Bez medaile, ale končí hrdý. Proslavil ho polibek s přítelem, v Rusku se bál
Sportovec, model, herec a majitel instagramového účtu s více než milionem sledujících. Účastník včerejšího finále U-rampy lyžařů Gus Kenworthy platí za globální celebritu. Ačkoliv mezi nejlepšími freestylisty světa obsadil nakonec „až“ osmé místo, jeho odkaz ve sportu jde daleko za hranice výkonu.
Letos je to potřetí, co freestylový lyžař Gus Kenworthy startoval na olympiádě. Poprvé ovšem pod vlajkou Velké Británie. Třicetiletý lyžař se narodil v anglickém Chelmsfordu, záhy se ale s rodinou kvůli otcovu zaměstnání přestěhovali do Colorada. Když si měl vybrat zemi, kterou bude reprezentovat, zvolil si přirozeně tu, v které vyrůstal – USA. V roce 2019 rozhodnutí ale revidoval a v Pekingu nastupoval už jako člen britské výpravy. O žádnou osobní křivdu se ale nejedná. Kenworthy chtěl tímto způsobem pouze vzdát hold matce, která pochází z oblasti Liverpoolu.
„Máma je moje fanynka číslo jedna. Je mi po celou kariéru velkou oporou a taky věrnou kamarádkou. Byla to ona, kdo jako blázen mával na závodech duhovou vlajkou poté, co jsem se veřejně přihlásil k homosexualitě,“ vysvětlil hlavní důvod pro změnu národního týmu.
Sportovec kromě Pekingu startoval i na dvou předchozích Hrách – v Pchjongčchangu a v Soči. Během olympijské premiéry si dokonce vyjel stříbro ve slopestylu. Medailovou radost ovšem tehdy dvaadvacetiletému mladíkovi kazily nepříjemné obavy. „V Soči to pro mě bylo opravdu těžké. Pořád jsem se bál, že někdo zjistí, že jsem gay,“ vzpomínal Kenworthy. „Před Hrami jsme absolvovali nejrůznější mediální školení, protože v Rusku existovala legislativa proti LGBT (lesby, gayové, bi a transsexuálové). Říkali nám, že žádní sportovci, tisk ani diplomaté nejsou z těchto zákonů vyňati.“
Po zážitku z ruské olympiády začal americko-britský sportovec poprvé přemýšlet o coming outu. O rok později tak skutečně učinil a stal se prvním extrémním závodníkem, který se veřejně přihlásil k homosexualitě. „Věděl jsem, že když to udělám, hrozně se mi uleví. A opravdu, byla to jedna z mých nejlepších sezon vůbec. I když jsem trénoval pořád stejně, najednou se mi lyžovalo líp. Cítil jsem se svobodný.“
Na následující olympiádě v Pchjongčchangu sice na předešlý úspěch ze Soči nenavázal, přesto na sebe strhl pozornost celého světa. V živém televizním přenosu totiž políbil svého přítele, herce Matthewa Wilkase. Záběry ihned obletěly planetu a zaznamenaly obrovský ohlas v LGBT komunitě. „Nevěděl jsem, že jsme byli v přímém přenosu, ale když už se to stalo, jsem za to rád,“ napsal poté Kenworthy na Twitteru. Ve světě extrémního sportu šlo o doposud nevídanou věc. „Každý tady nosí kšiltovku Red Bull, Monster nebo Rockstar, tričko, džíny a skateový boty. Všichni řídí stejná auta a poslouchají tu samou hudby. Tohle odvětví není úplně pro ty, kteří dělají něco jinak,“ popsal Kenworthy prostředí freestylových disciplín.
Hry v Pekingu byly pro třicetiletého lyžaře poslední soutěží kariéry. „Jsem na to už starý. Jak roky přibývají, tím hůře snášíte zranění. Minulý rok to bylo už docela náročné,“ objasnil rozhodnutí závodník, který loni v říjnu po nepovedeném skoku utrpěl otřes mozku.
V sotva třiceti platí Kenworthy ve světě freestylového lyžování skutečně za veterána. Ve včerejším olympijském finále U-rampy byli jen dva závodníci starší než on, průměrný věk zbytku startovního pole činil 25 let.
Pro závěrečný závod kariéry si nemohl přát více symbolické datum. Na 19. února totiž připadal kromě finále olympijského závodu na U-rampě i Mezinárodní den boje proti homofobii ve sportu. „Po čtrnácti letech profesionální dráhy je tohle můj poslední závod. Ať už vyhraju, nebo prohraju, tohle je pro tebe, mami,“ napsal na Instagram.
S kariérou se mu i přes veškeré snahy olympijskou medailí nakonec rozloučit nepovedlo. Při druhé jízdě utrpěl hrozivý pád, po kterém se zdálo, že do další jízdy ani nenastoupí. Z otřesu se ale vzpamatoval a solidním třetím kolem si zajistil osmé místo.
Smutek? Vztek? Výčitky? Tyhle pocity i přes nevyvedenou olympijskou derniéru Kenworthyho rozhodně netíží. Vždyť dal sportu daleko víc. „Když se ohlédnu za svou kariérou, tak musím upřímně říct, že začít otevřeně závodit jako homosexuální sportovec a stát se obhájcem LGBT komunity pro mě znamenalo víc, než by kdy mohla jakákoli medaile nebo vyznamenání,“ řekl. „I jedna osoba, která jde proti proudu, může pomoct ostatním, ačkoliv o tom třeba ani sama neví.“
A jaké jsou jeho další plány? Pokud to půjde, rád by se věnoval herectví. Za sebou má už roli v 9. sérii seriálu American Horror Story a zahrál si i v nejnovější řadě Will & Grace. Také miluje psaní a rád by v budoucnu vydal vlastní sbírku esejů.
Akrobatické lyžování v číslech
Muži - U-rampa: 1. N. Porteous (N. Zél.) 93,00, 2. Wise 90,75, 3. Ferreira (oba USA) 86,75, 4. Bowman (Kan.) 84,75, 5. Irving (USA) 80,00, 6. Rolland (Fr.) 79,25, 7. Blunck (USA) 78,25, 8. Kenworthy (Brit.) 71,25, 9. Mackay 65,50, 10. D'Artois (oba Kan.) 63,75.
Zprávy ze dne 18. února 2022
HOKEJ: Vycházeli oblečeni do pestrých olympijských úborů. Unavení z náročné cesty z Pekingu, zklamaní, jak tam dopadli. „Moc jsem chtěl medaili, zvlášť když to byla moje poslední olympiáda. S odstupem času to bude mrzet víc a víc,“ hlesl po příletu David Krejčí, který patřil v českém týmu k nejlepším. Jeden z těch, kteří obstáli. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Hokejový tým odletěl z dějiště olympiády dva dny po osmifinálovém krachu se Švýcarskem. Nejdříve výprava přiletěla do Paříže, kde přestoupila a těsně před jedenáctou večer přistála na letišti Václava Havla. Hlavní otázka v příletové hale? Zda i vedení svazu přestoupí z nastoupené cesty a v následujících dnech lze očekávat změnu trenéra národního týmu. „Nechtěl bych utíkat. I já sám si musím ty věci probrat,“ řekl Filip Pešán.Celý rozhovor čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: Čeští hokejisté se vrátili z neúspěšných olympijských her v Pekingu, na nichž skončili ještě před branami čtvrtfinále. Podívejte se na fotky z pražského letiště.
Zprávy ze dne 17. února 2022
HOKEJ: S hokejem procestoval svět a využívá toho po aktivní kariéře. Jakub Čutta (40) působil v NHL, ve Skandinávii, ochutnal specifické Rusko. Hlavně ke sklonku kariéry u něj platilo, že tam, kde pracoval, se zajímal i o systém výchovu talentů. Věděl, že se tím jednou bude živit, a tak po svých trénincích v klubu navštěvoval i jiné. I proto může srovnávat, jak dělá hokej svět a jak Česko. Z čehož mu není dobře po těle. Rychlý konec v Pekingu považuje jen za špičku ledovce. Problém je v celkovém nastavení prostředí. „Na hokej jako na hru se musíme dívat z jiného úhlu a s větším důrazem na hráče jako na člověka,“ míní někdejší obránce, juniorský mistr světa. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Za své výkony v olympijském turnaji byla odměněna gólmanka českých hokejistek Klára Peslarová. Byla totiž zvolena do All-Star týmu.
