První české vystoupení na ZOH v Pekingu a první strhující výhra. Postarali se o ni manželé Zuzana a Tomáš Paulovi, kteří vstoupili do olympijského turnaje smíšených dvojic v curlingu dramatickým vítězstvím 7:6 v nastavení nad norským párem Kristin Skaslienová, Magnuse Nedregotten. Triumf nad obhájci bronzových medailí ale příliš neoslavovali.
Proběhl zápas podle vašich představ?
Tomáš Paul: „Hráli jsme pod své možnosti, trošku jsme bojovali s tím, jak správně číst led. To se pak projevilo v chybách, které jsme museli celou druhou půlku zápasu dotahovat. Ale ve finále se nám podařilo dostat se zpátky tím, že Norové udělali chybu v osmém endu a pak se nám podařilo ukrást extra end.“
Co jste říkali na atmosféru utkání?
Zuzana Paulová: „Velmi mile mě překvapilo, že tady Číňané připravili kapelu dudáků, protože pro curling jsou dudy něco jako státní symbol, takovou váhu mají. Pro náš sport je to trochu jako hymna. Slyšet tady dudáky je něco jen o trochu míň, jak slyšet českou hymnu.“
Tomáš Paul: „Mně to přineslo hodně emocí, protože když člověk slyší dudy a vychází na hrací plochu, chce se mu brečet. Musel jsem to trochu zamáčknout.“
Potěšilo vás, že přišli fandit hokejisté?
Zuzana Paulová: „Jsme úplně nadšení. Kluci strašně moc děkujeme, byli jste úplně nejlepší. Chápu, že to pro vás bylo strašně těžký sledovat zápas bez komentátorů, vůbec nevím, co jste z toho měli, ale jsme strašně rádi, že jste dorazili.“
Co podle vás nakonec zlomilo zápas z Nory?
Tomáš Paul: „Nikdy nevzdáváme koncovky, protože vždycky může přijít chyba. Myslím, že zápas zlomila chyba Kristin v osmém endu, byla trošku široká s takeoutem, měli jsme možnost dohodit na čtyři. To se nám sice nepovedlo, ale stále jsme věřili, že ukradneme poslední end.“
Co jste si řekli, když se to povedlo? Ani jste se neradovali…
Zuzana Paulová: „Curleři se snaží neradovat, když vyhrají chybou soupeře. Nebyl to určitě lehký kámen, sama bych ho házet nechtěla, ale byl to pořád prohraný zápas soupeřů, ne náš vyhraný. A to není moment, kdy se curleři začnou bezhlavě radovat. Já za sebe cítila hlavně extrémní úlevu, že zápas skončil. Necítila jsem se úplně jistá v kramflecích, dělala jsem chyby, které normálně nedělám. Zápas jsem neodehrála podle svých standardů. Hlavně jsem se z toho chtěla otřepat a vyběhnout. Ale je strašně důležité, že to klaplo, vyhráli jsme a máme něco v zápise.“
Zprávy ze dne 11. února 2022
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Neměla příliš mnoho času opět se přeměnit ze snowboardistky na lyžařku. Navíc to nejdřív vypadalo, že Ester Ledecké ani moc nepřál los. Podle Kláry Křížové, bývalé české reprezentantky v rychlostních disciplínách, se ale s tímto vším vypořádala bravurně: „Někdy je lepší mít míň informací z trati než víc. Ester se s dvojkou poprala velmi dobře.“ Celý rozhovor čtěte zde >>>
RYCHLOBRUSLENÍ: Byla to pro ni sedmá (!) olympijská medaile. Ale i tak se jí na tváři objevily slzy dojetí. Martina Sáblíková při večerním slavnostním ceremoniálu přímo v srdci pekingských Her dostala bronzovou placku. Ne, pro ni to není rutina. Pokaždé se v ní mísí emoce, zvlášť letos. Po patáliích všeho druhu, které si prožila. Více čtěte ZDE>>>
RYCHLOBRUSLENÍ: Martina Sáblíková převzala bronzovou medaili za závod na 5000 metrů. Medailový ceremoniál pro ni byl plný emocí, neubránila se ani slzám.
RYCHLOBRUSLENÍ: Už teď je jasnou královnou zimních Her. Tři zlaté, dvě stříbrné, dvě bronzové. Tu poslední vybojovala včera. To je bilance Martiny Sáblíkové, královny rychlého oválu. Je z ní legenda. Ale co dál? Nevyzkouší si na kole i letní olympiádu? To by teprve byla výzva! „Ježišmarjá. Teď jsem dojala pětku a už mě cpou na kolo,“ smála se. Ale u ní nikdy nevíte. Nevyloučil to ani její kouč Petr Novák.
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Jízdu si vychutnala, ale po ní byla trochu smutná. Ester Ledecká se během dvou dní báječně proměnila ze snowboarďačky znovu mezi špičkovou lyžařku. V olympijském super-G na trati Rock v Jen-čchingu jí ale zpropadených 13 setin sekundy scházelo k medaili. „Mám na tu trať pořád snowboardový pohled,“ konstatovala. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>