Trávila s ní na pokoji spoustu času. Přesto se o jejích problémech s bulimií dozvěděla, až když jí o nich Gabriela Koukalová sama řekla. „Je to asi dva, tři roky zpátky. Tvrdila, že to nikdo jiný, kromě jejího Petra (Koukala), neví. A že to trvá již několik let,“ přiznala bývalá biatlonistka Jitka Landová. Přičemž přiznala i určité neshody mezi ní a Veronikou Vítkovou.
Překvapilo vás, jak své problémy dokázala
Koukalová
dlouho skrývat?
„Mě vůbec překvapilo, že k něčemu takovému dochází. Že se to děje. Hlava mi to nebrala, navíc Gabča pro mě byla vždy nadčlověk a exemplární příklad. Nicméně vím, že byla schopná třeba celý den nejíst, a přesto podávat ty své výkony. Pak zase měla dny, kdy jedla od rána do večera. Bylo to nevyvážené. Nechápala jsem, jak dovedla jezdit na takové úrovni a podávat výkony s touto nemocí, ze které se špatně dostává. A také jsem nevěděla, jak pomoct. Nakonec mi i říkala, že má nějakého doktora, kterého zná Petr, a věřila jsem, že se z toho dostala.“
Ve své biografi i pak Gabriela uvedla, že na její nemoci měl podíl i trenér Jindřich Šikola.
„To nevím. Já jsem s Gabčou byla v juniorské kategorii až poslední půlrok a Jindrovýma rukama jsem moc neprošla. Pamatuji si ale, že když si po večeři dala nějaké dezerty, tak se mu to moc nelíbilo. Později mi říkala, o čem se teď všude mluví, že jí Jindra říkal, že je tlustá. Těžko říct. O to víc, že Jindra je známý tím, že mluví hrozně v sarkasmech a ironii. Těžko říct, jak to bylo myšlené.“
Překvapilo vás přesto, že s tím Gabriela vyšla ven?
„Je to obdivuhodné, ale i nepochopitelné. Ona to bere i kvůli tomu, že tyhle případy se vyskytují čím dál častěji. Zvláště u holek, některé z nich se třeba hlídají až zbytečně moc. Třeba je to brané jako určité memento pro vrcholové sportovkyně – člověk by měl jíst ve zdravých dávkách všechno. Teď je trend držet diety podle krevní skupiny, sacharidové, proteinové a kdovíjaké…když se to ale pak vrcholovým sportovkyním vymkne z rukou, mají třeba nenávratně poškozené zdraví. Je fajn, že to publikovala, protože si z ní některé holky mohou vzít příklad.“
V knize přiznala i své spory s
Veronikou Vítkovou
. Věděla jste o nich?
„Jo, tak to se asi obecně vědělo. Třeba nemohly být spolu na pokoji. Jednak jsou to diametrálně odlišné osobnosti… každá je úplně jiná, mají jiný denní režim, ale i jako osobnosti jsou jiné. To asi každý věděl.“
Věříte tedy, že se po tom všem Gabriela jednou k biatlonu vrátí?
„Těžko říct, co bude za dva roky. To je na ní. Podle mě ani ona sama neví, co bude. Hlavně aby se jí udělalo líp, srovnala se fyzicky a psychicky a byla šťastná a spokojená. To se teprve uvidí, zda bude mít chuť se vrátit. Jestli něco, tak na sobě jsem třeba viděla, že bez vrcholového sportu se dá nádherně žít, je to krásný život, ale bez pohybu obecně to nejde. Věřím, že tedy najde lásku k pohybu a uvidí se. Třeba zjistí, že jí to nestačí, a začne toužit po vítězství. Těžko říct. Muselo by prostě vše lícovat.“
