Mezinárodní olympijský výbor zastavil finanční podporu biatlonu, důvodem je korupční a dopingový skandál v mezinárodní unii IBU. Sankce budou podle agentury AP platit minimálně do zářijových voleb nového předsedy IBU, která navíc musí reformovat svůj antidopingový program a nastínit, jak bude řešit dopingové případy ruských reprezentantů.
"Tato zpráva je jasným signálem, že se biatlon musí očistit. A také logickým důsledkem, že se mezinárodní biatlonová federace dostává pod tlak. Je otázka, zda bude tento signál dostatečný i pro viníky," řekl ČTK prezident českého svazu Jiří Hamza, podle nějž dopingový příběh pokračuje dál.
"Nemyslím si, že by zastavení finanční podpory ze strany MOV biatlon ohrozilo, neboť finančních prostředků má biatlonová federace dostatek. Zda se podpora vyplatí dodatečně, nejsem schopen říci," dodal Hamza.
Skandál zasáhl nejvyšší vedení IBU letos v dubnu. Rakouští vyšetřovatelé prohledali centrálu IBU v Salcburku a potvrdili, že vrcholné funkcionáře a ruské sportovce podezřívají z dopingu, korupce a finančního podvodu. Podezřelí jsou dlouholetý šéf světového biatlonu Anders Besseberg a generální sekretářka Nicole Reschová.
Dvaasedmdesátiletý Nor Besseberg, který byl hlavou světového biatlonu od roku 1992, následně z funkce odstoupil. Jeho nástupce bude zvolen na kongresu IBU, který se od 5. do 9. září uskuteční v chorvatské Poreči. Kandidáty jsou Baiba Brokaová z Lotyšska a Olle Dahlin ze Švédska, Hamza se uchází o post prvního místopředsedy.
"Na kongresu IBU budeme bojovat o to, aby se biatlon co nejdříve očistil. Někteří lidé si musí zamést před vlastním prahem," konstatoval Hamza.
Korupční skandál se týká období od roku 2012 do února 2017, kdy se konalo mistrovství světa v rakouském Hochfilzenu. Uplácení provázelo i volbu ruské Ťumeně za dějiště MS 2021 v roce 2016.
Dopingový skandál zahrnuje 65 pozitivních testů ruských sportovců, jejichž výsledky byly zaretušovány. Podle AP za to funkcionáři IBU přijali úplatek 300.000 dolarů (6,5 milionu korun).