Mentální kouč o Procházkovi: Ve tmě čelil démonům. Srovnání s Djokovičem

Jak připravit sportovce na někoho, kdo ho už porazil?
„Je to něco úplně jiného než příprava na normální zápas. Mnoho sportovců se dopouští té zásadní chyby, že prohru nedostanou z hlavy. Musíte si z ní vytáhnout to dobré, co bylo efektivní. Více než o strategické věci jde o mentální. Před odvetou si následně musíte projít, zrekapitulovat období, které uplynulo od prohry, čili v čem jste se posunul, ať už jde o kondici, bojové dovednosti, sebedůvěru… Ve třetí fázi se zaměříte na soupeřovy slabiny. To je strategie, kterou jsem uplatnil se sportovci z různých disciplín.“

Ohlížíte se i za chybami z prvního utkání?
„Vždy je dobré začít tím skvělým, co se povedlo. Přirozený posun je zaměřit se na to negativní, ale tím nerozvinete sebedůvěru. Možná tak nastartujete motivaci, stále však budete mít v hlavě deficitní mentalitu, že jste selhal, neudělal dost, byl jste pomalejší, špatně časoval údery a tak dále. Stále se utvrzujete v tom, že jste byl v prvním zápase nedostatečný. Vy ale potřebujete jistotu. Pokaždé tedy začínám u reálných pozitiv. Když hledáte, vždy najdete něco, co vám i pod tlakem fungovalo. Až pak přistoupíme k chybám. Soustředíme se na zlepšení, reálný posun, který jsme v přípravě na odvetu učinili. Hrozně důležité jsou souboje, které stihnete mezi prvním duelem a odvetou. Na nich je totiž vidět, jak se vám povedlo vylepšené věci na ostro aplikovat.“

Úspěch, vítězství mezi prohrou a odvetou je tedy klíčový?
„Rozhodně, naprosto. Berme to jako důkazový materiál, že jste se zlepšil a poučil. Reálná zkušenost na hřišti, v ringu, v kleci je velice důležitá, ale zároveň