PŘÍMO Z ČÍNY | Nikdo není stroj. Ani ten nejlepší na světě. Možná i v historii. Každého řídí hlava, která může pozlobit, psychika je vrtkavá… Podívejte se na americkou lyžařku Mikaelu Shiffrinovou. Tři olympijské závody? Třikrát u jejího jména DNF. Nedojela. Cíl marně atakovala i v kombinaci, přitom to měla být disciplína, při níž si spraví chuť. Nic. Zase nic.
Olympijské zlato má ze Soči 2014 (slalom), z Koreje 2018 (obří slalom), šestkrát vyhrála mistrovství světa, ovládla 73 (!) závodů Světového poháru, bylo období, kdy si ze slalomu dělala one (wo)man show…
Mohlo by se zdát, že je nezničitelná. Jenže i ona je z masa a kostí. Zámořští novináři připomínají osud americké gymnastky Simony Bilesové, globální hvězdy, která na letních Hrách v Tokiu nedokončila víceboj, a pak se rozebíralo její duševní zdraví.
Na jejím případu se ukazovalo: na sportovkyně je toho někdy až moc! Tlak na hvězdy je enormní. Také Shiffrinová si to poznala. Na Peking nebude vzpomínat v dobrém. Do světa se třikrát rozletěly obrázky, jak zničeně sedí na sjezdovce poté, co nedojela. Obřák, slalom, teď i slalom do kombinace.
Shiffrinová na ZOH | |
obří slalom | nedojela |
slalom | nedojela |
super-G | 9. |
sjezd | 18. |
kombinace | nedojela (slalom) |
„Zase jsem nedojela. Šedesát procent mých nedojetých závodů v kariéře jsem si vybrala tady na olympiádě,“ vykládala 26letá lyžařka, která v kombinaci útočila na zlato. Po sjezdu byla pátá, její ztráta se dala hravě smáznout. Od startu na tom pracovala. Možná si někdo škodolibě v tu chvíli říkal: Tak kam dojede tentokrát?
Jenže pak to opravdu přišlo. Výpadek, smutek, konec. Potřetí.
„Přijde mi, že jsem měla dobrou rychlost a správné tempo. Trenéři mi hlásili, že je tam nějaká díra. Ale nemyslím si, že za to může,“ zamyslela se, proč nedojela. „Hodně holek to překonalo, já jsem možná v tu chvíli jela až moc rychle na to, abych to vyrovnala…“
Po závodě nejdříve promluvila v rychlém rozhovoru pro všechny reportéry prostřednictvím oficiálního olympijského kanálu. Před obrazovkou se to hemžilo diktafony. Ale později, když už medailistky rozdaly interview, procházela vytyčenou uličkou a poctivě se zastavila u všech štábů… Sice se smutným výrazem, bolavou duší, ale zachovala se jako správná profesionálka.
Dolehl na ni tlak? Měla v hlavě, že závody předtím nedokončila? Trpělivě odpovídala.
„To ne, tlak jsem nevnímala. Tedy takhle, člověk je vždycky pod tlakem… Ale cítila jsem se v pohodě. Byla jsem soustředěná, věděla jsem, jaký je můj plán,“ povídala 26letá přítelkyně norského sjezdaře Kildeho. Právě ten se jí teď bude snažit uchlácholit.
„Zajímavé je, že oba slalomy stavěl její trenér, který to udělal nahoře do tempa, a pak tam dal ve vlásence chyták, který slalomářky znají a bez problémů se na něj připraví. I Ester ho zvládla naprosto v pohodě,“ myslí si někdejší reprezentantka Eva Kurfürstová, která pro Sport komentuje alpské disciplíny.
„A právě tam Shiffrinová padla. Ale myslím, že až přijede na evropský sníh, bude to v ní, najednou zase zjistí, že na něm jí to všechno funguje a bude v pohodě. To je můj malý osobní tip. Nemyslím, že by ji to mělo poslat na pomyslnou psychickou spirálu. Ano, teď je na dně, ale podstatné je pro ni odjet zpět do Evropy, zapomenout a znovu začít,“ dodává lyžařská expertka.
Shiffrinové výpadky každopádně budou jedním z momentů pekingské olympiády. I to, jak ji kamery americké televize NBC zabíraly, jak více než dvacet minut sedí zkroušená na trati. To zrovna vypadla ve slalomu, své parádní disciplíně.
Ty obrázky mluvily za všechno. Nepotřebovaly ani komentář. Hvězda byla na dně.
Televize pak odvysílala i emotivní rozhovor, v němž měla Shiffrinová vlhké oči a pochybovala o sobě. „Cítím se opravdu špatně. Zpochybňuju všechno, co jsem si myslela, že vím o svém lyžování…“ říkala.
Stanice se pak stala terčem kritiky, že šla příliš na dřeň. A v zájmu toho, aby to sledovalo co nejvíce lidí, porušila etická pravidla. NBC to pochopitelně odmítla.
Po kombinaci už tak otřeseně Shiffrinová nepůsobila. Jako by se smířila s osudem. Tahle olympiáda ji prostě nepřála.
Zprávy ze dne 17. února 2022
KRASOBRUSLENÍ: Záchvaty vzteku, pláč a nadávky. Ženská soutěž krasobruslařek končila naprosto nevídaně a nečekaně. Pozornost všech se upírala na výkon patnáctileté Rusky Kamily Valijevové, která po dopingovém nálezu startovala s podmínkou a hrozbou pozdější diskvalifikace. Mediální poprask, který se kolem ní v posledních dnech strhnul, neustála. Dvakrát spadla a odešla bez medaile. Více čtěte ZDE>>>
CURLING: O olympijské zlato si v sobotu zahrají curleři Británie a Švédska. Skotský tým skipa Bruce Mouata postupem do finále zajistil Británii první medaili na pekingských hrách. Britové porazili v dnešním semifinále 8:4 Američany, kterým se tak nepodařila obhajoba vítězství z Pchjongčchangu. Na medailové pořadí zemí se podívejte ZDE>>>
HOKEJ: Prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) Luc Tardif je přesvědčený, že na příští olympijské hry v Miláně v roce 2026 podaří po dvanácti letech přivést hráče z NHL. Rád by nicméně dosáhl dohody s elitní zámořskou ligou dříve, než tomu bylo před Pekingem, kam nakonec hokejisté z NHL neodcestovali kvůli koronavirové pandemii. Zástupce komisionáře NHL Bill Daly uvedl, že v přání federace zavázat se k olympijské účasti s větším předstihem nevidí problém. „Neočekávám potíže v tom dohodnout se na olympiádě 2026 v relativně dřívějším termínu,“ uvedl Daly pro agenturu AP.
KRASOBRUSLENÍ: Olympijskou vítězkou mezi ženami se stala Ruska Anna Ščerbakovová se ziskem 255,95 bodů. Největší favoritka Kamila Valijevová pokazila volnou jízdu, což ji odsoudilo na čtvrtou pozici. Stříbrná medaile poputuje rovněž do Ruska zásluhou Alexandry Trusovové. Bronz si odveze Japonka Kaori Sakamotová. Česká závodnice Eliška Březinová uzavřela nakonec druhou desítku celkového pořadí. Více čtěte zde >>>
HOKEJ: S hokejem procestoval svět a využívá toho po aktivní kariéře. Jakub Čutta (40) působil v NHL, ve Skandinávii, ochutnal specifické Rusko. Hlavně ke sklonku kariéry u něj platilo, že tam, kde pracoval, se zajímal i o systém výchovu talentů. Věděl, že se tím jednou bude živit, a tak po svých trénincích v klubu navštěvoval i jiné. I proto může srovnávat, jak dělá hokej svět a jak Česko. Z čehož mu není dobře po těle. Rychlý konec v Pekingu považuje jen za špičku ledovce. Problém je v celkovém nastavení prostředí. „Na hokej jako na hru se musíme dívat z jiného úhlu a s větším důrazem na hráče jako na člověka,“ míní někdejší obránce, juniorský mistr světa. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>