V lyžařském světě se vede velký boj o stamiliony z budoucích prodejů televizních a marketingových práv. Mezinárodní federace FIS pod vedením prezidenta Johana Eliasche usiluje o jejich centralizaci. Proti podmínkám projektu však protestuje osmička velkých federací v čele se severskými a alpskými velmocemi. Objevují se dokonce hrozby, že vytvoří vlastní lyžařskou superligu.
Ve středu proběhla v Curychu schůzka důležitá pro další vývoj světového lyžování. Se zástupci FIS se potkali reprezentanti osmi důležitých lyžařských svazů – Norska, Švédska, Finska, Německa, Rakouska, Itálie, Slovinska a Švýcarska – které nesouhlasí se současným návrhem mezinárodní federace na způsob obchodování televizních a marketingových práv na závody Světového poháru.
Prezident FIS Johan Eliasch už vloni v červenci oznámil dohodu s marketingovou společností Infront, na základě které by se od roku 2026 začala práva na lyžařské a snowboardové závody pod hlavičkou FIS prodávat centralizovaně. Kontrakt na osm let by FIS zajišťoval příjmy ve výši 600 milionů eur na osm sezon až do roku 2034.
„Momentálně si práva na Světové poháry prodávají jednotlivé svazy samy, každý s větším či menším úspěchem,“ vysvětluje Roman Kumpošt, viceprezident FIS. „Víc se daří větším svazům, míň těm, které Světové poháry nemají tak často. FIS se snaží dohodnout, aby se práva mohla prodávat centrálně, jak to dělá biatlon. Mohla by pak líp pracovat s obchodním záměrem a cenou. Za druhé by to vytvořilo polštář, aby mohla disciplíny rozvíjet po celém světě.“
K menším svazům patří i ten český, který sice Světové poháry pořádá pravidelně, každou zimu jich je ale jen pár. V minulé sezoně se v Česku konaly ženské závody v alpském lyžování ve Špindlerově Mlýně. Na stejném místě měl za měsíc proběhnout snowboardový Snowjam, musel však být zrušen kvůli nedostatku sněhu. V příští sezoně se do Nového Města na Moravě vrátí Světový pohár v běžeckém lyžování a snowboardkrosařka Eva Adamczyková se konečně ukáže na Dolní Moravě. V olympijské zimě se pak do Špindlerova Mlýna vrátí nejlepší slalomářky a v plánu jsou i skokanské závody na zrekonstruovaném můstku v Harrachově.
„Jako člen marketingové komise FIS o dlouhodobém záměru centralizace práv vím a kvituji ho. Pravidelně toto téma na úrovni FIS diskutujeme. Z mého pohledu je to rozhodně krok správným směrem,“ uvedl David Trávníček, prezident Svazu lyžařů.
„Pro nás je centralizace prodeje práv výhodnější. Jsme jeden ze svazů, který Světové poháry nepořádá tak často. Naše vyjednávací pozice, když prodáváme práva jednou za čas, je méně výhodná, než když je prodávají Švýcaři a Rakušani. Nám by prodej centrálních práv pomohl,“ přidává se Kumpošt, který je v českém svazu předsedou Dozorčí rady.
Osmička silných federací však se současnou podobou dohody nesouhlasí. Utvořila tak skupinu s názvem Snowflake – Sněhová vločka. Údajně nemá problém se samotnou vizí centralizace práv, ale chce jinak nastavit podmínky. Podle informací norské televize NRK může nespokojenost vyústit i v založení konkurenčního projektu, jakési lyžařské superligy.
„Prezident neukázal žádnou snahu po dohodě se svými nejsilnějšími federacemi. Jejich hrozby musí Eliasch i FIS brát velice vážně,“ uvedl komentátor NRK Jan Petter Saltvedt.
Kumpošt vnímá podobné návrhy jako součást vyjednávací taktiky federací, které pořádají 65 procent všech závodů Světového poháru.
„Jestli něco lyžování potřebuje, tak je to rozvoj po celém světě. To nevyřeší eventuelní alpská superliga. Uvést něco do provozu znamená neskutečné množství práce. Nevidím to v reálném horizontu. Spíš je to z mého pohledu trochu nátlak, aby bylo dosaženo dohody,“ řekl Kumpošt.
