Odejít hned? Lakomé rozhodnutí. Když se shodneme, skončím, řekl Pešán
Hokejový tým odletěl z dějiště olympiády dva dny po osmifinálovém krachu se Švýcarskem. Nejdříve výprava přiletěla do Paříže, kde přestoupila a těsně před jedenáctou večer přistála na letišti Václava Havla. Hlavní otázka v příletové hale? Zda i vedení svazu přestoupí z nastoupené cesty a v následujících dnech lze očekávat změnu trenéra národního týmu. „Nechtěl bych utíkat. I já sám si musím ty věci probrat,“ řekl Filip Pešán.
Jak proběhla cesta? Byl čas už probrat olympijský neúspěch?
„Byla strašně náročná. Kdyby byla medaile, tak by to asi utíkalo jinak, než takhle. Celý den jsme na cestě. Klobouk dolů před klukama, kteří nakonec do turnaje ani nezasáhli, muselo to pro ně být hrozné. Člověk si promítá turnaj v hlavě, ale žádné zásadní konkrétní výstupy připravené nemám. Teď se o nich budeme bavit s Petrem Nedvědem a Tomášem Králem.“
Vnímáte sílící názor veřejnosti, kdy se spekuluje o jménech, která by vás měla nahradit?
„Já si dal cíl nečíst média, takže vůbec nevím, co padá za jména. Kdo mě má údajně nahradit. Snažil jsem se od toho oprostit, abych měl čas na vlastní analýzu.“
Nastavení veřejnosti je zhruba takové, že za vše může Pešán.
„Jak jsem řekl, nevím přesně, co se děje. Nemám sociální sítě a dělám dobře, si myslím. Nevím, jestli se ta vina svaluje na mě. Nejspíš ano, nejsem hluchý a slepý, něco se ke mně donese.“
Přeci jen, koho vy si dovedete představit, jako svého nástupce?
„Nevím, kam vedení svazu bude mířit s případným výběrem. Je to celé moc čerstvé, je to den a půl po vyřazení. Ještě jsem nespekuloval, kdo by mě případně mohl nahradit.“
Kdyby záleželo pouze na vás, chtěl byste další šanci na pokračování u týmu?
„Nechtěl bych utíkat. I já sám si ale musím ty věci probrat, i doma. Je to extrémně náročné. Musím znát názor Petra a Tomáše Krále, což mi pomůže utvořit konečné rozhodnutí.“
Je zpětně nějaké jméno, které byste do nominace zařadil? Třeba Chlapík, nebo Gulaš?
„Ne. Jedině, když jsem viděl trénovat Matěje Blümela, možná, že třeba to mládí by nám nějakou energii přineslo. Ale myslím, že i přístup kluků a jejich nasazení bylo úžasné a nelituju ani jednoho jména, které s námi nejelo.“
Nevyčítal jste si třeba zpětně, že jste do osmifinále nenasadil Davida Musila namísto Jakuba Jeřábka, který neprožil dobrý turnaj?
„Bavili jsme se o tom. Ale je třeba říct, že naskakovat do turnaje, který je rozběhnutý, není žádná sranda. To převážilo.“
Co tedy stálo za celkovým neúspěchem?
„Zápasy byly extrémně vyrovnané. I mezi ostatními soupeři. My prohráli zápas v play off, ale ve skupině porazili silné Rusko a Švýcarsko. Bohužel zápas s Dánskem rozhodl o tom, že jsme skupinu nevyhráli a tím pádem jsme v play off narazili na jednoho s nejsilnějších kandidátů.“
Lze vytáhnout i některý pozitivní moment z olympijského působení?
„Můj osobní pozitivní dojem je především z fantastického fungování českého olympijského týmu. A také přístup našich kluků. Hlavně David Tomášek, Matěj Blümel a Honza Ščotka, kteří byli mimo tým. A i Patrik Bartošák, Roman Will, David Musil, nebo Michael Frolík, neviděl jsem jedinou vteřinu, že by byli kyselí, nebo že by nebyli týmoví a toho si opravdu cením. Stejně tak chci ocenit realizační tým a kustody, kteří od rána do večera sedí v kabině a všem pomáhají. O to je to celé smutnější.“
Nebylo chybou nevyužít v základní skupině jiného gólmana?
„Možná ano. Ale šlo o naše rozhodnutí na místě. Kdyby Šimon vychytal v těch zápasech nuly, tak jsme díky tomu rozhodnutí za hrdiny. Ale ano, možná si některý zápas jeden z nich zasloužil.“
Dovedete říct, jak dlouho potrvá, než tenhle neúspěch přebolí?
„To těžko říct. Rozhodně vím, že v nadcházejících dnech pojedu do Prahy, navštívím Tomáše Krále a Petra Nedvěda a myslím, že se budeme bavit o tom, jaká ta olympiáda byla a co budeme dělat dál.“
Budete v analýze s panem Králem a s panem Nedvědem řešit i vaši dvojfunkci trenéra reprezentace a šéftrenéra svazu?
„Určitě budu a myslím si, že do budoucna je to rozhodně práce pro dva lidi, ne pro jednoho člověka. Je to opravdu náročné.“
Když se budete rozhodovat, půjde o setrvání, nebo o rezignaci v obou funkcích?
„Jak jsem řekl, je krátce po turnaji, je brzo teď říci, zda budu setrvávat v jedné funkci a v druhé ne. Musím zjistit pohled lidí okolo.“
Po utkání jste dostal otázku, kam nyní patří český hokej a tehdy jste nebyl připraven odpovědět. Dovedete to nyní?
„Rozhodně si nemyslím, že má v současné chvíli pravidelně bojovat o medaile. To určitě ne. Myslím, že postup mezi poslední týmy, které hrají o medaile, musí být úspěchem sám o sobě. Ale na druhou stranu, ta úroveň je hrozně vyrovnaná. Švýcaři vyhráli jediné utkání na turnaji a skončili před námi. Úspěch by bylo postoupit do bojů o medaile.“
Ten model, který byl zvolen pro práci u národního týmu, tedy spojení generálního manažera a hlavního trenéra zatím nenaplnil očekávání. Jak vy vidíte jeho fungování?
„Já už jsem k tomu jednou použil takový příměr. Když jmenujete nového ministra školství, tak nebude druhý den chytřejší každé dítě. Tak to je. Jestli ten model je, nebo není úspěšný, to se dá hodnotit až za pár let.“
Jde o vaší druhou velkou reprezentační akcí. Posunulo vás to jako trenéra třeba ziskem zkušeností?
„Zkušenost je to obrovská, hlavně s tlakem, který na těch turnajích je a hlavně s tlakem veřejnosti. I když se jí člověk snaží nevnímat, tak stejně chce přijet domů jako hrdina, aby na něj byla jeho země hrdá. Bohužel se to nepovedlo. To je asi to nejtěžší na tom. V lize, když se vám nepovede zápas, tak za dva dny máte další šanci. Tady čekáte půl roku na turnaj, který dopadne tak, jako dopadl tento. Je to pro mě smutné.“
Novináři z Pekingu referovali, že jste byl v rozhovorech vstřícnější, mluvnější. Šlo o záměr?
„Nemyslím si. Spíš šlo o to, že novináři v Pekingu viděli, v jak těžkých podmínkách pracujeme poslední roky. Sami viděli, jakým martýriem procházíme. Spíš byli hodnější oni. My se snažíme naši práci dělat, jak nejlépe umíme a otázka se v každém rozhovoru dá položit agresivně, nebo negativně, anebo vstřícně a pak se na ní lépe odpovídá. Spíše šlo o vstřícnost ze strany novinářů.“
Zvažoval jste sám rezignaci, že byste sám skončil na pozici trenéra národního týmu?
„Jde o to, že by to bylo takové velmi lakomé rozhodnutí, kdybych ho vystřelil někde v emocích a nepřemýšlel nad ním. Musím respektovat lidi, kteří mě do té pozice vybrali, jako je Tomáš Král, jako je Petr Nedvěd. S nimi to budu probírat, jak jsem říkal. Ale jestli to pomůže věci a náš názor bude jednotný v tom, že bych měl skončit, tak skončím.“
Zprávy ze dne 9. února 2022
SNOWBOARDING: Na zdraví trojnásobné olympijské šampionky Ester Ledecké si v Sazka studiu připili další dva olympijští medailisté. Bývalý akrobatický lyžař Aleš Valenta (zlatý ze Salt Lake City 2002) a biatlonistka Gabriela Soukalová (dvakrát stříbrná ze Soči 2014) společně s moderátorem Luďkem Staňkem. Podívejte se...
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Již druhý den po snowboardovém triumfu na olympijských hrách v Pekingu se Ester Ledecká podle plánu naplno vrhla do přípravy na páteční obhajobu zlaté medaile v superobřím slalomu. Šestadvacetiletá reprezentantka se v úterý večer přestěhovala ze střediska Čang-ťia-kchou do Jen-čchingu, kde závodí sjezdoví lyžaři a dnes odpoledne poprvé vyzkoušela podmínky na tamních svazích.
Zprávy ze dne 8. února 2022
SNOWBOARDING: k druhé zlaté olympijské medaili ze snowboardingu Ester Ledecké gratulovala i jiná česká olympijská šampionka Eva Samková. Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: „Ostatní trenéři se mě moc neptají, stejně bych jim nic neřekl. Ale nahrávají si každou její jízdu,“ směje se dojatý kouč Ester Jedecké Justin Reiter. „Proč je tak dobrá? Je to kombinace různých věcí, ale největší tajemství je ingredience Ester.“ Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: Po senzačním obhájení zlaté medaile na olympiádě v podání Ester Ledecké jistě leckoho ještě nyní zajímá, co na velký úspěch první české medailistky v Pekingu říká také její otec Janek Ledecký. Známému zpěvákovi během dvou hodin po zlaté jízdě přišlo neuvěřitelných 36 žádostí o rozhovor (!), všechny ale odmítl. Nechtěl na sebe poutat pozornost. „Moc si vážím Vaší přízně, ale nechtěl bych si tady na úkor Ester, která je kvůli cestování a časovému posunu nedosažitelná, udělat svou mediální kampaň. Protože přesně tak by to působilo. Věřím, že jste si to vstávání dneska užili. Když to srovnám s Koreou, kde jsem fandil v cíli, tak je daleko větší nervák, dívat se na to v televizi. Ale bylo to nádherné ráno. Děkujeme všem za podporu,“ uvedl Ledecký v krátkém vyjádření.
SNOWBOARDING: Pro olympijské zlato si dojela suverénně. Ester Ledecká dominovala v kvalifikaci a skvělá byla i ve vyřazovacích jízdách. „Způsob, jakým to zvládla, byl ohromný,“ ocenil její dědeček a bývalý vynikající hokejista Jan Klapáč. Na pekingský závod se s manželkou dívali od noci v televizi. Po vítězné finále cítili radost i úlevu, jak jejich 26letá vnučka ustála tlak a celkem potřetí se stala šampionkou Her. Má vystaráno. Trnul jsem, když škobrtla, říká - více čtěte zde >>>
SNOWBOARDING: Jak prožívala Ester Ledecká medailový ceremoniál? "Z medaile mě bolí za krkem," smála se. Řekla, pro nezpívala hymnu nahlas... Více čtěte zde >>>
VIDEO: Podívejte se na sestřih z medailového ceremoniálu
SNOWBOARDING: Tři olympijské medaile (zatím) ve dvou sportovních odvětvích. Jaké poselství od královny Ester Ledecké bychom si měli my Češi zapamatovat: Myslete a chovejte se světově! Přečtěte si komentář Pavla Hartmana >>>
