Hotovo a zakonzervováno mělo být dnes dopoledne. Na půdě svazu se sešla úzká skupinka velitelů G6, kteří si měli co říct k nominaci do Soči. Kouč Alois Hadamczik přednesl jména a z diskuse vzešlo konečné obsazení rovnice 3+8+14.
O víkendu si sumíroval poslední možnosti svojí volby. Poslední dvě jména různě porovnával, aby mohl vyřknout svůj verdikt. „V pondělí to pak na svazu rozsekneme,“ pronesl trenér na téma schůzky, kde nechyběl prezident ČSLH Král, generální manažer týmu Lener, asistenti Paleček, Procházka a sekretář Urban.
O čem všem bude finální debata na svazu?
„Budeme si zdůvodňovat, proč chceme zrovna tuhle sestavu, a ne jinou. Třeba proč hráč A, který je ve statistikách výš než hráč B, nepojede na úkor druhého, níže postaveného. Není to vůbec o tom, že by byl ten nevybraný horší, jen nám zkrátka do sestavy pasuje víc někdo jiný. To je celé. Porovnáváme všechno možné. Hrajeme si třeba s předpoklady, jak dotyčný hráč zvládne přechod na široké hřiště. Jsou tací, co vylezou z letadla a mohu jít hned hrát, jiným zabere aklimatizace týden. Což třeba fanoušek do svých představ o sestavě nezahrnuje. My však i tato hlediska musíme zohledňovat. Souhlasím s Jardou Jágrem, který kdysi prohlásil, že hokej na evropském kluzišti je úplně jiný sport než hokej v NHL.“
V Soči je extrémně velký plac, i pocitově díky pomalu vzrůstajícím tribunám...
„Největší možné hokejové letiště. V trenérském týmu se sestavou na olympiádu zabýváme hrozně dlouho. A rozhodně ne tak, že plácneme jména na stůl podle statistik. Jinými slovy, nebudeme brát útočníky jenom podle bodování. Je to důležitý ukazatel, ale hokej je kolektivní sport. Hráči k sobě musí sedět typologicky i věkově. Potřebujeme zkušené matadory, střední generaci i mladší kluky. Tvůrce hry, střelce, ale i hráče schopné vyhrávat osobní souboje. Sladit všechny vybrané jedince v jeden tým České republiky. Takový, který postoupí co nejdál. Od toho všeho se odvíjí forma našeho budování mužstva pro Soči.“
Nakolik vám do něj mluví asistenti Josef Paleček, Jan Procházka a v zámoří fungující František Musil?
„Někdo si možná myslí, že Pepa Paleček nepřispívá do diskuze a že spíš jen poslouchá, co se mu řekne, ale to je na velkém omylu. Palec má své názory, jsou zajímavé, podnětné a určitě k užitku. To samé Honza Procházka, jenž je hlavní profesí videokouč, ale taktéž má velmi dobré postřehy. Naše debaty o některých hráčích bývají velmi živé, ne vždy se shodneme. Nepochybuju, že i v pondělí dojde na výměnu názorů. A zajímají mě i ty od fanoušků. Z toho všeho si utvářím komplexní názor.“
Jsem si skoro jistý, že vyjmenovaným seznamem mnohé překvapíte. Co si myslíte vy?
„Pro lidi, kteří se hokejem zabývají detailně, tak ne. Možná širší obec příznivců bude čekat jiná jména, to je možné. Ti, co sledují hlavně góly a body útočníků. To jim ale nemůžeme mít za zlé, jsou to naši fandové, kteří na nás chodí. Potřebujeme je, jsme s nimi na jedné lodi.“
Zajímal jste se o prognózy v deníku Sport, uveřejněné v minulém týdnu? Byli jsme blízko vaší konečné volbě?
„Ano, byli jste blízko, spousta jmen byla velice reálných. Někde jste se trefili přesně, jinde tolik ne. Ale tyhle hry beru. Patří to k tomu. Samozřejmě, že řada kluků byla jistých ještě předtím, než začala sezona NHL, protože dlouhodobě podávají nadstandardní výkony, jsou to jistoty. Příjemně mě potěšil svým nástupem Tomáš Hertl, jednoznačně si zasloužil nominaci, ve svých plánech sestavy jsme ho měli hodně vysoko. Je to škoda. Zranění se nám bohužel nevyhnula. Nešlo jen o Tomáše. To je ale hokej.“
