PŘÍMO Z PEKINGU | Už když byl v Liberci, ukazoval svoje kvality. Stejně jako ve slovenské reprezentaci. Po stříbru z MS v roce 2012 přidal historicky první olympijský bronz. „Favorizoval jsem na medaili spíše váš tým, ale jsem rád, že to nevyšlo a máme ji my,“ smál se zkušený 31letý útočník Libor Hudáček, který přispěl týmu třemi body (1+2). Po zápase chválil i 17letého střelce Juraje Slafkovského či trenéra Craiga Ramsayho.
Stál opřený o zábradlí, za ním kráčeli rozjuchaní spoluhráči. I na něm bylo vidět, jak si úspěch užívá. „Budeme slavit dlouho a poctivě,“ říkal kanonýr, který momentálně působí v KHL v týmu Dynamo Minsk.
Co říkáte na mladíka Slafkovského?
„Jsem hrdý a pyšný, že mu turnaj takhle vyšel. Držím mu palce, aby jeho kariéra šlo co nejdál. Co nejvýš. Hlavně aby byl zdravý.“
Máte pocit, že jste překonali zlatou slovenskou generaci? Které se nepodařilo vybojovat olympijskou medaili?
„To nevím, jestli jsme jí překonali. Oni vyhráli zlato na šampionátu i další medaile. Když se jim to nepodařilo ve Vancouveru v roce 2010, byl to přeci jenom trochu jiný turnaj, byli tam hráči z NHL.“
Vy máte stříbro ze šampionátu v roce 2012, teď bronz z olympiády. Můžete to nějak porovnat?
„Myslím si, že stříbro na mistrovství světa bylo o trošku cennější. I tahle je super… Ale dal bych ji o milimetr níž.“
Co stojí za vaším úspěchem?
„Už jsem povídal před turnajem, že máme jednu velkou výhodu. Tým máme po kupě už vlastně pět let, když přišel kouč Ramsay. Celé to dal do kupy. Věděli jsme, co chceme hrát, měli jsme to natrénované. Ne jenom před olympiádou, ale trénovali jsme to dlouhé roky. Teď jsme to vystupňovali.“
V čem je jeho kouzlo?
„Je to velký profesionál. Snaží se to vštípit i nám. Ví, co chceme hrát a co máme hrát. Věří nám. Tím pádem máme větší sebevědomí a věříme si. Je to lepší a lepší. Máme novou mladou generaci, jsem rád, že můžeme pracovat na budoucnosti.“
Jste rád, že vám fandilo i hodně lidí z Česka?
„Když to mám vzít z osobní stránky, tak ano. Protože jsem četl, co mi psali bráchové. Jednoho mám v Praze, jednoho v Brně. Posílali mi fotky, videa… Cítili jsme to. Povídal jsem to i chlapcům, že máme velkou podporu v Česku. Vnímali jsme to.“
Takže jste tady drželi česko-slovenský prapor!
„Jasně! Škoda, že vám to nevyšlo. Favorizoval jsem váš tým na medaili. Jsem rád, že to nevyšlo, a že jsme ji vyhráli my!“ (smích)
Jaké budou oslavy?
„Tak, jako vždycky. Dlouhé a poctivé.“
Góly
Domácí:
Hosté: 23:17. Slafkovský, 32:47. Takáč, 58:26. Slafkovský, 58:46. Regenda
Sestavy
Domácí: Lars Johansson (Hellberg) – L. Bengtsson, Fantenberg, Folin, P. Holm, Pudas, Tömmernes (A), Lennström – C. Klingberg (A), Lander (C), Bromé – Everberg, Wallmark, Holmberg – D. Brodin, Linus Johansson, Rydahl – Friberg, J. de La Rose, Nordström – F. Olofsson.
Hosté: Rybár (Konrád) – Čerešňák (A), Čajkovský, M. Rosandić, Marinčin, Gernát, Kňažko, Š. Nemec – Slafkovský, Hrivík (C), Cehlárik (A) – Regenda, Miloš Roman, Takáč – Daňo, L. Hudáček, K. Pospíšil – Zuzin, Krištof, Kelemen – Jurčo.
Rozhodčí
Gouin (CAN), Romaško (RUS) – Lazarev (RUS), Šalagin (RUS)
Stadion
National Indoor Stadium (Peking)
Návštěva
1 229 diváků
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo