Česko-norské galeje zahájeny. Poprvé využili speciální pohyblivý pás, nechali se testovat v laktátu a spirometrii nebo pálili pod dohledem Kateřiny Emmons. „Vše jde, jak má,“ podotýká trenér Zdeněk Vítek o letní přípravě biatlonistů. Zapadli do ní i norští experti Egil Gjelland (hlídá hlavně střelbu) a Anders Magnus Bratli (zlepšuje techniku běhu). Muži nyní dřou v Oberhofu, ženy v Hochfilzenu.
V období, kdy slunce praží a Gabriela Koukalová třeba na Facebooku posílá příjemný pozdrav z dovolené v USA, jim svaly křičí bolestí. Krev, pot a slzy? Minimálně pot. Litry potu. Nedá se však jinak. Vítejte na letní zabíračce českých biatlonistů.
„Vysoké objemy jsou základ, kluci z nich pak budou celou zimu čerpat,“ vysvětluje trenér mužů Zdeněk Vítek a za ním se otevírá známé prostředí – střelnice v německém Oberhofu. Michal Krčmář nedaleko vybíhá schody na stadionu, Michal Šlesingr na podložce piluje kliky…a ženy zase odjely s novým norským trenérem Egilem Gjellandem na podobnou dřinu do Hochfi lzenu.
„Co se kluků týče, jezdí teď na kolečkových lyžích, hodně se věnují obecné i speciální síle. Běhají a také lyžují v tunelu,“ vypráví Vítek. „Už dlouho jsme zvažovali, že do tréninku zařadíme i víc běhu s holemi, tedy imitaci. Letos jsme se k tomu odhodlali a jsem rád, že nás norští kolegové v té cestě utvrdili,“ pochvaluje si.
Do startu nové sezony zbývá necelých pět měsíců… česko-norská zabíračka se ale naplno rozjela.
Už v červnu biatlonisté kousali první výkonnostní zkoušky – byli testováni ve spirometrii, laktátu, absolvovali krosový běh, střelecké testy, silový trenažér, silový soupažový test nebo intervalový závod se čtyřmi položkami. „Poprvé jsme i využili pohyblivého pásu a myslím, že jsme získali kvalitní data,“ přikyvoval tehdy sportovní ředitel Ondřej Rybář.
Ale vyplatilo se. Data z drilu a laktátu jim nabídla nejen rozdíly, ale i aktuální zdravotní stav. S únavou tak třeba zpočátku laboroval Michal Šlesingr, Eva Puskarčíková měla dál potíže se zraněným ramenem a Terezu Vinklárkovou zase do drsnějšího módu nepustily horší krevní testy.
„Ten pás je však super zařízení. Využili jsme ho třeba při spirometrii a umožňuje nám například zvyšovat rychlost nebo sklon, což se promítlo i v testu výjezdu soupaží,“ vysvětluje Vítek „Důležité je, že zde hodnotíme výsledky za standardních podmínek. Což například ve výjezdech na kolečkových lyžích, kde vstupovaly do hry povětrnostní podmínky jako teplota, vítr a déšť, nešlo,“ všímá si asistent trenéra žen Jiří Holubec.
V zádech navíc odteď mají experty, u nichž je běh na lyžích národní ctností. Jak trenér žen Egil Gjelland, tak asistent u mužského týmu Anders Magnus Bratli se možná ještě v určitých chvílích rozkoukávají, obavy z cizího prostředí se však nenaplnily. Ani z jazykové bariéry.
„Holky umí anglicky dobře, tam problém není. Jen jsme museli srozumitelně přeložit do angličtiny náš slang, který používáme. Egil je ale sympaťák. Pivo sice moc nepije, ale my taky ne,“ usmívá se Holubec, a tam kde je Gjelland často u dalekohledu na střelnici, je Bratli více mužem do terénu.
Novinka? Možná. Ale jde jen o zavedení dalšího trendu známého právě z Norska nebo Francie – a sice jasné rozdělení koučů na střelbu a na běh. „Je to tak, třeba Anders se trochu víc věnuje technice běhu, přinesl i nové cviky v rámci posilování,“ popisuje Vítek a Bratli objasňuje: „Kluci biatlon umí, ten je učit nemusím. Ale přesto mohou být lepší… třeba lyžaři.“
Ve střelbě navíc vstoupila na scénu i nová tajná zbraň – olympijská šampionka Kateřina Emmons . Čerstvě angažovaná konzultantka biatlonového týmu již byla za závodníky v Jilemnici a další setkání má v plánu.
„Myslím, že by to mohlo fungovat,“ uznal tudíž Ondřej Moravec , kterému se nedávno též narodil syn Ondřej. „Katka nabízí jiný pohled na věc, jinak o střelbě mluví a nutí nás přemýšlet o tom, co děláme. To považuji za velmi cenné. Utvrzuje nás také v tom, že alfu a omegu střelby představuje koncentrace, proto je důležité dělat činnosti kolem střelby automaticky,“ dodává.
Česko-norský vítr začal v biatlonovém týmu fučet naplno.
