Bez medaile, ale končí hrdý. Proslavil ho polibek s přítelem, v Rusku se bál
Sportovec, model, herec a majitel instagramového účtu s více než milionem sledujících. Účastník včerejšího finále U-rampy lyžařů Gus Kenworthy platí za globální celebritu. Ačkoliv mezi nejlepšími freestylisty světa obsadil nakonec „až“ osmé místo, jeho odkaz ve sportu jde daleko za hranice výkonu.
Letos je to potřetí, co freestylový lyžař Gus Kenworthy startoval na olympiádě. Poprvé ovšem pod vlajkou Velké Británie. Třicetiletý lyžař se narodil v anglickém Chelmsfordu, záhy se ale s rodinou kvůli otcovu zaměstnání přestěhovali do Colorada. Když si měl vybrat zemi, kterou bude reprezentovat, zvolil si přirozeně tu, v které vyrůstal – USA. V roce 2019 rozhodnutí ale revidoval a v Pekingu nastupoval už jako člen britské výpravy. O žádnou osobní křivdu se ale nejedná. Kenworthy chtěl tímto způsobem pouze vzdát hold matce, která pochází z oblasti Liverpoolu.
„Máma je moje fanynka číslo jedna. Je mi po celou kariéru velkou oporou a taky věrnou kamarádkou. Byla to ona, kdo jako blázen mával na závodech duhovou vlajkou poté, co jsem se veřejně přihlásil k homosexualitě,“ vysvětlil hlavní důvod pro změnu národního týmu.
Sportovec kromě Pekingu startoval i na dvou předchozích Hrách – v Pchjongčchangu a v Soči. Během olympijské premiéry si dokonce vyjel stříbro ve slopestylu. Medailovou radost ovšem tehdy dvaadvacetiletému mladíkovi kazily nepříjemné obavy. „V Soči to pro mě bylo opravdu těžké. Pořád jsem se bál, že někdo zjistí, že jsem gay,“ vzpomínal Kenworthy. „Před Hrami jsme absolvovali nejrůznější mediální školení, protože v Rusku existovala legislativa proti LGBT (lesby, gayové, bi a transsexuálové). Říkali nám, že žádní sportovci, tisk ani diplomaté nejsou z těchto zákonů vyňati.“
Po zážitku z ruské olympiády začal americko-britský sportovec poprvé přemýšlet o coming outu. O rok později tak skutečně učinil a stal se prvním extrémním závodníkem, který se veřejně přihlásil k homosexualitě. „Věděl jsem, že když to udělám, hrozně se mi uleví. A opravdu, byla to jedna z mých nejlepších sezon vůbec. I když jsem trénoval pořád stejně, najednou se mi lyžovalo líp. Cítil jsem se svobodný.“
Na následující olympiádě v Pchjongčchangu sice na předešlý úspěch ze Soči nenavázal, přesto na sebe strhl pozornost celého světa. V živém televizním přenosu totiž políbil svého přítele, herce Matthewa Wilkase. Záběry ihned obletěly planetu a zaznamenaly obrovský ohlas v LGBT komunitě. „Nevěděl jsem, že jsme byli v přímém přenosu, ale když už se to stalo, jsem za to rád,“ napsal poté Kenworthy na Twitteru. Ve světě extrémního sportu šlo o doposud nevídanou věc. „Každý tady nosí kšiltovku Red Bull, Monster nebo Rockstar, tričko, džíny a skateový boty. Všichni řídí stejná auta a poslouchají tu samou hudby. Tohle odvětví není úplně pro ty, kteří dělají něco jinak,“ popsal Kenworthy prostředí freestylových disciplín.
Hry v Pekingu byly pro třicetiletého lyžaře poslední soutěží kariéry. „Jsem na to už starý. Jak roky přibývají, tím hůře snášíte zranění. Minulý rok to bylo už docela náročné,“ objasnil rozhodnutí závodník, který loni v říjnu po nepovedeném skoku utrpěl otřes mozku.
V sotva třiceti platí Kenworthy ve světě freestylového lyžování skutečně za veterána. Ve včerejším olympijském finále U-rampy byli jen dva závodníci starší než on, průměrný věk zbytku startovního pole činil 25 let.
Pro závěrečný závod kariéry si nemohl přát více symbolické datum. Na 19. února totiž připadal kromě finále olympijského závodu na U-rampě i Mezinárodní den boje proti homofobii ve sportu. „Po čtrnácti letech profesionální dráhy je tohle můj poslední závod. Ať už vyhraju, nebo prohraju, tohle je pro tebe, mami,“ napsal na Instagram.
S kariérou se mu i přes veškeré snahy olympijskou medailí nakonec rozloučit nepovedlo. Při druhé jízdě utrpěl hrozivý pád, po kterém se zdálo, že do další jízdy ani nenastoupí. Z otřesu se ale vzpamatoval a solidním třetím kolem si zajistil osmé místo.
Smutek? Vztek? Výčitky? Tyhle pocity i přes nevyvedenou olympijskou derniéru Kenworthyho rozhodně netíží. Vždyť dal sportu daleko víc. „Když se ohlédnu za svou kariérou, tak musím upřímně říct, že začít otevřeně závodit jako homosexuální sportovec a stát se obhájcem LGBT komunity pro mě znamenalo víc, než by kdy mohla jakákoli medaile nebo vyznamenání,“ řekl. „I jedna osoba, která jde proti proudu, může pomoct ostatním, ačkoliv o tom třeba ani sama neví.“
A jaké jsou jeho další plány? Pokud to půjde, rád by se věnoval herectví. Za sebou má už roli v 9. sérii seriálu American Horror Story a zahrál si i v nejnovější řadě Will & Grace. Také miluje psaní a rád by v budoucnu vydal vlastní sbírku esejů.
Akrobatické lyžování v číslech
Muži - U-rampa: 1. N. Porteous (N. Zél.) 93,00, 2. Wise 90,75, 3. Ferreira (oba USA) 86,75, 4. Bowman (Kan.) 84,75, 5. Irving (USA) 80,00, 6. Rolland (Fr.) 79,25, 7. Blunck (USA) 78,25, 8. Kenworthy (Brit.) 71,25, 9. Mackay 65,50, 10. D'Artois (oba Kan.) 63,75.
Zprávy ze dne 11. února 2022
HOKEJ: „To, jak jsme na tom špatně v prvních třetinách, je alarmující. Sedm prohraných v sedmi zápasech, navíc se skóre 1:14, to je k zamyšlení,“ poznamenal Martin Ručinský k vstupům české reprezentace do zápasů v této sezoně.
HOKEJ: „Proti Dánsku se mi líbil vstup do zápasu. Měli jsme tlak, pár šancí. Dánové ale dali dva góly, které jsme neměli dostat. Dlouhodobě nás trápí koncovka, nemůžeme dávat góly. Kdybychom se v úvodu střelecky prosadili, vypadalo by to asi jinak,“ vrátil se ve Studiu iSport před zápasem se Švýcarskem k úvodnímu duelu národního týmu na ZOH proti Dánsku Martin Ručinský.
HOKEJ: Očekával se debakl. Jenže ten nepřišel. Extrémně bojovným výkonem české hokejistky dlouho deptaly amerického obra. Co na tom, že první střelu na branku zapsaly až ve 23. minutě. Jednoznačně nejlepší hráčkou byla brankářka Klára Peslarová, která spolehlivě drtila soupeřovu psychiku. „Byla na nich vidět frustrace. Ukázaly jsme jim, že se svět netočí jen kolem nich,“ povídala pak gólmanka, která zastavila 55 ran! Inkasovala třikrát, Češky nakonec ve čtvrtfinále padly 1:4, do hry o medaile jdou ženy USA. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: „Jsme trochu zklamané, ale jsem hrdá, co jsme předvedly. Překvapily jsme naším výkonem hodně lidí. Ameriku jsme zaskočily. Po prvních pár střídáních jsme zjistily, že se s ní dá hrát. Nevyšlo to, ale jsem opravdu hrdá. Před gólem se mi to otevřelo, měla jsem před sebou prázdnou bránu, šlo o to jen to trefit. Co se týče výkonu naší gólmanky Kláry Peslarové, je jedna z nejlepších na světě. To, co předvedla, bylo něco úžasného a děkuju jí za to. Poprvé jsme hrály proti USA. Byl to zážitek, na který jen tak nezapomenu,“ uvedla bezprostředně po utkání s USA (1:4) v rozhovoru pro Českou televizi autorka jediné české trefy Michaela Pejzlová.
HOKEJ: České hokejistky bojovaly, jejich vzdor velkému favoritovi byl ale nakonec neúspěšný. Ve čtvrtfinále olympijského turnaje zvítězily hráčky USA 4:1. Tým Tomáše Paciny čelil střelecké smršti, přesto šel díky Michaele Pejzlové ve druhé třetině do vedení. Hned vzápětí ale vyrovnala Hilary Knightová. Rozhodující moment přišel ve 47. minutě, kdy Pejzlová smolně tečovala puk mezi betony Kláry Peslarové, která byla v daný moment bez hokejky. Pojistku přidala v závěru v přesilovce Savannah Harmonová. A definitivní podobu výsledku dala střelou do prázdné branky Kendall Coyne Schofieldová. O medaile si tak zahrají Spojené státy. Více čtěte ZDE>>>
