Napjatě očekávané lyžařské mistrovství v Liberci zítra začíná. Několik desítek hodin před zahajovacím ceremoniálem zažívá šéfka pořadatelů Kateřina Neumannová pořádný frmol.
„V hlavě mi víří myšlenky ze všech stran,“ přiznala dva dny před zahájením šampionátu.
Neumannová zažila celkem osm mistrovství světa v klasickém lyžování, ale poprvé se na vrchol sezony nechystá jako závodnice. Když v neděli obhlížela připravený skokanský areál, prý se jí dojetím rozklepala kolena.
Jste před začátkem mistrovství v Liberci víc nervózní, než jste bývala jako závodnice?
„Teď mám úplně jiné starosti. Když si vzpomenu třeba na chvilky před olympijskými závody, tak tlak, pod který jsem se sama dostávala a cítila ho i od veřejnosti a fanoušků, byl samozřejmě velký. To jsem se uzavírala sama do sebe a možná jsem byla na své okolí i trochu nepříjemná. Potřebovala jsem klid.“
Jak je to teď?
„Teď se na mě slétávají takové věci, jako že někde přijela pozdě ochranka. Někomu zase chybí bunda, jinému dochází čaj.... Člověk je teď trochu rozlítaný. Roztěkaná euforie, to zažívám. Euforii spojenou s roztěkaností. Nejsem v klidu, ale baví mě to. Poslední dny se mi líbí.“
Spíte v posledních dnech dobře?
„Chodím teď spát kolem jedné hodiny. Myšlenky, co je ještě potřeba v posledních hodinách zařídit, jsou ovšem velmi agresivní. Spím tak šest hodin. Někomu to stačí, ale já jsem byla zvyklá celý život spát osm a víc hodin. Takže je to někdy málo.“
Co vás nejvíc zaměstnává?
„Asi různé žádosti o volné vstupenky, pozvánky, případně úpravy akreditací, Osobně tohle řeším v posledních hodinách každou chvíli. Zároveň objíždím areály a snažím se pomoci při řešení některých drobných problémů přímo v nich.“
Například?
„Jsou to jen detaily. Třeba v neděli se ředitel závodů Petr Mach se mnou radil, kde udělat první zónu pro výměnu hůlek pro závodníky. To jsou spíše praktické věci, kdy můžu pomoci ze svého pohledu bývalého závodníka.“
V neděli vám bylo 36 let. Měla jste čas na oslavu?
„Bylo to hodně bídný. V sobotu večer jsem si dala flašku šampaňského s jedním známým a můj partner usnul, takže to bylo bez velké oslavy. A v neděli po velké poradě, která skončila asi v jedenáct večer, jsme při takové neformální poradě asi v deseti lidech vypili dvě flašky vína. Takže oslava relativně skromná, ale musím se pochlubit, že před poradou mi organizační tým zazpíval.“
Chystáte se na šampionátu zhlédnout všechny závody?
„Pokud to stihnu objezdit, chci být na všech. O naše hosty se budu starat přímo na stadionech. K tomu musím stihnout i některé porady a samozřejmě i večerní společenské akce.“
Na které závody se nejvíc těšíte?
„Na ty, kde mají Češi největší šance. Takže samozřejmě v pátek na Lukáše Bauera na klasické patnáctce. A po posledních výsledcích našich kombiňáků i na severskou kombiaci. A samozřejmě z pohledu bývalé závodnice i na závody žen. Tam bohužel asi žádná medaile pro domácí nebude, ale ještě pořád tam tak trochu vidím sama sebe.“
Už jste si pořádně prohlédla medaile pro vítěze?
„Ne, jsou majetkem FIS. Kancelář mám sice zarovnanou křišťálovými trofejemi, které pro lyžaře vyrobila Preciosa, ale do této chvíle jsme se ještě medailí nedočkali. Do Liberce je má přivést Uli Wehling, ofi ciální ředitel severské kombinace. Jeho auto asi bude plné zlata, stříbra a bronzu.“
V posledních hodinách napadlo hodně sněhu. Nemůže být takové množství problémem?
„Myslím, že pořadatelům ani lyžařům to nevadí. V minulých dnech ještě technické čety na stadionu řešily detaily na tratích. Třeba šířku, rovnání některých nerovností. V tom jim teď z nebe padá zlato. Tratě si tím i začistí.“
