Chodit s třískou je trapný, říkala si Koukalová. Pak viděla, že to není dobré
PŘÍMO Z RAKOUSKA | Vystrašila tím řadu lidí kolem sebe. Trenéry, příbuzné, fanoušky. „Že se to takhle zkomplikovalo těsně před MS? Až si říkám, že podobné věci přitahuju,“ krčila rameny Gabriela Koukalová, jež v úterý absolvovala v Hochfilzenu první trénink po chirurgickém zákroku, kdy se musela vyjmout tříska z hnisajícího palce pravé ruky.
Jak se vám vůbec to zranění přihodilo?
„Já jsem po jednom závodě v Anterselvě seděla s Ondrou Moravcem ve Family Clubu, kde máme občerstvení, a tam měli nějaké dřevěné lavice. Já se o ní asi smekla a zarazila si třísku, kterou jsem si pak doma vytáhla. Říkala jsem si, že je to úplná prkotina a že z toho nemůže nic být, ale asi jsem si ji nevytáhla dostatečně, nějaký kousek tam zůstal a začínala jsem tam mít zánět.“
Říkala jste to někomu?
„Moc ne. Říkala jsem si, že přeci nebudu chodit s třískou, vždyť je to trapný. Když jsem ale začala cítit, že to začíná odnášet zápěstí, že nejsem schopná střílet, otevírat závěr a za pár dní mě čekají závody, věděla jsem, že to už není dobré. Takže jsem asi hodinu potom, co odjel nás doktor, mu hned volala, že jsem mu zapomněla říct, že ta tříska není asi taková legrace, jak jsem si myslela. Když jsem mu to pak vyfotila, zavolal mi, ať jedu okamžitě do Jablonce, že se to musí vyříznout.“
Co na to říkal trenér Zdeněk Vítek?
„Ten s tím také přišel, ať se sbalím a jedu do Jablonce. Já si v tu chvíli myslela, že si dělá legraci. Že přeci nebudu jezdit někam kvůli třísce a že to bude další den dobrý. Ale ten poslední den jsem jezdila už jen s jednou holí a jsem ráda, že jsem nakonec jela.“
Speciální příloha: Vše o MS v biatlonu 2017, Hochfilzen - čtěte ZDE >>
Teď už je to lepší…
„Jo, to jo. Závody by to nemělo ohrozit. Jak si člověk stoupne na start, tak tu bolest nevnímá a soustředí se na závody.“
Co tedy dělal prst na tréninku?
„Ze začátku jsem o tom skoro nevěděla, ale ke konci, jak se to poutko od hole odírá, tak už to nebyla taková sláva. Já jsem po pravdě ráda, že mám po tréninku a nezbývá, než to dát do ledu a doufat, že to za dva dny bude zase o kus lepší. A že se budu moct soustředit na závodní část.“
Při čem to tedy nejvíc vadí?
„Je fakt, že při jízdě na lyžích. Je to na takovém blbém místě, které se hodně ohýbá a namáhá, čímž dochází k tomu, že se to hodně odírá o rukavici uvnitř, i když to mám zalepené. To poutko od hole tomu navíc moc nepomáhá. Věřím ale, že všechno zlé je k něčemu dobré, a když mám teď takovou bolístku, tak to přehluší tu svalovou bolest, kterou máme permanentně při závodech.“
Velký rozhovor s Gabrielou Koukalovou čtěte ve středečním deníku Sport
