Z třináctého místa po sprintu se Gabriela Koukalová ve stíhačce v Novém Městě na Moravě vytáhla na osmou příčku. Zlepšila se, dupala na paty fenomenální Němce Lauře Dahlmeierové, fanoušci jí aplaudovali za umístění v první desítce. Přesto zase přišly pochyby… „Když na to máte běžecky, ale nepodržíte to střelbou, tak to mrzí. Co nadělám,“ krčila rameny Koukalová, jejíž výsledek na střelnici čítal dvě chyby. A ty ji stály lepší umístění.
Co je pro vás momentálně na střelnici nejtěžší?
„Když jdu na stojku a vím, že jsem v posledních dnech netrefila ani stodolu. Je to taková nejistota, že nikdy nevím, jak to dopadne. O to víc mě to zas baví, je to taková motivace navíc. Výzva. Snažím se fanoušky pokaždé něčím překvapit.“
Byla jste ve svém druhém závodě před tou obrovskou kulisou už o něco klidnější?
„Nohy se mi netřásly, a říkala jsme si, že horší než včera už to stejně ani být nemůže. Tak jsem se snažila zklidnit se. Zdálo se mi, že to bylo lepší, no, škoda. Nebyla jsem dost silná, abych to (střelbu) podržela.“
Riskovala jste pak na trati víc, abyste se vytáhla co nejvýš?
„Mně se zdá, že riskuju každý závod, hlavně hodně ve sjezdech. Snažím se získávat tam, kde se ostatní. (usmívá se) Tam jde pud sebezáchovy stranou, jedu dolů hlava nehlava a buď to dopadne, nebo to nevyjde. Věřím, že na ty nejlepší výsledky je třeba něco riskovat.“
Ne nadarmo se asi říká, že na třetím Světovém poháru v řadě vydrží běžecky jen ti nejsilnější.
„Máte toho dost, ale víte co. Když vás tady po trati žene tolik lidí… najednou člověk jede ani neví jak. Mám v sobě povinnost už jen vůči těm lidem, že i kdybych dala pětku (pět chyb ve střelbě), tak jedu úplně do kómatu.“ (směje se)
Včerejší pád jste v hlavě neměla?
„To byla ale spíš smůla, na trati jsem najela na nějaký kus polystyrenu nebo co tam leželo, a věřila jsem, že dneska ta trať je líp připravená, určitě se toho vyvarujeme a nějaké nečistoty a věci, které tam nemají ležet, tam nebudou. A skutečně. Bylo to dobré.“
Přišlo zase víc diváků, tentokrát 35 tisíc. Vyráží vám to znovu dech?
„Nádhera, sen. (rozhlédne se s obdivem po tribunách) Myslím, že Schalke Arenu jsme dávno strčili do kapsy. Chtěla bych fanouškům moc poděkovat, snad na nás nezapomenou ani v neděli a přijdou zas.“
Bude platit, že se další sen zase posunete dopředu, ideálně o dalších pět míst?
(úsměv) „To by bylo hezké, uvidíme.“
Závod s hromadným startem máte ráda, že?
„Myslím, že jo. Člověk se v něm víc zmáčkne, i pro diváky je to atraktivnější. Vidí souboje a je to lepší, než když jedeme separé.“
SP V BIATLONU NOVÉ MĚSTO 2016 - AKTUALITY ZDE>>>
