtalk.
„Ať ho klidně rozjede. Mně je to jedno. Já jdu porazit velké jméno a nejchytřejšího bojovníka na české scéně. Jeho bojovné IQ a techničnost jsou obdivuhodné. Jsem rád, že na zápas konečně dojde, měli jsme ho ostatně domluvený už před šesti lety v XFN.“
Kdo z vás se za těch šest let posunul dál?
„Oba jsme se posunuli. Myslím, že tehdy byl lepší.“
Vnímáte ho jako největší možnou sportovní výzvu v Oktagonu?
„Ano, mimo UFC určitě ano. Jde mi o hodně. Až ho porazím, chci bojovat s Kerimem Engizekem, právoplatným šampionem divize. To mě teď motivuje. Dostávám dobré peníze, ale kvůli nim to nedělám. Dostal jsem nabídky od jiných organizací, které mi nabízeli lepší finanční podmínky. Vybral jsem ale Oktagon.“
Smlouvu máte ale i s ligou FAME, polskou obdobou českého Clashe. Jak vznikla tato spolupráce?
„Kamarádím s Rafalem Pasternakem, spolumajitel Famu. Znám ho z gymu Ankos MMA, kam dlouho jezdím. Ještě, když jsem byl v UFC, mi říkal, že pokud u nich budu startovat, přijdu si na velké peníze. Dohodli jsme se. Nemusel jsem se účastnit těch nadávek, trashtalku a podobně. Šel jsem tam udělat sportovní zápas s Normanem Parkem. Ani na český Clash nemůžu říct nic špatného. Dceru bych na ty akce nevzal, ale sám na to někdy koukám, třeba teď posledně na zápas Cverny a Kotalíka.“
Vnímáte i odvrácenou stránku, zápasy drogově závislých a další?
„Jdou zápasit, jdou do sportu. Lepší, než aby se prali v garáži. Tomáš Le Sy to dělá dobře. Když nechcete, nekoukejte, nekupujte si přenosy, nikdo vás nenutí.“