Francouzský trenér Norů prozradil tajemství úspěchu. Mluvil třeba o...
Jak na ty Nory už konečně vyzrát? Tuto otázku si sezonu co sezonu pokládají biatlonisté z celého světa, odpověď na ni ale stále nalezena nebyla. Drobnou nápovědu teď poskytli trenéři Siegfried Mazet a Egil Kristiansen. Klíčem jsou prý týmovost a změna myšlení. Co dalšího francouzský trenér dřív dělal třeba s Martinem Fourcadem a teď to zabírá na Johannese Thingnese Böa?
Už od dob Oleho Einara Björndalena přemýšlí konkurenti z ostatních zemí, jak norské biatlonisty porážet. Přišli na to Francouzi v čele s Martinem Fourcadem, a to i díky trenérovi Siegriedovi Mazetovi. Jenže právě ten je už řadu let v norských službách a předával své know how Böovým a dalším norským mužům, kteří jsou teď znovu téměř neporazitelní.
I tak Mazet s kolegou Egile Kristiansenem nedávno něco málo ze své „kuchařky“ prozradili. Co je tedy tajemstvím norského úspěchu, díky kterému v minulé sezoně tento národ v kategorii mužů obsadil prvních pět příček celkového pořadí?
Na prvním místě je podle Mazeta týmovost. „Tihle kluci si užívají, že jsou součástí týmu. S Egilem sice děláme vždy drobné změny ve fyzické a střelecké části tréninku, ale základ je, že tihle kluci spolu pracují, chtějí být spolu. Mladí vědí, že pokud jste vedle Johannese a Tarjeie, budete se zlepšovat. Také přinášejí čerstvý vzduch a jsou výzvou pro ty, kteří jsou teď na vrcholu. Pokud jste v tomhle vlaku, můžete se dostat dál,“ vyprávěl Francouz pro web Mezinárodní biatlonové unie.
Podle jeho kolegy Kristiansena k tomu ale Norové také nedospěli hned. „Byl to proces. Norská kultura je taková, že tady máme spoustu běžců na lyžích a biatlonistů. Když jsem tady začínal, nebylo to dobré. Protože hvězdy jako Ole Einar (Björndalen) a Emil (Hegle Svendsen) byly na konci svých kariér, takže jsme začínali od nuly. Trvalo rok nebo dva, než jsme vytvořili systém, kterému všichni rozumí, a vybudovali něco, co je opravdu dobré,“ přiznal Kristiansen.
Velkým úkolem pro Mazeta, když přešel k Norům, bylo změnit jejich myšlení. „Základem bylo, aby přemýšleli jako biatlonisté, a ne běžkaři, kteří střílí,“ řekl Mazet. I tohle prý trvalo rok nebo dva.
„Přestože trénujeme běh a střelbu odděleně, víme, že to, co děláte fyzicky, ovlivňuje to, co pak děláte na střelnici. A naopak,“ dodal někdejší Fourcadův trenér.
Rozhodující je také motivace. A tu mají Norové obrovskou. „Vždy chtějí být na nejvyšší úrovni. Vědí, že ostatní se každou sezonu zlepšují, a tak chtějí to samé,“ prohlásil Mazet a jeho kolega dodal příklad.
„Před dvěma sezonami měl Johannes opravdu dobrý rok. Po sezoně za mnou přišel a ptal se: ´Co budeme dělat teď, abych byl ještě lepší?´ Odpověděl jsem mu, že naším cílem teď bude tuto úroveň udržet a nikdo na světě ho neporazí. I to je ale velmi těžké,“ řekl Kristiansen.
Podle Mazeta je však alfou a omegou tým. „Sami jste rychlejší, ale společně se dostanete ještě dál,“ zdůraznil. To, co umí Norové skvěle, je pracovat jako tým.
„Máme sílu v týmu proto, že když je potřeba pracovat samostatně, zvládáme to. A když je třeba být tým, jsme spolu. Ale ne tak, že jeden maká tady a druhý tam a potkáme se na obědě. Tím, co dělá úspěch, je dobrý balanc.“
Ruku na srdce, i kdyby ostatní začali toto všechno dělat stejně, norskou dominanci by nejspíš nesmazali. Ale může to být určitý směr.
