Mám splněno, těší po triumfu na pětistovce Erbanovou
ROZHOVOR Z BUDAPEŠTI - Tři roky po sobě nemá úvodní trať evropského šampionátu v rychlobruslařském víceboji jinou vítězku. Tak jako v Hamaru a Collalbu vyhrála i na nekrytém oválu v centru Budapešti česká juniorka Karolína Erbanová. „Mám splněno. Cíl byl bedna, nemohli jsme být konkrétní kvůli počasí. Podmínky byly vážně hodně těžké,“ říkala devatenáctiletá dívka.
I když fouká vítr a závodění pod širým nebem ovlivňuje i kvalitu ledu, věřila jste si na další triumf na pětistovce na mistrovství Evropy ve víceboji?
„Věděla jsem, že to je velká loterie. Jednou foukne, jednou ne, výsledky jsou pak hned někde jinde. Člověk musí jet naplno a doufat, že k tomu vyjde počasí. Je to nefér. Někomu fouká celý závod, někdo jede tři kola úplně bez větru. To rozhoduje.“
Jak konkrétně vítr na oválu vadí?
„Opře se do vás na střídačce, kde si závodnice mění dráhy. Tam člověk musí zabírat. Střídačka je hrozná.“
Trenér Petr Novák se bál v relativně teplé zimě o kvalitu ledu. Jaký byl?
„Docela drží, nebylo to tak hrozné. Je to lepší než na rybníku, ale s halou se to samozřejmě nedá srovnávat.“
Pětistovku jste vyhrála potřetí po sobě. Můžete závody porovnat?
„V Hamaru to bylo úplné překvapení, tam jsem šla zajet co nejlepší výsledek. V Collalbu už jsem loni věděla, že mám šanci, člověk se na to už i trochu jinak připravuje psychicky. Když přijdou obhajoby, ví, že se počítá mezi favority. Je to těžší. A dnes to byla splněná povinnost.“
Pětistovka se vám povedla. Na své poměry jste ale nezajela nejhůř ani závod na 3000 metrů. Přitom kouč před závody říkal, že neujedete ani dvě kola. Co s vámi bylo?
„Na tréninku to bylo hodně špatné, už v Collalbu jsem se necítila. Nevěděli jsem, co s tím. Hodně jsem odpočívala, vyplatilo se mi to.“
Víceboj je pro vás jako pro rostoucí sprinterku však spíš za trest, že?
„Už minulý rok jsem se dostala do finále na pětku, to nebylo zrovna ideální. Na bedně jsem na pětistovku a pak jsem poslední na dlouhých tratích. Je to ten největší rozdíl tady mezi závodnicemi, takže se nejvíc trápím na dlouhých tratích. Ještě nejsme úplně rozhodnutí, že když se letos na pětku dostanu, pojedu ji. Jsem tu kvůli pětistovce, určitě pojedu patnáctistovku, trojku jsem si vyzkoušela pro juniorské mistrovství světa v Japonsku.“
Může to tedy být váš poslední seniorský čtyřboj?
„Všechno je možné. I tohle. Víc mi sedí krátké tratě.“
Zanedlouho vás čeká i sprinterský víceboj na mistrovství světa. Dá se z výsledku na pětistovce v Budapešti pro něj něco vyčíst?
„Ne, nedá se to porovnat. Můžu se kouknout, jak zajely ostatní, ale nevím, jak by tu zajely sprinterky.“
