5. února 2019 • 18:00

Bauerův tým je světový: Servisní dodávku postavil přes Vánoce

Autor: nit
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Inovátor Lukáš Bauer přišel s další atraktivní novinkou. Pro svůj laufařský eD systém Bauer Team zařídil servisní dodávku, v níž jako šéf stájového servisu bude osobně dohlížet na přípravu lyží. Se servisními kamiony přišli před desetiletím seveřani, český národní tým na podobný komfort stále čeká. „Je to super věc zajišťující kvalitu zázemí,“ pochvaluje si Bauer.



Kdy jste vůbec začal přemýšlet o vlastním servisním autě?
„Přemýšlel jsem o něm už v době, kdy jsem byl v reprezentaci. Každý, kdo někdy závodil, by něco jako servisní kamion chtěl. Když jsem pak začal být aktivní v dálkových bězích, tak jsem se začal nově potýkat s věcmi, které jsem na svěťáku nikdy neřešil. V místě závodu jsou vždycky připravené buňky nebo mazací stany, je tam velký servis. V dálkových bězích si to spíš každý tým musí zvládnout sám. Chce to jezdit pár let, aby člověk našel dobé ubytování a místo na mazání. A jsou místa, kde je to hodně těžké. My se vždycky pohybovali od špičkových podmínek třeba v Livignu nebo na Jizerské 50 až po naprosto spartánské podmínky na Birkebeinerrennetu nebo Vasově běhu. Takže jsem o tom začal přemýšlet víc.“

Kdy padlo rozhodnutí, že do toho půjdete?
„Reálně jsem o tom přemýšlel poslední rok, začal jsem kalkulovat, jestli na to budou peníze. Už jsem hledal auto, pak jsem si to zase rozmyslel. Posledním impulzem pro mě bylo, když jsme v prosinci přijeli na úvodní prology do Livigna a byly tam další dva týmy vybavené vlastní servisní dodávkou. Řekl jsem si, že už není na co čekat. Vstoupili jsme do sezony skvěle a vyhlásil jsem smělé cíle – že chceme být mezi nejlepšími třemi v týmovém pořadí. A k tomu auto prostě potřebujeme. Přijel jsem domů a začal jsem hledat auta. Dvacátého prosince už jsem nastoupil s dodávkou k tátovi do firmy, která se zabývá kovovýrobou. Mají velkou halu a začínala vánoční dovolená a svátky, tak bylo volno.“

Co všechno bylo třeba udělat?
„Měli jsme klasický Renault Master, auto do tři a půl tuny, což pro mě bylo zásadní. Člověk nepotřebuje speciální řidičák, nemusí se platit žádná mýta. Když to vezmu zjednodušeně, tak bylo potřeba auto zaizolovat, roztahat elektriku, opláštit, udělat pracovní místa na mazání, vymyslet odvětrávání a také výsuv, který je mezi servisními auty týmů ve Visma Ski Classics unikátní. Podobné dodávky má několik týmů, ale všichni v nich mají jen dvě pracovní místa, vejdou se tam na délku jen jedny lyže a druhé naproti. Standardní rozměr je 4,2 metru, my se dostali díky výsuvu na 5,7 metru. Díky tomu můžu mít čtyři místa a pracovat tak mohou čtyři lidi najednou.“

Kde jste bral inspiraci?
„V dálkových bězích jsem viděl, že se to dá udělat i z dodávky, protože je potřeba méně prostoru než pro národní týmy, které jsou početnější. U top týmů ve svěťáku jsem zase viděl různé výsuvy – třeba Norové mají kamion s boky vyjíždějícími do stran i nahoru. Tak jsem zkombinoval dodávku, u které mi nevyhovovalo, že jsou v ní jen dvě servisní místa, s těmi kamiony. Věděl jsem, že když se to podaří, tak mi výsuv umožní mít prostor pro čtyři lidi, a to už mi dávalo smysl. Kdyby to bylo jen pro dva, nepokrylo by mi to potřeby, které pro tým mám, s tím bych do toho nešel.“

Kdo se na přestavbě podílel?
„Pracovali jsme na tom já, brácha, táta a pár jeho zaměstnanců z firmy. Vystačili jsme si s vlastními znalostmi, táta dělá v kovovýrobě, takže jsme hodně uplatnili jeho zkušenosti v oboru. Já měl v hlavě plán, a když jsem popsal rozsah práce a přidal termín 10. ledna, první reakce byla, že se to nedá stihnout. Já chtěl ale auto mít už na závodě v Seefeldu, takže jsme na něm dělali komplet Vánoce. Nakonec se to o pár dní nestihlo, některé věci se ukázaly být složitější a ve hře je samozřejmě i bezpečnost a nějaké standardy. Ale na La Diagonelu, která se jela devatenáctého ledna, už jsme s ním jeli.“

V čem vám dodávka pomohla?
„Všechno se pro nás hrozně zrychlilo – přijedeme na místo, nemusíme věci vyndávat, vybalovat a seřizovat, všechno máme už nachystané. Čas nám to výrazně šetří i při odjezdu ze závodu. Máme větší komfort, servismani nikde nemrznou, nedělají v prachu. Je tam i faktor zdravotní, protože v autě je odvětrávání, aby škodliviny vznikající při přípravě lyží šly ven. Rychlejší lyže vám to ale samozřejmě nezajistí, pořád se může stát, že budou pomalé.“

Možnosti servisu jsou teď ale výrazně lepší, že?
„Určitě, máme větší nezávislost a jsme flexibilnější. Teď můžeme na devadesátikilometrovém Vasově běhu v klidu popojíždět po trati a kdekoli najdeme vhodné parkoviště, tam můžeme zastavit a vyzkoušet lyže. Když zjistíme, že je potřeba něco předělat, tak jsme schopní to udělat hned na místě, a ne se vracet desítky kilometrů na hotel. Nastartujeme agregát, který v autě také je, a jedeme. To je velká výhoda. Máme samozřejmě i větší prostor pro převoz vybavení.“

Jak na auto reagovali členové týmu? Věděli, co se chystá?
„Nevěděli nic, bylo to tajné. Nedopatřením se to doslechl jen servisman Milan Šperl, kterého jsem prosil, aby nikomu nic neříkal. Poprvé ho závodníci viděli na Diagonele, když jsme tam s tím přijeli. Jejich reakci bych popsal americkým „wow“! Je to samozřejmě i věc prestiže, ale zásadní je zlepšení podmínek pro servismany. Myslím, že na Diagonele se auto uvedlo skvěle – lyže si tam velmi pochvalovala jak Katka Smutná, která po téměř dvou letech vyhrála, tak ostatní členové týmu.“

Jak na auto reagovali zástupci dalších týmů závodících ve Visma Ski Classics?
„Na začátku nijak, jen ho zahlédli, napoprvé jsme ještě neměli auto polepené. Minulý víkend v Toblachu, kde jsme byli v předstihu a nakonec se nezávodilo, začali chodit a pídit se, jak to máme dělané. Pár týmů jsme tam provedli, ukázali, vysvětlili. Hodně se líbilo a hodně si to i fotili, byli nadšení tím výsuvným řešením. Myslím, že si vzali inspiraci a že se takových aut objeví víc. Máme také nádherně udělaný polep z fotek závodníků, denně jsme viděli i mraky hobíků, kteří šli kolem, koukali se, fotili se u něj. Je to myslím skvělá reprezentace týmu.“

A teď ji budou moct vidět i čeští fanoušci běžeckého lyžování na Jizerské 50…
„Jasně, máme zajištěné místo hned v sousedství startu, takže určitě budeme vidět. Jak s kamionem, tak doufám, že i výsledky. Chceme být na Jizerce vidět hlavně výkony, které věřím, že přijdou!“

Lukáš Bauer po svůj tým zařídil servisní dodávku, ve které jako šéf stájového servisu bude dohlížet na přípravu lyží.
Lukáš Bauer po svůj tým zařídil servisní dodávku, ve které jako šéf stájového servisu bude dohlížet na přípravu lyží.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud