Mizerná sezona. Tak se daly do včerejška charakterizovat výkony bělky Sixteen. Ve všech dosavadních startech byla stínem královny z předchozích čtyř sezon. Druhou říjnovou neděli však sehrála jeden ze svých nejlepších partů na Velké pardubické.
Jedenáctiletou francouzskou rodačku Sixteen dělilo od včerejšího triumfu ve slavném dostihu pouze půl délky. Mohla tak dosáhnout svého třetího vítězství ve Velké pardubické.
„Sixteen šla výborně, a tak jsem věřil, že by mohla vydržet. Poprvé jsem si všimnul Tiumenova dresu asi 700 metrů před cílem, v tu dobu jsem si hlídal hlavně Valldemosa.
Poslední skok skočila výborně, byla ve švuňku, věřil jsem, že vydrží, ale konec Tiumena byl lepší,“ pokrčil rameny žokej Josef Bartoš. „Tiumen to je typický kůň pro Velkou pardubickou. Je silový s velkým bojovným srdcem, jinak by to nemohl vyhrát. Sixteen je proti němu malá kobylka,“ vysvětloval žokej.
Majitel Sixteen, filmový producent Jaroslav Bouček, byl i přes druhé místo nadšený. „Dneska to byl její dostih, zasloužila si vyhrát, bylo to úchvatné,“ radoval se.
Sixteen před dostihem mnozí odepisovali, ale na hlavní bod sezony byla připravena skvěle. „V posledních dnech šla i její aura nahoru. Před měsícem ještě byla hodně za Tiumenem, ale když jsem jim měřil auru před dvěma dny, byli oba téměř na stejné úrovni,“ prozradil trenér Josef Váňa.
Už na začátku sezony vyhlásil Váňa, že tato sezona je pro Sixteen poslední, a tak Velká pardubická byla jejím posledním startem v úspěšné kariéře, kterou ozdobila triumfy v letech 2007 a 2008. „Myslím si, že by měla odejít na vrcholu a dneska to byl od ní perfektní výkon,“ prohlásil Bartoš.
Skvělá jízda Sixteen zanechala malou pochybnost v majiteli Jaroslavu Boučkovi. „Bylo to nádherný, na 99 procent odchází do chovu. Ještě si nechám jedno procento na změnu. Myslím si, že to byla nejlepší skokankou, jakou jsme tu v poslední době viděli.“
Velká pardubická v podání Sixteen to bylo úplně něco jiného než její předchozí vystoupení nejen v sezoně, ale i v kariéře. Od první překážky se pohybovala na čele a udávala tempo.
„Ze začátku to bylo pomalé, a tak jsem šel dopředu, potom se šlo v rozumném tempu, stále jsem měl něco v ruce, a tak jsem věřil, že by mohla vydržet až do konce,“ popisoval odlišnou taktiku Josef Bartoš, který se v dostizích pohybuje spíše zezadu a vyčkává s útokem na poslední metry.
„Sixteen výborně skákala, na každém skoku ještě získávala, a tak jsem ji věřil,“ doplnil Bartoš.
Související články
