Červenka přál Němcům zlato. A hrozně ho štvalo, že se na finále jen díval
PŘÍMO Z KOREJE | Seděl v českém domě. V televizi sledoval finále, kroutil hlavou, jak je možné, že Němci v závěru vedení neudrželi. A partii s Rusy ztratili. „Takhle to zazdít při vlastní přesilovce,“ divil se útočník Roman Červenka. Ale to nebylo to hlavní, co se mu honilo hlavou. Co ho drásalo. Ten pocit, že sedí a jenom se dívá. Olympijský sen byl jiný. O zlato si zahrát. „Mrzet to bude ještě dlouho,“ měl jasno.
Nervydrásající koncovku sledoval v Českém domě, kam přišel kvůli rozhovoru pro páteční Sport Magazín. Finále si ale uniknout nenechal.
„Asi nikdo nečekal, že budou Němci ve finále. Ale naprosto zaslouženě, co jsem viděl jejich zápasy, hráli dobře, přehráli Kanadu, předtím Švédy,“ vykládal útočník.
A nemuselo zůstat jenom u finále. Němci byli kousek od zlata, hráli navíc dvě minuty před koncem v početní výhodě. Rusové už padali do propasti. Jenž Němci to takticky nezvládli, a soupeř srovnal. „Škoda, přál jsem to Němcům, když už byli takhle blízko,“ popisoval Červenka, účastník třetí olympiády.
Když Rusové v oslabení srovnali, 56 sekund před koncem, kroutil hlavou. „To je hrozná škoda. Tohle už si měli udržet. To je bude ještě hrozně dlouho mrzet,“ snažil se vžít do německých pocitů. Ale ti domů odjíždějí se stříbrem. Češi naprázdno.
A ani napotřetí si tedy Červenka neodveze medaili. Dvakrát skončil ve čtvrtfinále, tentokrát s týmem sice tuhle zrádnou překážku překonal, ale pak přišly dvě prohry. S Rusy a včera s Kanadou.
„Není to příjemný, když vidíme, jak tam Rusové brali zlato. A už vůbec nemluvím o tom, jak získala Kanada bronz. Tohle mě bude ještě dlouho mrzet,“ přiznal útočník švýcarského Fribourgu. Nebude to pro něj z Koreje kdovíjak šťastná cesta zpátky.
Placka byla blízko. „Rozhodně jsme na to měli. Je to škoda. Stojí to hrozně moc sil, úsilí. Ale stejně nic z toho,“ litoval nejzkušenější český útočník, který za národní tým odehrál už 145 zápasů.
