PŘÍMO ZE ŠVÉDSKA | Je to aktuální téma, které cloumá sportovním světem. Tím jejich taky. Od razie na světovém šampionátu v klasickém lyžování v Seefeldu uběhl sice víc než týden, čím více se ale celý skandál rozplétá, tím víc padá otázka: Vedou chapadla dopingové krakatice i k biatlonu?
Vyloučené není nic a vyšetřovatelé údajně nevylučují ani podobnou razii ve Švédsku.
„To je dobře. Jestli do toho dokážou i Švédové šlápnout, mají nějaké informace a využijí je, je to jen dobře. Každá taková akce sice vyplaví nějakou špínu a pro daný sport to není dobře, na druhou stranu v zájmu průběžného čištění sportu je to potřeba,“ přiznal Michal Šlesingr.
Sám stál v minulých letech za snahou zpřísnit sankce pro případné hříšníky v biatlonu. A když se teď provalila další aféra, v níž už figuruje osm sportovců a nakonec vyvrcholila v Erfurtu i zatčením německého lékaře Marka Schmidta, jehož policie obvinila, že stál za krevním dopingem a užíváním zakázaného prostředku CERA, která je třetí generací EPO, debata se tak rozjela i mezi biatlonisty.
„Je to jak ze špatného filmu,“ netajila se Denise Herrmannová. „Tohle otřese celou scénou,“ přidala se i Laura Dahlmeierová. „Je to ale dobrá práce. Tyhle nájezdy jsou způsobem, jak ty lidi odhalit, protože si nikdo nemůže být jistý, kdy se ve dveřích srazí s policií,“ doplnil Johannes Thingnes Bö.
I oni však tuší, že minulým týdnem to končit nemusí, neboť Schmidt měl též spolupracovat s fotbalisty, plavci, házenkáři, vzpěrači nebo atlety.
Testování? Možná jsem ho ráno zaspal
„Navíc biatlon je svými parametry podobný běhu na lyžích a cyklistice, takže proč by se případy dalších dopujících nemohly provalit i zde? Nikdy nevíte,“ poznamenal například Martin Fourcade, a též Rakušan Simon Eder, jehož dvojice krajanů ve skandálu figuruje (Max Hauke byl dokonce chycen při činu), přiznal: „I mně bylo kdysi něco nabídnuto, ale to už je dávno. Oznámil jsem to pak i policii a svazu.“
Teď se tedy jen čeká, co dál ukáže přes 40 zadržených vzorků z laboratoře v Erfurtu.
„Bohužel, dokud tohle nebude kriminalizované, je pro spoustu lidí svádějící to spíše risknout. A zdaleka ne ve všech zemích to kriminalizované není. U nás třeba také ne a je těžké to prosadit, když nemáme zákon o sportu. Je to ovšem porušení pravidel za dosažením nějakého neoprávněného hmotného obohacení, klidně bych to klasifi koval jako podvod. Problém je však v tom, že když se sportovní svět dostane na hranu civilního práva, tak to tam leckde kolabuje,“ mínil Šlesingr. „Jak by se to tedy dalo řešit, je na úrovni mezinárodních federací, jak si nastaví pravidla, jak jsme třeba my bojovali za snižování kvót. To by mohla být cesta,“ uvedl český biatlonista.
Co se tedy MS v Östersundu týče, zatím jsou s tématem dopingu aktuální dvě zprávy. Návrat Kazašky Galiny Višněvské, které sportovní arbitráž CAS zrušila provizorní zákaz činnosti, a naopak absenci Rusky Margarity Vasiljevové, jíž hrozí trest za zmeškání tří dopingových kontrol během roku. Ty pak v samotném Švédsku zesílily a už ve středu byla namátkou vybraná Eva Puskarčíková.
„Tyhle kontroly jsou ale na každé naší akci. Když přijedeme i na SP, tak v tréninkových dnech před závody si tam ty sportovce namátkou sbírají a berou je na biopasy a na krev. U mě sice ještě nebyli, ale možná jsem to jen ráno zaspal,“ dodal Šlesingr.
