Zápasení je pro mě snazší než práce promotéra, říká šéf XFN, který jde znovu do ringu
Místo manžetových rukávů boxerské rukavice. Petr Kareš je promotérem organizace XFN, která pořádá turnaje MMA. Sám je ale kickboxerem s více než sto dvaceti zápasy na kontě. Ve čtvrtek 22. února znovu nastoupí do ringu, a to na akci Iron fight night 3 v Jablonci nad Nisou. Přiznává ale, že se bude jednat o jeden z jeho posledních zápasů.
Ani při práci promotéra se nechce vzdát kariéry zápasníka. Petr Kareš je jedním z nejúspěšnějších českých kicboxerů, a ač v současnosti vede organizaci XFN, která pořádá sportovní galavečery, ve čtvrtek znovu nastoupí v ringu. Je ale ve zvláštní situaci, neví proti komu. Jeho soupeř Petr Kraft onemocněl, a tak se hledá náhradník. Mělo se přitom jednat o velmi zajímavý střet generací. Nemocný vyzyvatel je totiž o jedenáct let mladší.
Váš soupeř je nemocný, duel generací se tedy nekoná…
„Už vlastně na Světových hrách byl soupeř výrazně mladší. A mně se to stává v posledních letech na mnoha zápasech. Skoro každý je střetem generací. Možná mi to má něco naznačit, že jo?“ (směje se)
Je vám třicet sedm let. Je pro vás teď těžší se na zápas připravit, nebo lehčí s ohledem na zkušenosti?
„Tak člověk už ví, co má v přípravě dělat. A pokud sportovec v tom věku zná dobře své tělo, tak si myslím, že je to v podstatě snazší. Člověk zná chyby, které dříve v přípravě dělal a už je neopakuje. Ale je to něco za něco. Tělo už je použité. Já aktivně trénuji od čtyř let, prošel jsem mnoha sporty. A celý život je dělám vrcholově. No a tělo už má značná omezení, která mě v tréninku limitují.“
Jste zápasníkem a zároveň promotérem XFN. Největší české organizace pořádající MMA turnaje. Jak se to dá skloubit?
„No XFN má skvělý tým a jeden druhého jsme tam schopni kdykoliv zastoupit. Já jsem z toho měl ze začátku obavy, ale teď, jak se ten zápas blíží, tak i tým je si toho vědom a výrazně mi tu práci ulehčuje. Jenom mi to zase dokazuje, že nikdo není nenahraditelný.“
VIDEO: Podívejte se na jeden z ezápasů Petra Kareše
Zmínil jste, že je to jeden z posledních zápasů. Jak dlouho tedy ještě hodláte válčit mezi šestnácti provazy?
„Hodně jsem o tom uvažoval. A jestli vše půjde dobře a jak má, tak vlastně 27. prosince v O2 areně. Když už jsem tam těch akcí tolik uspořádal, chtěl bych tam ukončit svou kariéru.“
Vaše organizace pořádá zejména MMA zápasy, neláká vás zkusit tento styl boje?
„Láká mě to, samozřejmě. Protože se jedná o nějakou evoluci bojových sportů a já jsem neměl šanci u toho být. A když vidím mladé reky, jako je třeba Patrik Kincl, který můj sport považuje za polokontaktní, oproti MMA, tak mám chuť tam jít a dokázat mu, že i v ringu jsou pořádní tvrďáci. (usmívá se) Ale ne, myslím si, že byť jsem na začátku kariéry promotéra považoval za nevýhodu, že jsem smíšená bojová umění sám nikdy neprovozoval, tak se postupem času ukázalo, že je to mnohem vhodnější situace.“
MMA je skutečně pořád populárnější sport, zatímco kickbox je vidět méně a méně. Co na to říkáte a jak si to vysvětlujete?
„Jasně. On je ale vidět míň a míň tady v Čechách. Jsou naopak země, kde se téměř neuchytilo MMA. Typicky v západní Evropě. Ať už se jedná o Holandsko, Francii, nebo částečně i Anglii, která stále patří boxu. Takže je to věc teritoriální, ale samozřejmě, že MMA roste exponenciálně a dříve nebo později se tak stane, že mladí kluci nebudou s K-1, thajským boxem nebo kickboxem začínat. Půjdou rovnou do smíšených umění. A myslím, že je to přirozený vývoj. Bojové sporty podle mě mají patřit mezi top deset sportů na světě a členění na mnoho disciplín jim vlastně škodí. A pokud je tady odvětví, které dokáže všechny bojovníky propojit na jednom místě, tak by to vlastně měli všichni nesobecky podporovat.“
22. února tedy zápasíte a 23. bude menší akce XFN v Příbrami. Budete tam?(rozesměje se) „Ať tam budu nebo ne, tak XFN 7 se bude konat a bude určitě skvělé. Má přítomnost o ničem nerozhoduje. Udělám ale samozřejmě vše pro to, abych tam byl.“
Co je těžší, být zápasníkem, nebo promotérem?
„Být zápasníkem je strašně těžký, protože trénink je obrovsky náročný. Ale nevím co je snazší a co těžší, ale určitě být zápasníkem, je významně jednodušší.“
Významně jednoduší?
„Ano. Ráno vstanete, jdete do práce. Během oběda si zatrénujete, jdete znovu do práce. Večer si zatrénujete, v noci jdete spát a probouzíte se s čistou hlavou. Vrátí se vám přesně to, co jste do toho dali. Anebo vás dostihne, co jste tomu nedali. Promotérská činnost je velmi složitá. Svět bojových sportů je velmi propojený a vztahy v něm nejsou dobré. Takže určitě nemohu říct, že bych se ráno jako promotér probudil a měl čistou hlavu. Jenom si zase říkám, co se stane až se podívat na sociální sítě. Kdo tam zase řekl svůj názor na věc. Promotérská práce je prostě podle mě z tohoto pohledu složitější. Po pravdě, těm klukům občas závidím. Protože by bylo skvělé, kdybych přišel na galavečer a myslel jen na samotný zápas.“
Takže je to náročnější na psychiku.
„Ale je to těžké. Jsou to dva světy. Postavit se do oktagonu nebo ringu je taky psychicky strašně náročné. Nicméně jinak. Když o tom přemýšlím do důsledků, tak jsou to vlastně dvě nesrovnatelné věci.“
Základní otázka nakonec. Proč vás baví zápasení?
„Já se peru celý život, takže je to nějaká moje přirozenost. Jedná se o součást mého života a vlastně se bojím, co se stane, až tu kariéru ukončím a prát se nebudu.“
Myslíte, že se to bude nějak projevovat?
„Já nevím.“
Přibude třeba víc pouličních bitek?
„To myslím, že ne.“ (Směje se)
