Navzdory smrti. Prokletá stáj se nechce vzdát
Jako by znali jen absolutní štěstí, či absolutní zmar. Triumf, nebo smrt. V sedmdesátých letech koně z Albertovce (Mor a Limit) třikrát za sebou Velkou pardubickou vyhráli. Teď dostih pro Hřebčín Albertovec třikrát za sebou skončil utracením koně.
K tomu připočítejte loňské distancování Amant Grise z prvního místa. To už je pořádná porce smůly.
Čtěte více:
Váňa: Musel jsem přestat pít, abych vyhrál »
Fantazie: Váňa pošesté triumfoval na Velké pardubické »
Z černé oblohy se snáší husté provazce deště. Příjezdová alej je zasypaná spadaným listím, holé větve stromů povrzávají ve větru. Rozlehlé výběhy pro chovné klisny a jejich hříbata zejí prázdnotou, kapky bubnují do rozbahněných kaluží.
Symboličtější kulisy pro vylíčení současné atmosféry v „prokleté" stáji, která sídlí ve Štěpánkovicích, počasí opravdu připravit nedokázalo.
„Nevím, co říct, všichni to prožíváme hrozně blbě, ale snažíme se s tím vyrovnat," říká majitel albertovského hřebčína Josef Hájek mladší. Před rokem na tom byl ještě hůř. Amant Gris byl diskvalifi kován, zraněný Klip utracen a jen pár hodin poté mu zemřel táta. 
Co se však týče Velké pardubické, zatím to přináší jen velké trápení. Hned první pokus v roce 2007 s talentovaným Cieszymirem skončil tragicky. Na Velkém Taxisově příkopu s ním žokej Stromský narazil do chybujícího Maskula a Cieszymir si zlomil nohu.
Musel být utracen. To samé se o rok později přihodilo Klipovi, kterého vedl Jan Faltejsek. A letos si na Velkém vodním příkopu zlomila nohu klisna Shirley.
„Měl to být její poslední dostih, pak by šla do chovu," říká tichým hlasem Josef Hájek. „Bohužel to byla otevřená zlomenina, kobylka už se nedala ani pro ten chov zachránit. Pan doktor a lidi kolem to vyhodnotili jasně - nedalo se nic dělat."
Majitel Hájek přiznává, že současné rodinné rozpoložení není po sérii tragických událostí pro dostihový sport ideální. „Řešíme to jako rodina a zatím jsem v oslabení," říká Hájek.
„Bratr a máma jsou proti, jen já mám pořád chuť a sílu v tom dál pokračovat. A věřím, že také pokračovat budeme. Je to sice hrozně nepříjemné, ale ani na chvíli mě nenapadlo s dostihovým sportem skončit."
Čtěte také:
Váňová: Lidem jako manžel nic nezakážete »
Stejný názor by podle Josefa Hájka zastával i jeho otec. „Domnívám se, že ano. Že by se dál snažil Velkou pardubickou po letech pro Albertovec znovu vyhrát."
Víra se drží i obyvatel Štěpánkovic, vísky nedaleko Opavy. „Pamatuju si, jak jsme s Morem a Limitem vyhrávali Velkou, a jak na dostihy v Albertovci chodilo třicet tisíc lidí," říká František Burda, jehož dům od albertovských stájí dělí jen dlouhá alej majestátních stromů.
„Teď máme hroznou smůlu, nedaří se. Ale všichni věříme, že jednou budeme v Pardubicích slavit zase."
Stejně mluví i starosta Bernard Halfar. Sám byl v neděli jedním z fanoušků, kteří společným autobusem vyrazili podpořit žokeje Stromského přímo do Pardubic.
„Marek byl hrozně zničený, snažili jsme se jej cestou zpátky v autobuse podpořit. Ale teď už s tím musí bojovat sám. Určitě to zvládne. A příští rok už s Amantem konečně vyhraje!"
