Indra: Málem jsem na MS nejel. Konkurence se Šotolou? Jsme kamarádi z pokoje
Byl největším útočným esem českých volejbalistů na MS v honbě za nečekaným čtvrtým místem. Přitom univerzál Patrik Indra (27) málem na šampionátu vůbec nestartoval. „Měl jsem několik rozhovorů s trenérem, jestli se na to nevyprdneme, protože to rameno se prostě nelepšilo,“ řekl upřímně hráč polské Čenstochové, jak těžké pro něj byly týdny před MS. Tam si ale vše vynahradil. Teď už se těší na rodinu a další výzvy v polské lize.
Je s odstupem času větší radost z tažení turnaje a čtvrtého místa, nebo převládá zklamání, že to necinklo?
„Hned po tom zápase o třetí místo zklamání bylo, ale teď už každým dnem zjišťujeme, jak to je a jsme pyšní na to, co jsme dokázali. Když se podíváme na to, jaké světové týmy skončily za námi, je to neuvěřitelný úspěch. Budu na to dlouho vzpomínat.“
Byl jste třetím nejlepším útočníkem turnaje. Jak vám to zní?
„Je to pěkné, ale není to nejdůležitější. Body jsou jedna věc, konzistentní výkon věc druhá. Nejvíc je vždycky týmový úspěch. Před turnajem bych i za to čtvrté místo všechny svoje body vyměnil.“
Mluvíte o konzistenci výkonů. Měl jste pocit, že ke konci turnaje vám docházelo?
„To určitě ne. Zápas s Íránem jsem měl třeba ještě lepší než s Čínou. Ty týmy z první čtyřky už prostě byly dobře strategicky připraveny na mě i celý náš tým. Myslím si, že jsem neměl žádný výkonnostní výbuch. Volejbal je v tomhle hrozně těžký. Je to hra chyb, ale celkově jsem tam neudělal žádnou ostudu, takže jsem spokojený. I z toho důvodu, že čtyři měsíce jsem nebyl schopný hrát naplno.
Itálie? Asi to není úplně cíl
Před šampionátem vás ovlivňovalo zranění. Měl jste obavy, že na Filipíny neodcestujete?
„Byl jsem kousek od toho, že ani nepojedu. Měl jsem několik rozhovorů s trenérem, jestli se na to nevyprdneme, protože to rameno se prostě nelepšilo. Možná první dobrý zápas jsem odehrál až na mistrovství.“
A přitom to měl být tuhý boj na postup univerzála mezi vámi a Markem Šotolou. Nakonec jste mnohem více času na palubovce strávil vy. Nebyla tam s Markem nějaká řevnivost kvůli tomu?
„My jsme především velmi dobří kamarádi. V reprezentaci jsme spolu i na pokoji. Soupeření mimo kurt spolu neřešíme. Na palubovce pak samozřejmě nějaká rivalita vždycky bude. Jsem pochopitelně rád, že trenér dal víc prostoru mně, ale já bych toho využil, že se ptáte a Markovi tímto poděkuju, že skousnul tu pozici, nechoval ke mně žádnou zášť a nedával mi najevo na turnaji nic negativního. Jeli jsme oba dva pro tým.“
Jak může tažení českého týmu na MS změnit kariéry vás mladších? Hrajete v Polsku, to už je nejvyšší level. Pokukujete po Itálii?
„Pro mě už asi Itálie není úplně cíl. Polská liga je na tom obecně líp. Jsem v Čenstochové, kde si mě váží. Tým má obrovský potenciál a jsem moc rád, že tam můžu pokračovat. A nějaké jiné nabídky? Už je asi jen pár týmů na světě, za které bych Čenstochovou vyměnil. Uvidíme, co se stane po další sezoně. Podmínky mám v Polsku krásné.“
Co je za kluby, které by vás ještě zajímaly?
„V Polsku jsou to celky, které se dlouhodobě drží nahoře. Jastrzebie by byla krásná destinace, protože to je na hranici s Českem, do Ostravy je to deset minut. Klub s výborným zázemím. Tam by se mi asi chtělo. Pak mě láká Japonsko. Liga tam jde nahoru a podmínky jsou tam super. Lidi tam volejbal sledují ve velkém.“
Byl pro vás ten zápas o bronz s Polskem specifický, když soupeře dobře znáte?
„Určitě jsem se na ten zápas těšil. V Polsku proběhlo před utkáním i nějaké popichování v médiích. Znám je všechny dobře. V polském týmu jsem měl i nějaké přátele, se kterými se bavím víc, takže jsem rád, že jsme jim to nedali zadarmo. Myslím, že jsme si u nich získali respekt. Takové konfrontace se nám do budoucna budou hodit.“
Co říkáte na to pobláznění volejbalem v Česku během turnaje?
„Připomínalo to MS v basketbale před šesti lety, které jsem hodně sledoval. A taky se přiznám, že před MS jsem tolik basket nesledoval. Nadchlo mě to. Tažení Čechů bylo krásné. My jsme věděli, že doma se šíří naše výsledky i mimo volejbalové prostředí. Obecně lidi, kteří se námi tolik nezabývali, nám psali podpůrné zprávy. I to nás hnalo k lepším výkonům.“
Bude čas na dovolenou?
„Nebude. Dojedu po měsíci domů, takže se nemůžu dočkat, až uvidím manželsku s dcerkou. Maximálně jsme si volali. Potom se rovnou zabalíme a pojedeme do Polska, protože liga začíná za chviličku. Ještě musíme stihnout nějaký přátelský zápas, protože tým se nám trochu obměnil. Není čas na nějaký velký odpočinek, zase začíná práce.“
