Loni přišla rychlobruslařka Martina Sáblíková o lepší medaili z MS ve víceboji kvůli pádu, letos ji možná o triumf připravila bolest třísla. „Ale já se fakt o zranění nechci moc bavit, jsem strašně spokojená se stříbrem,“ říkala čtyřiadvacetiletá královna dlouhých tratí, která završila sadu placek z prestižního šampionátu. „Na další medaili se určitě místo najde.“
Dva roky po sobě vládla MS ve víceboji Martina Sáblíková, teď ji už druhým rokem v řadě střídá v čele Ireen Wüstová. I na nizozemskou rychlobruslařku, která předvedla vynikající výkon, si česká závodnice mohla v Moskvě věřit.
Jenže bolavé tříslo jí nedovolilo potřebnou stíhací jízdu v závěrečném závodě na 5000 metrů. „V neděli jela Martina jen na jednu nohu, nemohla se odrážet levou. Těšme se z druhého místa,“ říkal trenér Petr Novák.
Je to tak, Martino? Jak moc vás bolavé tříslo v závodě ovlivnilo?
„Problém byl hlavně na rovince, nemohla jsem jet svůj dlouhý krok. Odraz taky nebyl optimální, ale jinak v zatáčce jsem jela normálně. Nedá se říct, že jsem jela na jednu nohu, ale nějakou sílu mi to vzalo.“
Řekla byste, že vám tříslo pokazilo šampionát hodně?
„Je to sport, každou chvilku se u někoho něco objeví. Já jsem měla teď tenhle problém, ostatní závodnice třeba byly zdravé. Ale já jsem fakt strašně ráda za tohle stříbro, protože kdyby mi to někdo řekl v pátek, odpovídala bych: Fakt? Jo? Nekecej, to beru! Bylo to letos opravdu hodně těžké.“
Byla pro vás vzhledem k problémům letošní stříbrná medaile bolavější než loni bronz, který jste získala po pádu na závěrečné pětce?
„Jsem za to druhé místo strašně ráda, protože bylo hrozně moc favoritek. Když jsem viděla, jakou má kdo formu už o předchozím víkendu při Světovém poháru v Hamaru, říkala jsem si, že bude strašně těžké mít placku. Nakonec je to stříbro, nemám proč být smutná. Ale určitě je to příjemnější než loni. Když člověk upadne, je to zase něco trochu jiného. Teď jsem s tím bojovala až do cíle, měla jsem možnost se s tím prát.“
|
Očima trenéra Petra Nováka: Před Martinou smekám |
| „Pomineme-li zranění třísla, mohlo to být trochu lepší, protože Martina má na jiný výkon na 5000 metrů. Ale já před ní smekám, že s tímhle zraněním je druhá na světě. Obhájila si vítězství na trojce, na pětce, já jsem spokojený. Prohrála s lepší, to byla Ireen Wüstová, které byla dobře připravená a obhájila vítězství z minulého roku, což je vždycky těžší. Můžu Ireen jen pogratulovat. Co bychom mohli zlepšit? Být v danou chvíli na správném místě na sto procent zdravá. Martina tentokrát nebyla. Nevěděli jsme, jestli závody vůbec dokončí, nebo ne. Nakonec se jí podařilo posunout se na druhé místo. Několik let po sobě stojí pořád na bedně, to je důležité.“ |
Na pětce dokážete divy. Že na ní výrazně předčíte Kanaďanku Nesbittovou, to se dalo čekat. Říkala jste si však vzhledem ke zdravotním trablům před startem, že byste mohla najet i potřebných dvanáct vteřin na Nizozemku Ireen Wüstovou?
„Když jsem se rozehřívala, tedy spíš rozcházela, moc jsem nad tím nepřemýšlela. Říkala jsem si: Dvanáct vteřin už se mi povedlo. Ale potom bohužel víc nešlo. Tak to prostě v danou chvíli bylo. Já se fakt o zranění nechci moc bavit, jsem strašně spokojená se stříbrem. Dopředu jsem říkala, že Ireen Wüstová na tom bude hodně dobře, že prostě formu má. Za to, co o víkendu předvedla, si zaslouží první místo. O tom žádná.“
I když se o zranění nechcete bavit, dvoutýdenní pauza před dalšími závody vám prospěje, že?
„Budeme s tím určitě muset něco dělat. Ale už v sezoně nepojedu pětistovku, takže si zase odpočinu a bude to snad dobré.“
Před sezonou jste si do tréninkového deníku psala cíle. Zatím je plníte na sto procent, ne?
„Mmmmm.... Zatím jo. (směje se) Tak doufám, že to vydrží do konce.“
