
Olympiáda i další vrcholné akce v trapu. Zavřené bazény. Problémy v tréninku. Českým plavcům jako by v koronavirovém roce zamrzla voda. Na jeho konci ale díky ženskému týmu přesto počítají úspěchy, směsici národních rekordů a nárůst týmu pro olympijské hry v Tokiu. „Je to díky tomu, že se nám podařilo reagovat na restrikce, které přišly v říjnu,“ líčí reprezentační šéftrenér Vlastimír Perna.
Tohle rozhodně nejsou holky z porcelánu! Ve vrcholně složité sezoně, v níž ani každodenní trénink ve vodě nebyl samozřejmostí, si hned několik českých plavkyň zařídilo spokojené Vánoce.
Simona Kubová s Anikou Apostalon pomohly svým týmům v budapešťské bublině do semifinále prestižní International Swimming League, přičemž Kubová (rozená Baumrtová) díky národnímu rekordu na 50 metrů znak v krátkém bazénu konečně dodala do tabulek své nové příjmení. Časem 26,22 sekundy navíc překonala svůj zlatý čas z ME v Herningu 2013.
„Moc jsem si přála, abych rekord zaplavala, aby alespoň jednou v tabulkách byla Kubová,“ smála se. „Před sedmi lety jsem vyhrála mistrovství Evropy a teď jsem schopná čas ještě překonat. To je úžasný!“
Český tým si během podzimu poradil s další vlnou zavírání bazénů a na soustředěních v Šamoríně a Zakopaném se dostal do formy, kterou pak koncem listopadu prodal na mítinku v uzbeckém Taškentu. Kraulerka Barbora Seemanová zaplavala národní rekordy na dvoustovce a čtyřstovce.
„Musely jsme si udělat jiný vrchol sezony, když nám zrušili i mistrovství světa v krátkém bazénu. Rekordní časy byly náš cíl. Jsem za Bářiny rekordy moc ráda,“ líčila Seemanové trenérka Petra Škábová.
Seemanová i Kubová navíc pomohly polohové štafetě na 4x100 metrů, která se časem 4:03,02 minuty vklínila na nadějné třinácté místo kvalifikačního žebříčku. Pokud se do konce května udrží v top šestnáctce, v Tokiu si zaplave.
„Jely jsme sem s cílem pokusit se kvalifikovat na olympijské hry a s největší pravděpodobností se nám to podařilo,“ radovala se Kubová. „Moc se těším a doufám, že na olympiádě společně poplaveme štafetu.“
Lucie Svěcená, která měla v Taškentu na starosti motýlkový úsek, ještě musí zaplavat olympijský B limit. To Kristýna Horská, která přispěla prsařskou stovkou, může být v klidu. V Taškentu si totiž vyplavala svou vlastní olympijskou místenku národním rekordem na 200 metrů prsa. Časem 2:25,24 minuty o dvě setiny překonala tři roky starý výkon Martiny Moravčíkové a navázala na svůj předchozí rekord ze stejné trati v krátkém bazénu ve Skopje.
Horská, jejíž hlavní disciplínou byl dosud polohový závod, vloni přešla do tréninkové skupiny Petry Škábové.
„Brala jsem ji tak trochu pod podmínkou tvrdé práce. Od začátku měla obrovské nasazení a jasný cíl,“ chválí Škábová. „Jsou tréninky, ke kterým se staví takzvaně na zadní, ale šlo jen o zvyk. Chviličku nám trvalo se sladit, ale již delší dobu je v mých očích téměř stoprocentní. Celé léto jsme makaly a jsem ráda, že přišla odměna.“
Povedený závěr zimní sezony se přitom zrodil z kritické situace, do níž elitní plavce uvrhla podzimní vládní omezení. Svazový výkonný výbor musel schválit vynaložení financí na nutné zahraniční kempy i účasti na zahraničních závodech.
„Zařídit kempy v Šamoríně a Zakopaném nebylo úplně jednoduché. Chtěl tam každý. Zaplaťpánbůh za to, že ti nejlepší mohli trénovat, byť se některým moc nezamlouvalo, že se svaz stará jen o reprezentaci. V dané chvíli to ale byla jediná možná cesta,“ říká šéftrenér Perna. „Náklady odhaduju na milion a půl. Snažíme se republiku reprezentovat, uvítali bychom podporu pro sportovce, kteří mají zvýšené náklady na přípravu.“
PLAVECKÉ NÁRODNÍ REKORDY
Dlouhý bazén
200 metrů kraul – Barbora Seemanová (1:56,96 Taškent)
400 metrů krau l – Barbora Seemanová (4:08,89 Taškent)
200 metrů prsa – Kristýna Horská (2:25,24 Taškent)
Krátký bazén
200 metrů prsa – Kristýna Horská (2:19,88 Skopje)
50 metrů znak – Simona Kubová (26,22 Budapešť)
MÍSTA NA OH
Simona Kubová 100 metrů znak, 4x100 metrů kraul
Barbora Seemanová 100 metrů kraul, 200 metrů kraul, 4x100 metrů kraul
Jan Micka 800 metrů kraul, 1500 metrů kraul
Anna Kolářová 4x100 metrů kraul
Anika Apostalon 4x100 metrů kraul
Kristýna Horská 200 metrů prsa
Pozn.: Blízko olympiádě má díky postavení v žebříčku také ženská polohová štafeta na 4x100 metrů (Kubová, Horská, Svěcená, Seemanová), Lucie Svěcená ale ještě musí splnit B limit FINA, jinak by se štafeta musela složit z kvalifikovaných závodnic.
Začala jsem v plavání zase vidět smysl
Tohle je parádní příběh. Před čtyřmi lety si plavkyně Kristýna Horská prožila životní zklamání, olympiáda jí unikla o pár nicotných setinek. Přišla motivační krize. Ale už je to pryč. Z Taškentu se dívka s přezdívkou „Kíťa“ vrátila s ostrým olympijským limitem na 200 metrů prsa a může se těšit do Tokia.
Co pro vás tenhle úspěch znamená?
„Jsem fakt ráda, že se mi to povedlo. A že se mi to povedlo už teď na podzim a budu mít půl roku čas na přípravu. Můžu ji směřovat na olympiádu a nemusím se soustředit na plnění limitu.“
Je to zadostiučinění za smůlu před minulou olympiádou, kdy jste splnila limit na krátké polohovce, ale až jako třetí Češka, takže jste nakonec nejela?
„Byla jsem třetí o sedm setin… Nebylo to příjemné, byla jsem z toho zklamaná. My sportovci máme olympiádu jako cíl a já cíl splnila. Měla jsem pocit, že pojedu, a najednou jsem nejela. Strašně mě to mrzelo a byla jsem zklamaná, jak je nespravedlivé, že se člověk za něčím žene, dosáhne toho a stejně se mu to nesplní. Byla jsem demotivovaná, nechtěla jsem plavat, rok jsem hledala motivaci. Nebylo to lehké období.“
Co vám pomohlo zpět do hry?
„Dala jsem si cíl dodělat střední školu. Pak se mi začalo trošku dařit a plavání mě začalo víc bavit. Začala jsem v tom zase vidět smysl. Uvědomila jsem si, že sport chci dělat, že se chci pokusit o olympiádu, a pak ještě o tu další za čtyři roky.“
Od loňska trénujete s Petrou Škábovou, která vede i Barboru Seemanovou. Jak jste se daly dohromady?
„Na jaře loňského roku jsem nebyla spokojená s bývalým trenérem, moc jsme si nerozuměli. Na závodech v Eindhovenu jsme si s Petrou sedly. Říkala, že by byla ráda, kdybych k ní mohla přestoupit. Začaly jsme to řešit. Nebylo to jednoduché, ale dohodly jsme se a jsem moc ráda, že to vyšlo. Je vidět, že nám spolupráce svědčí a jde nám to.“
Trenérka ale tvrdí, že se občas na tréninku stavíte na zadní. Co to přesně znamená?
„Ze začátku jsem si moc neuvědomovala, že to dělám, až časem jsme si to vyříkaly. Petra řekla, že jdeme nějakou sérii v nějakém čase. A já: Jéžiš, to nemůžu zvládnout! Nebylo to tak, že se mi nechce. Dostatečně jsem si na tréninku nevěřila. Postavila jsem se k tomu tak, že to nedám. Snažily jsme se to odbourat, nakonec se to povedlo.“
Vaší hlavní disciplínou byla donedávna polohovka. Čím to je, že jste se na olympiádu dostala na prsařské trati?
„Nevím, taky jsem z toho byla zaskočená. Já jsem plaveckou kariéru na prsařských tratích začala, postupem času jsem šla do polohovky. Mě prsa strašně baví, vždycky to byl můj nejsilnější způsob. Vždycky jsem si je užívala, což u polohovky říct nemůžu. Ale určitě se budu snažit, abych měla jistotou startu i na dvě stě polohovku.“