Mistrovství Evropy po dvaceti letech v Česku a teď tohle? To problesklo minulou středu hlavou kajakáři Vítu Přindišovi. Při protahování po tréninku v posilovně si totiž zablokoval záda tak, že nějakou dobu nemohl ani vstát z postele, jezdil k doktorovi na kapačky, chodil na rehabilitace. O týden později už ale zase seděl ve svém kajaku a trénoval. A v sobotu si v Troji vyjel stříbrnou medaili, svou druhou z kontinentálního šampionátu.
Nakonec jste na stupních vítězů rovnou dva Češi. Jaké to je?
"Je to super. Akorát ten první mohl být někdo jiný (zvítězil Peter Kauzer ze Slovinska – pozn. red.). V současné konkurenci být tam ve dvou je vždycky skvělé. Jsem hrozně rád. Po všech těch lapáliích, které mě potkaly za poslední týden, jsem rád, že si to sedlo a že jsem předvedl dobrou jízdu ve finále. Celá ta cesta mistrovstvím se mi povedla tak, jak jsem chtěl. Kvalifikaci první jízdou na pohodu, dobré semifinále a pak to nejlepší ve finále. Jsem spokojený."
Bylo to pro vás zatím nejsložitější ME?
"To rozhodně. Nikdy se mi podobné peripetie před mistrovstvím nestaly. Řešil jsem to loni v Lipsku, kde jsem odjel svěťák špatně a od té doby se to trochu táhlo. Ale dostal jsem se z toho zpátky. Teď, co jsem zažil, to bylo něco nového."
Kdy vaše problémy začaly?
"Minulou středu."
Kdyby vám někdo minulou sobotu řekl, že bude mít stříbro, co byste si pomyslel?
"V sobotu jsem ležel na zádech, měl jsem problém zvednout nohu, dojít si pro pití. Moje slečna mě musela obsluhovat. Když jsem ležel na kapačce a někdo by mi řekl, že budu mít medaili, vysmál bych se mu. Pro mě to byla utopická myšlenka."
Co vás tak potrápilo, vyhřezlé plotýnky?
"Nebyl to ten akutní problém. To byl nějaký otok páteře, který zablokoval svaly. Nemohl jsem se hýbat. Dlouhodobý problém jsou teď dva výhřezy bederních plotýnek – o šest a o čtyři milimetry. Nějaké artrózy obratlů a takovéhle lapálie. Mám dokonce o obratel víc."
Podobné problémy měl i váš tréninkový parťák Vavřinec Hradilek, že?
"On to měl nahoře. Jsme si říkali, že když se dáme dohromady, tak jeden z nás bude zdravý a druhý pěkně v háji."
Co říkala záda po třech jízdách?
"Je to dobrý. Před každou jízdou jsem cvičil. A po víkendu s tím začnu pracovat víc. Neměl jsem žádný dlouhodobý plán, jak to řešit a co s tím dělat. To všechno teprve přijde. Čeká mě dost práce, abych se dostal do rozumného stavu a aby se to nezhoršovalo."
Když člověk věděl, co vám je a viděl vás na lodi v záklonech, skoro se o vás bál. Jak jste to cítil vy?
"Necítil a nemyslel jsem na to. Když jsem šel poprvé na vodu, opravdu jsem se bál dělat různé náklony, rotace. Když jsem pak začínal trénovat naplno dva tři dny před ME, věděl jsem, že do toho musím jít naplno. Že nemůžu nedělat záklony, navíc na tak těžké trati, kde člověk opravdu musel jet dost často na hlavu a těsně. Musel jsem doufat, že to vydrží."
Co se týče finálové jízdy, byla to ideální jízda?
"Až na ten spodek, kdy jsem trochu zůstal ve válcích a v poslední protivodce, to bylo super. Tam jsem ztratil možná i vítězství. Ale jinak si nemůžu stěžovat, bylo to super."
Jací byli fanoušci v Troji?
"Úžasní. Přesně si vybavuju ten moment, kdy jsem jel z pravé do levé protivody nad mostem. Byl jsem už docela hotový a slyšel jsem ten neskutečný rachot. Docela mě to nabudilo a ještě jsem zabral o to víc. Fanoušci byli úžasní, neskutečná atmosféra."
Viděl jste na startu čas Kauzera, který závod vedl?
"Neviděl. Věděl jsem, že někdo zajel dobře, ale neřešil jsem to. Tady v Troji, i když jsem startoval poslední, vždycky jsem se snažil to nevnímat a soustředit se na svou jízdu. Teď jsem si vyjel i dobrou pozici, nebyl jsem na startu poslední. Mohl jsem tak dole v klidu čekat, jak to dopadne."
Bylo to čekání dlouhé?
"Ani ne. Věděl jsem, že ta jízda byla dobrá a že to nebude horší než loni (5. místo na ME v Tacenu), což byl můj cíl. Pak už jsem jen čekal, jestli to někdo pokazí, nebo ne."
Stříbrné medaile z ME už máte dvě. Jsou stejné?
"(prohlíží si medaili na krku) Tahle je asi nová. Ta je 2018. Asi je předělali. Druhá stříbrná z Evropy, teď by to chtělo ještě nějakou zlatou. Mám dvě stříbra ze SP, tyhle stříbra, jedno z MS. Jediné, co mi vyšlo je ten svěťák. Jinak jsem takový stříbrný sběratel. Ale zas… ne že mi to nevadí, ale jsem za každou medaili rád. Je to náročné a budu se snažit sbírat i nějaká zlata."
Třeba v září na mistrovství světa v Brazílii?
"Tam by to bylo ideální. Ze mě spadl ten obrovský kámen, že už mám nějaký úspěch letos a nemusím nikomu dokazovat, že musím něco zajet. Připravoval jsem se na to od loňského září, co to šlo. A druhý cíl je MS. Chci trochu vypustit svěťáky a připravit se na svět. Bude to zase nanovo."
