Martínek o roli otce či nejdražší přípravě na boj v KSW. Vrátí se pak do Oktagonu?
Nejlepší český těžkotonážník jde do akce. Michal Martínek cítí po narození prvního syna nový oheň, který si s sebou bere do sobotního mače na KSW 108 v polském Olštýně. Utká se s elitním Brazilcem Matheusem Schefflem. V kontraktu s polskou ligou zbývají „Černovousovi” jen dva zápasy. Zamíří pak od Oktagonu? „Vím, že bych se tam měl dobře. Dostával bych víc pozornosti, bojoval bych ve velkých arénách a to vše bych si užíval. Zároveň jsem ale typ člověka, který si jde tvrdohlavě za cílem, dokud ho nedosáhne,“ říká pětatřicetiletý bijec v rozhovoru pro web iSport.
Aktuálně zažíváte úvod nového životního období, v březnu se vám narodil první syn. Vše, včetně přípravy, se teď změnilo, že?
„Mám skvělou ženu, která má maximální pochopení pro to, jak náročný sport dělám. Noční šichty s malým jdou za ní, spí spolu v odděleném pokoji, aby mě nebudili a já se mohl plně koncentrovat na zápas. Přes týden se mezi tréninky snažím jezdit domů, ať s ním aspoň chvíli jsem, ale většina zodpovědnosti jde za ženou. Říkala mi, že se těší, až budu mít po zápase a role se otočí.“ (směje se)
Překvapuje vás občas, jaké ve vás právě role otce a čas se synem budí emoce?
„Dojímá mě to. Děti mají s každým měsícem nějakou novou dovednost. Teď už má stabilní krk, točí hlavou, dívá se kolem, usmívá se a dokonce mě i pozná. Když ho chová někdo jiný, brečí, ale u mě se směje. To vše si užívám, je to pro mě důležité.“
Dříve jste říkal, že rád jezdíte na kempy do zahraničí na místa, kde je to drsné, není tam moc zábavy a musíte se soustředit jen na trénink. Je těžší tam odjíždět a dřít teď, když máte doma dítě?
„Na vůli dřít se nic nezměnilo. Vlastně mám teď daleko větší morál než kdy dřív. Na starý kolena jsem se dokonce zaměřil na lepší jídelníček. (směje se) Snažím se být zkrátka nejlepší verze sebe sama, abych pak mohl být synovi správným vzorem. Chci ze sebe předat to nejlepší. Punk jsem dal stranou. Jsem zodpovědnější. A výjezdy na kempy? Byť se už v Poznani cítím plně adaptovaný, vadí mi být tam tu dobu, co bych mohl být s dítětem.“
Mluvil jsem taky s vašimi tréninkovými parťáky, a ti se shodují, že vám nová role otce dala ještě větší oheň a drajv. Necítíte ale zároveň taky tlak?
„Vůbec si to nepřipouštím. Vím, že potřebuji vyhrávat konzistentně, aby kariéra nabrala větší spád. V MMA se totiž klade velký důraz na vítězné série. Bojovníci, kteří jsou na vlně, jsou populárnější a mají lepší nabídky od sponzorů. Nejde mi už o to, abych si pak koupil hezký boty, ale třeba o zámkovku u baráku. (směje se) Chci rodině budovat dobré zázemí. To mě motivuje, probudil se ve mně zdravý oheň.“
Jak moc paliva vám dodává, že chcete, abyste vyhrál prvním zápas, který váš syn zažije?
„Hodně, kladu tomu velkou váhu. Měli jsme totiž poměrně komplikovaný porod. Ve třetím měsíci si lékaři mysleli, že potratila. Lenka měla v břiše nějaký krevní hematom a při vyšetření to nevypadalo vůbec dobře. Měla jít na výškrab, ale před tím podstoupila další vyšetření, které ukázalo, že to syn ustál a je zdravý. Hrozně moc zabojoval, aby se dostal na svět. I když jen jako embryo, byl bojovník, který se držel zuby nehty. Říkám, že když takhle bojoval on, tak já musím taky. Poskládal jsem si to tak, aby mě to psychicky posílilo.“
Rozvede to?
„Už si nejdu jen tak zabojovat. Cítím opravdovou touhu po vítězství. Těžko se to vysvětluje…V posledních zápasech jsem hodně dbal na dodržení strategie, samozřejmě jsem chtěl taky vyhrát. Nebyl ve mně ale takový hlad jako ve dvaceti, kdy jsem zas neměl ty dovednosti. Pozapomněl jsem trochu na to, že byť je to sport, jeho ryzí podstatou je boj. Teď zas cítím odhodlání lovit.“
Možný souboj s Peštou i vyjádření ke kritice článku
Do klece tedy nastoupíte více jako bitkař?
„Uvidíme. (usmívá se) Mám plán, ale Matheus taky. On má menší rozpětí paží, takže do mě možná vběhne, aby se porval, já zas můžu odpovědět wrestlingem. Uvidíme, proměnných je v MMA vždycky spousta. Spíš než plánování se chci držet v přítomného okamžiku a bojovat instinktivně a komplexně.“
Váš soupeř byl dříve vysoko postavený v prestižní americké lize PFL. Po přestupu do KSW se mu ale tolik nedaří. Dva z posledních tří zápasů prohrál. Je oproti vašim předchozím soupeřům, kteří byli všichni na vlně, hratelnější?
„Nepřikládám tomu velkou váhu. Na této úrovni a obzvlášť v těžké divizi nejsou bilance úplně vypovídající. Koukal jsem na jeho zápas s velice kvalitním Polákem Szymonem Bajorem a viděl jsem, jak dokáže pracovat pod tlakem s chladnou hlavou. V krizových situacích vůbec nepanikaří. To je pro mě důležitější informace, než to kolikrát prohrál nebo vyhrál.“
Koukáte vůbec, co by mohlo přijít za další zápasy po tom sobotním? Viktor Pešta prohlásil, že by se s vámi rád utkal v O2 areně, která se plánuje na příští únor.
„Něco jsem slyšel. Viktor měl dlouhou pauzu, takže se potřebuje zase rozzápasit. Věřím, že naše cesty se někdy v budoucnu mohou protnout. Nevidím v tom problém.“
Na jak dlouho ještě máte smlouvu s KSW?
„Do konce roku, zbývají mi tam dva zápasy.“
Promotér Oktagonu, Ondřej Novotný, před nedávnem uvedl, že jako první šampion organizace máte dveře zpátky dokořán otevřené. Také fanoušci na sociálních sítích zmiňují, že vás chtějí vidět více zápasit na domácí půdě. Přemýšlíte o návratu?
„Rád vám vysvětlím, co se ve mně tluče. (usmívá se) Srdce mi říká: ‚Tví fanoušci tě tam chtějí vidět.‘ Vím, že bych se tam měl dobře. Dostával bych víc pozornosti, bojoval bych ve velkých arénách a to vše bych si užíval. Bylo by to krásné. Měl bych zase nový náboj. Zároveň jsem ale typ člověka, který si jde tvrdohlavě za cílem, dokud ho nedosáhne. Ten sportovec ve mně mi říká: ‚Dvakrát jsi byl na dosah titulové šance, chybělo ti od toho tak málo. Pořád jsi blízko, čucháš na paty šampionovi, běž dobýt ten trůn.‘ A tyhle dva hlasy se ve mně bijí.“
Před několika týdny jsem napsal článek, na který jste hodně ostře reagoval na sociálních sítích. Kritizoval jsem v něm vedení KSW, konkrétně styl, jakým vás mediálně buduje. Podotkl jsem pak taky, že tváří „českého KSW“ je Leo Brichta a právě na něm by turnaj v O2 areně stál. Chcete se k tomu ještě vyjádřit?
„Znamením jsem beran, což ke mně sedí na sto procent. Co mám na srdci, to taky na jazyku. Dokážu lidi občas hodně naštvat, když jim řeknu svoji aktuální emoci. Jsem vždy naprosto upřímný. V tomhle případě jsem ani nevěděl, že jste to psal vy. Přečetl jsem si to a řekl si, že se snad pobleju. V tu chvíli jsem to četl tak, že krom Brichty tam nemají nic zajímavého a jen někde v odstupu je Pešta s Martínkem. Já si ale myslím, že si zasloužíme kredit. Viktor byl šampion GCF, dříve největší ligy u nás a byl teprve druhý Čechem, který se dostal do UFC. Jeho jméno je zajímavé, stejně jako to moje. Pak je taky ale ta mediální stránka, kterou vedle té sportovní ovládá Leo. Je hvězda a já mu to přeju. Moje reakce spočívala v tom, že jako deník Sport máte dávat větší zřetel právě na sportovní aspekt bojovníků. Nechtěl jsem, aby se zapomínalo na zkušenost a předešlé úspěchy.“
Já ale spíše rozebíral, zda má KSW vůbec šanci vyprodat pražskou O2 arenu. Fanoušci totiž často berou v potaz hlavní aktuální sérii výher a popularitu bojovníka.
„Kolikrát si řeknu své a jsem osinou v zadku, která ráda remcá. Díky tomu, že jsme se my dva začali bavit a vyměnili si názory, KSW převzalo iniciativu a začalo více pracovat na marketingu. Takže to mělo smysl. Přesto se omlouvám za svá slova, jel jsem trochu bomby. (směje se) V tu chvíli jsem byl kyselej. Nebylo to ale nic osobního.“
Promo týmu KSW možná chybí mlaďasové
To jsem rád. Vnímáte tedy, že si KSW vzalo naši debatu k srdci a začalo vás více promovat?
„Nechci úplně zmiňovat věci ze zákulisí, ale zmíním, že mnohdy je to o tom, jak velké prostředky nejvyšší vedení uvolní na natáčení proma a reklamu.“
Promotéři KSW ale tvrdí, že berou expanzi do Česka vážně. A pak nechtějí uvolnit peníze, aby turnaje prodali. V tom je přeci rozpor, ne?
„Vládnou MMA v Polsku dvacet let, mají svou strategii a tu zkouší i tady. Považují se navíc za nejlepší evropskou ligu a podle mě to vidí tak, že když přijdou, měli sklidit ovace za to, že tady vůbec jsou. Po sportovní stránce skutečně kvalitní jsou. Mají spoustu bojovníků v top stovce jednotlivých váhových divizí. Jejich promo tým je už ale taky o dvacet let starší. Možná jim chybí mlaďasové, kteří by oslovili mladší generaci. Starší komunitě, která to sleduje roky, je úplně jedno, co hodíte na sociální sítě.“
Vnímáte, že se časem změnilo to, jaký prostor vám dávají? Na váš dřívější zápas s Darko Stošičem vyšly velkolepé trailery a byl jste vidět více.
„Ale i ty vyšly jen týden nebo dva do zápasu, takže vůbec nestačily nabrat shlédnutí. Tři měsíce do zápasu bylo ticho po pěšině, sem tam nějaký rozhovor, ale jen z iniciativy médií, a pak dva týdny do zápasů obrovský nápor na sociálních sítích. Velké duely by se měly budovat delší dobu.“
Je sobotní zápas hodně důležitý i proto, že vám končí smlouva a bojujete tak o silnou pozici pro nadcházející vyjednávání?
„Jasně. Pokud si chci udržet sportovní prestiž a rating ve světovém žebříčku, musím vyhrát. Jsem rád, že jsem za zápasy s tak kvalitními soupeři zaplacený dobře bez ohledu na to, jakou mám sledovanost. A to si chci udržet. Pokud budu cítit, že jsem spadl do výrazného podprůměru a žádná top liga o mě nestojí, půjdu asi jiným směrem. To teď ale není aktuální. Nikdy v životě jsem nebyl v takové formě, mám za sebou nejlepší a taky nejdražší přípravu. Chci to v kleci prodat. Motivuje mě i vidina, že zaopatřím rodinu a něco synovi do života naspořím.“
Co si pod nejdražší přípravou v životě představit?
„Dohromady dvacet týdnů v Polsku, ubytování, strava, plná nádrž tam a zpět, fyzioterapie, masáže, infuze minerálů. To vše za půl roku něco stojí - dostal jsem se na tři sta, čtyři sta tisíc.“
Na závěr se ještě nemůžu nezeptat. Budete vašeho syna vést k MMA nebo spíš k hokeji, který jste dřív taky profesionálně hrál?
„K hokeji nevím. Když ho uvidím, jak odmalinka létá s hokejkou, rozhodně mu ji z ruky nevytrhnu. Chci ho podporovat, hlavně, aby byl šťastný. Já si ale více představuji, že by začal s gymnastikou a řecko-římským zápasem. Nebude dostávat údery do hlavy, zažije si správné pohybové vzorce, bude pružný, agilní, silný. Zápasníci mají navíc velkou výhodu, že vědí, jak padat. Já třeba letěl z motorky a instinktivně jsem se zabalil tak, abych ztlumil pád. Nemusí jít zrovna o nehodu na motorce, ale třeba o podklouznutí na náledí. Takže, ať si klidně hraje na housle, ale ať k tomu taky chodí i na zápasení nebo do posilky. Z vlastní zkušenosti vím, že tam chodí lidé s dobrým úmyslem a je tam pozitivní energie. Naučí se tam navíc disciplíny a cílevědomosti. Naučí se pak k něčemu směřovat. Nechci, aby skončil, jako lidi, kterým skončí šichta, jdou si dát deset piv a jen mudrují a nadávají.“
