9. srpna 2018 • 14:29

Chalupa pojede sám 850 kilometrů do Hamburku. Je to i o psychice, říká

Autor: nit
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
SESTŘIH: Boston - Toronto 2:3. Pastrňák dal první gól v play off, rozhodl ale Matthews
Zima dohnal(a) Slavii, Trpišovského díl viny. Sparta má víc herní nadstavby
VŠECHNA VIDEA ZDE

Dvanáct dní na vodě a 850 kilometrů jako sólojízda. V rámci unikátního projektu Prague - Hamburg Rowing Race 2018 na říční trase Praha – Hamburk se chystá pokus o zápis do Guinessovy knihy rekordů. Veslařský maraton absolvují jako sólojízdu ředitel závodu Aleš Nejedlo na skifu a stříbrný olympijský medailista Václav Chalupa na lite boatu pro přímořské veslování.



Veslování je celý jeho život, ale do takového podniku jde Václav Chalupa poprvé. Na jaře během čtyř dní zvládnul dvě stě kilometrů z Českých Budějovic do Prahy, teď ale půjde do ještě bláznivější mise. Ve dvojici s Alešem Nejedlem se pustí do očistce. „Sedí se na slidu, sedátku se dvěma dírkami, a zadek z toho hrozně bolí. Do toho samozřejmě mozoly, puchejře,“ vypočítává Chalup. Na dobrodružství, které proběhne v rámci unikátního závodu z Prahy do Hamburku od 29. září – 11. října, ale moc těší.

Co vás k tomuhle nápadu přivedlo?
„Aleš Nejedlo mě poprosil, abych ho doprovázel na lodi a říkal mu, co má dělat. A já jsem veslař, kterého veslování baví, líbí se mi si veslování užívat a něco vidět. S takovouhle vzdáleností nemám zkušenosti. Když mám radit, je ideální si to sám vyzkoušet. Mě by to na lodi strašně nebavilo, asi by mě strašně vadilo, že nemůžu sedět za vesly. Takže do Hamburku pojedu taky na veslařské lodi.“

Proč jste si vybral mořský skif, který pomalejší než běžný závodní?
„Víme, že nás čekají i extrémní podmínky. V Německu jsou místa, kde hodně fouká, kde jsou velké vlny, kde s klasickým skifem bude problém. I Aleš si poveze mořského skifa. Na klasické lodi by se vlny překonávaly špatně. Mořská lod, že je stabilnější než závodní loď, tak vám poskytuje komfort během jízdy. Můžete si na ní trošku odpočinout. Bohužel budu pomalejší. Za cenu toho pohodlí to chci risknout.“

Je to pro vás výzva?
„Samozřejmě je to výzva, je to kus cesty… Když jsme na jaře dojeli z Budějic sem na Karlův Most, řekl jsem si, proč nepokračovat dál. Další věc, která mě k tomu vede, je, že v posledních dvou letech vesluju na těchto lodích, jezdím i závodit na moře. Zároveň jsem zjistil, že tyhle lodě jsou velice vhodné pro veslaře amatéry. Chci propagovat a rozvíjet turistické veslování, což u nás nemá tradici jako v Německu, Francii ve Švýcarsku. Tam existují turistické kluby, kde lidi jezdí veslovat pro radost.“

Jak se vyrovnat s tak dlouhou tratí?
„Takováhle porce kilometrů je obrovská. Když si vzpomenu na sebe, když jsem trénoval, v jarní přípravě jsme byli schopni ujet padesát kilometrů za den a ještě jsme tahali. Ale tohle je něco jiného. Na závodní lodi se pohybujete, kde to znáte. Tady pojedeme odněkud někam. Musíme si najít ideální tempo, rytmus zastávek, abychom vydrželi na lodi celý den sedět a veslovat. Bude o vůli a vydržet na lodi sedět.“

Pomůže vám nějak zkušenost z přejezdu mezi Českými Budějovicemi a Prahou?
„Chytaly nás křeče do stehen, do nohou. Musíme se připravit, nabrat s sebou ampule magnézia, pití, jídlo. Když jsme jeli z Budějic, jeden jel na kofolu, já na vodu se štávou, jeden měl kufr preparátů. My jsme se mu smáli, pak jsme škemrali hlavně o to magnézium… V Davli jsme měli buřty, pak nás bolelo břicho… Musíme si dát pozor na každý detail. Musíme třeba splňovat předpisy o lodní dopravě a mít lampičky, kdybychom dojeli za tmy.“

Co vás na závodu tak láká?
„Zdá se mi, že lidi jsou dneska strašně líní, ale na druhou stranu vyhledávají exrémy, adrenalin. Tady to bude zdlouhavý, bolestný adrenalin, ale je tam a mohlo by to být lákadlo. Není to jenom o fyzičce, ale i o psychice. Naladit se na to: Něco takového musím zdolat. Úžasná myšlenka ale taky je, že se může jedna posádka zúčastnit třeba jedné etapy.“

Jak trénujete?
„Já na vodě každý den sem a hodně na ní sedím. Trénuju teď sezení na slidu. Ale občas se dostanu i k rychlejšímu veslování. V září budu muset pár tréninků zařadit. Ruce si musí zvyknout držet veslo dlouho v ruce. I když, jestli držíte veslo deset hodin v ruce, stejně se vám puchejře udělají. To k tomu patří. První tři, čtyři dny se omačkáme a bude to dobrý. My to letos chceme zdolat. Jestli se nám to povede, ostatní budou mít motivaci, dá se to, tak mi to pojedeme rychleji.“

Závod začne týdenní veslařskou show na pražském Střeleckém ostrově, na co se lidi můžou těšit?
„Každý, kdo bude chtít, si může loď vyzkoušet. Budeme mít i speciální loď s plováčky pro děti, trenažéry i lite boaty. Mám zkušenosti, že lidi jsou nadšení z pocitu, že jedou. Veslařská loď totiž jede poměrně dost rychle. Veslařský pohyb je pěkný, ladný. Jsou to schopní zvládnout v podstatě všichni.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud