Zdeněk Polívka, dříve považovaný za velkou domácí naději MMA, se na sobotním Oktagonu 71 v Mnichově vrátil do klece po rok a půl dlouhé přestávce. Comeback se ale na poslední chvíli hodně zkomplikoval. Sedmaadvacetiletý bijec dostal v předvečer turnaje horečku, která se ho držela až do zápasu. Polívka přesto dokázal vybojovat výhru na body nad domácím bojovníkem Harunem Uzunem, načež vyzval vítěze hlavního utkání mnichovské akce Alexandera Poppecka.
Jak jste se cítil při návratu po osmnáctiměsíční pauze?
„Zprvu dobře. Nicméně z pátku na sobotu jsem dostal horečku, mám ji i teď (směje se). Do klece jsem tedy nešel úplně koncentrovaný. Měl jsem to při zápase trochu v hlavě. Naštěstí to vyšlo. Nepředvedl jsem ale zrovna líbivý souboj a chyb jsem v něm nasekal jako máku. Chci na tom hned pracovat, za týden se vrhnu do přípravy a řeknu si o co nejbližší možný zápas.“
Při boji jste působil zdrženlivě. To bylo tedy zřejmě dáno zdravotním stavem, že?
„Dlouhá doba bez zápasu a horečka určitě sehrály roli. Nastalo pár momentů, kdy jsem mohl zatlačit a jít po finiši. Soupeř se ale hodně chytal za zátylek, zdálo se, že jsem ho tam asi nechtěně trefil. Nevěděl jsem, jestli se tak stalo, nebo ne. Každopádně jsem chtěl vyhrát férově, a proto jsem byl zdrženlivější, což se mi ale mohlo rázem vymstít. Byť jsem si soupeřovy rozmáchnuté háky celkem hlídal, jeden ve třetím kole prošel a docela mnou otřásl.“
Ještě před zápasem na páteční tiskové konferenci jste mluvil o vážných zdravotních komplikacích, které vás dostaly až na ARO (anesteziologicko-resuscitační oddělení). Říkal jste, že jste si uvědomil, jak moc milujete MMA. Stačily už na vás dolehnout emoce?
„Začínají na mě doléhat. (usmívá se) Pořád si to ještě úplně neuvědomuji. Hrozně moc mi to všechno chybělo, a když jsem dorazil do zákulisí, přišlo mi to jako včera. Nicméně jako včera to vůbec nebylo. Už nechci žádné prodlevy. Hned chci na další turnaje a pořádně se vyzápasit, protože v kleci na mě bylo dost znát, jak dlouho jsem naostro nebojoval. Věřím, že příště dokážu být zase ten nadějný fighter, za kterého mě všichni brali.“
Polotěžká váha je poměrně mělká. Stačí dvě tři výhry a můžete se dostat do titulového mixu. Máte už vyhlídnutého dalšího soupeře?
„Moc by se mi líbilo zápasit s Poppeckem. Uvědomuji si, že zrovna vyhrál a je na špičce, zatímco já mám za sebou první zápas v divizi, navíc po dlouhé absenci. Uvidíme, jak to vyjde.“
Na předních příčkách je taky Daniel Škvor.
„S Danem určitě zápasit nechci. Potkáváme se v Gorila MMA, z části jsme spolu absolvovali přípravu, potkáváme se taky na sparringových trénincích v Monster Gymu. I když to možná někteří čeští a slovenští fanoušci opláčou, proti Danovi bojovat nebudu.“
Kolik zápasů byste chtěl stihnout do konce roku?
„Dva. Chci nastoupit v létě a pak znovu na přelomu podzimu a zimy. 16. prosince totiž odjíždím na kemp do Thajska, takže bych chtěl stihnout zápas ještě před tím.“