Prskavcův recept na stáří? Posilovna. Změnil trénink, bude pět měsíců v Austrálii
Dlouhověkost není téma jen pro kosmetický a farmaceutický průmysl. Řeší i ho sportovci. Alespoň co se týče právě té sportovní. S přibývajícím věkem ubývá schopnost rychlé regenerace a pak klesá i výkon. To na vlastní kůži zakusil i olympijský vítěz, kajakář Jiří Prskavec (32). Hned hledal řešení a zdá se, že ho i našel, protože po útlumu během sezony získal na nedávném mistrovství světa v Sydney bronzovou medaili. Součástí změn je teď i pětiměsíční pobyt v Austrálii s rodinou.
Po minulé sezoně byl smutný. Vodní slalomář Jiří Prskavec, který na olympijských hrách v Paříži obhajoval zlato na kajaku, skončil hluboko v poli poražených (8. místo). Na začátku této sezony si trochu spravil chuť, když na stejné trati vybojoval další zlato na mistrovství Evropy. Těch už má ve své bohaté medailové sbírce dokonce šest.
Jenže pak se sezona začala vyvíjet dost podobně jako loni pod pěti kruhy. A to v obou disciplínách, kterým se od roku 2022 věnuje – v kajaku i na singlkanoi. „Co s tím?“ ptal se dvaatřicetiletý sportovec sám sebe. Cítil, že jeho výkonu něco chybí. A tak během letní pauzy přistoupil k celkem zásadním změnám.
„Pro mě bylo stěžejní, že při svěťácích jsem si říkal: Já vlastně nejedu blbě, ale jedu pomalu, a nestačí to. To byl hrozně blbý pocit a současně impulz,“ vzpomíná Prskavec, který ještě před pár lety dokázal celkově Světový pohár ovládnout.
Předchozí roky však spojovala jedna věc. „Myslím, že 15 let jsem dělal to samé. Nebo ne úplně, po malých krůčcích se to trošku měnilo, že se k tomu třeba přidával ve větší míře běh, ale furt změny na vodě byly minimální. A teď jsem najednou usoudil: Ok, seš starej, budeš chodit na vodu jen jednou denně, abys byl odpočatý, abys do toho mohl dát tu intenzitu,“ vypráví zkušený sportovec.
Zimu bude trávit v Austrálii
Trénink na vodě bylo ale třeba nahradit něčím jiným. A to byla v tomto případě posilovna. Zařízení, kterému se dřív vyhýbal, co to šlo. Najednou jej ale i zvedání těžkých závaží začalo bavit.
„Předtím jsem tam chodil spíš kvůli prevenci zranění, byla to kompenzační cvičení. A teď jsem najednou ležel na benchi, měl jsem tam naloženo 80 a říkal si, co tam dělám. Nebo jsem na sebe zavěsil kettlebell a dělal jsem shyby. To taky bylo něco jiného,“ usmívá se Prskavec.
Trenéra v posilovně mu dělá spolužák z vysoké školy Lukáš Honzík, který už prý má i zkušenosti s vodními slalomáři. Ze spolupráce byli nadšení oba.
„Pro něj jsem takový nepopsaný list papíru. A i mě to svým způsobem bavilo. Posilovny bylo poměrně dost, byla třikrát týdně, relativně se tam točily stejné partie a bylo to zaměřené hlavně na výbušnou sílu, takže jsem se poměrně rychle zlepšoval,“ vysvětluje majitel zlata a bronzu z OH.
Navíc se z dřívějšího kajakáře stal i vášnivý cyklista. Vytrvalostní tréninky na vodě nahradil ježděním na kole. „Opravdu mě to chytlo. Jezdil jsem v létě dopoledne v okolí Staré Boleslavi, kde nejsou kopce, a dopoledne ani moc lidí a jsou tam hezké cesty. Udělal jsem si takové tři hlavní trasy. Každá teda vedla do kavárny, a asi nejoblíbenější je do Nymburka, kde je Charlie‘s Garden kavárna. Tam jsem byl každé pondělí, a když ne, skoro se divili, co se děje. Opravdu mě to bavilo a do toho jsem cítil i posun na vodě,“ vzpomíná Prskavec.
Mezi změny, které učinil, se řadí nyní i téměř pětiměsíční pobyt v Austrálii v době, kdy bude v Česku panovat zima. Po mistrovství světa, které se na začátku října konalo v Penrithu, dějišti OH 2000, se sám vrátil kvůli sponzorským a dalším povinnostem ještě zhruba na týden domů, brzy ale zase letí do Austrálie, kde nechal manželku se dvěma syny.
„Už loni v Austrálii jsme si řekli, že je to naše poslední možnost, že je tam MS a že to tak vychází. Jiříček (starší syn) začal první třídu. Šel do školy navazující na školku, kam chodil a první půlrok, který stráví v Austrálii, je tam takový srovnávací, takže mu nic neuteče. Ale od druhé třídy ho vytrhnout z kolektivu takto na čtyři měsíce už by bylo daleko komplikovanější,“ vysvětluje.
V čem pro něj bude největší změna oproti zimní přípravě v Evropě? „Během zimy strávím měsíc na běžkách, kde to odmakám většinou někde v Livignu. I z toho důvodu si teď beru kolo, abych to najel na něčem jiném. Jinak bude trénink probíhat stejně. Normálně trénujeme do začátku prosince jednou denně, je tam hodně suché přípravy. Já pak budu v prosinci na vodě, což normálně nejsem. A od ledna už je to klasická zimní příprava na vodě.“
Pro samotného Prskavce pak bude pobyt v Austrálii i klidnějším obdobím. „Protože kromě vody a rodiny tam nemám jiné povinnosti, na rozdíl od toho, když bych zůstával doma,“ přiznává a dodává, že k dalším příjemným bonusům patří samozřejmě i roční období. „Oproti zimě tady jsou tam dlouhé dny. Je tam léto, takže člověk tráví hodně času venku.“
A nějaký čas, který pro něj bude svým způsobem odreagováním, také stráví nad učením se synem. „Máme pracovní sešity, které pravidelně komunikujeme s paní učitelkou v Brandýse a jedeme podle toho, jak jedou oni. Češtinu s ním dělá manželka, do toho se moc nehrnu. Bál jsem se, že když by se občas v pracovním sešitu objevilo moje písmo, mohla by si to paní učitelka zaměnit s Jiříčkem,“ směje se Prskavec.
Sám se zapojí do jiného předmětu. „Angažuju se v matematice, to bych řekl, že mám větší trpělivost než manželka. Už i během MS to bylo docela fajn odreagování, kdy jsem tam s Jiříčkem dělal nějaké počty. Jen musíme být opravdu každý den důslední a vyhradit si čas, aby něco udělal,“ je si vědom zodpovědný otec.
Vyřešený má už dokonce i vánoční stromeček. „Jedni známí, Češi, co žijí v Sydney a jedou na Vánoce domů, nám půjčí jejich umělý stromeček i s ozdobami. Takže to bude super. Přes den asi budeme chtít na barbecue na pláž. A večer si zazpíváme koledy a rozdáme nějaké dárky, ale u těch se budeme zaměřovat, aby byly lehké a malé,“ usměje se Prskavec. Je to logické, do letadla na zpáteční cestě domů na konci února by objemné dary nedostali.
