Sáblíková si převzala zlatou medaili. Pobrečela jsem si, přiznala
Náročnou noc i den s vysněným závěrem v podobě převzetí zlaté olympijské medaile má za sebou rychlobruslařka Martina Sáblíková. Šestadvacetiletá česká reprezentantka se ve středu již potřetí v kariéře stala olympijskou šampionkou a počet medailí ze ZOH rozšířila na pět.
"Je strašně krásné čekat, až člověk uslyší spojení jména a výrazu olympijský šampion, člověka to strašně nabudí. Připadala jsem si, že mám puls sto šedesát. Navíc se to opakuje ve třech jazycích, což je nádhera," radovala se Sáblíková, která tradičně vyskočila na stupních vítězů do výšky.
Dojetím se neubránila ani slzám. "A hned dvakrát. Je vážně neuvěřitelně emotivní, když je před člověkem olympijský oheň. Nejde se slzám ubránit," popisovala s odkazem na umístění pódia pro medailisty na Medals Plaza přímo před olympijský oheň.
Při jeho zhasnutí v neděli ale již v Soči nebude, odletí totiž speciálem do Čech již v průběhu dne. "Slíbila jsem, že přijedu do olympijského parku na Letnou. Zakončení uvidím v televizi, stejně jako zahájení," řekla.
Převzetí medaile zakončilo z pohledu Sáblíkové náročný den, ve kterém absolvovala řadu rozhovorů, setkání s novináři i sponzory. Podobně náročná ale byla i noc po závodě na 5000 metrů. Nejprve absolvovala oslavu s rodiči a kamarády v Českém domě, poté se sportovci v olympijské vesnici. "Spát jsem šla až v pět ráno a za tři hodiny jsem vstávala. Nic moc," přiznala Sáblíková.
V pobřežní olympijské vesnici se potkala téměř se všemi českými sportovci, kteří ještě v Soči ve středu večer byli. Na pokoji se tak sešla s hokejisty, kteří večer vypadli ve čtvrtfinále turnaje, krasobruslaři i dalšími rychlobruslaři. "Bylo to náročné. Musela jsem si dát dva panáky, protože mám dvě placky," usmívala se.
Poté, co jí skončil závodní program, může si konečně užívat olympijskou atmosféru. V pátek vyrazí podpořit biatlonisty. "Hrozně se těším, je to můj oblíbený sport. Doteď jsem si to užila v televizi, teď je chci vidět v akci," uvedla Sáblíková, která věří, že biatlonisté v závěru her ještě rozšíří nečekanou sbírku pěti medailí. "Přála bych jim to. Pak ale aby jim objednali vlastní letadlo. S tím, co vezou domů..." řekla.
S denním odstupem již dokázala své tři zlaté medaile porovnat. Cení si všech, za nejtěžší ale označila tu poslední. "Ve Vancouveru jsem byla na pětce jen 47 setin od stříbra, to byla pecka. Tady se závod vyvíjel ze začátku tragicky a dost jsem od Ireen (Wüstové) dostávala, ale nakonec jsem vyhrála o 2,6 vteřiny. Uspět v Soči ale bylo těžší, hlavně asi z pohledu psychického stavu před startem," vysvětlovala Sáblíková.
Opět ocenila rozhodnutí trenéra Petra Nováka vynechat patnáctistovku, na které měla obhajovat bronz. "Byl to dobrý tah, nechtěli jsme riskovat případné zranění. Jinak jsem se ale nemusela ničeho bát. Když to jede v tréninku, tak to musí jet i v závodě. Šlo jen o to, abych nepřepálila tempo nebo to trefila technicky," uvedla. Podle výsledků by navíc prý na medaili z patnáctistovky stejně neměla. "Když jsem viděla ty časy, tak bych byla šestá sedmá," přiznala.
