Střelec Kostelecký: Na OH v Tokiu máme míň míst, takže dost dobrých kluků tam nebude
Genderová vyváženost. To je do budoucna hlavní cíl Mezinárodního olympijského výboru. V několika sportech a kategoriích se tak už setkali s tím, že se omezují mužské kategorie, aby napříště mohlo závodit víc žen. A výjimkou není ani střelecká disciplína trap, ve které soutěží i majitel zlata z OH v Pekingu 2008 David Kostelecký. „Postoupili nějaká místa od nás ženám, aby se to vyrovnalo, takže o to těžší bude se na OH kvalifikovat a hrozně moc dobrých kluků tam nebude,“ říká dvaačtyřicetiletý sportovec, který se i tak chce pokusit vybojovat svou šestou účast pod olympijskými kruhy.
Takže v kariéře pokračujete?
„Zatím jsem kariéru neukončil, takže se dál snažím reprezentovat. Od letošního roku se nám rozbíhá kvalifikační klíč na olympiádu v Tokiu, takže uvidíme, jak to bude. Zatím je to samozřejmě všechno daleko, ale zdraví mi slouží, takže pokračuju dál.“
Byly chvíle, kdy jste už uvažoval, jestli neskončit? Na druhou stranu váš sport je takový, že se dá závodit poměrně dlouho…
„Od doby, kdy se mi přehoupla čtyřicítka, mi tu otázku pokládá okolí, ale já sám jsem ji do té doby nepoložil. Ale tím, že se mě lidi na to začali ptát, tak jsem si to začal řešit a zjistil jsem, že zatím nemám důvod končit. Kdyby se mi nějak extrémně nedařilo, tak bych o tom určitě uvažoval. Kdybych cítil, že zavazím, tak to stoprocentně nebudu tlačit nějak na sílu dál. Ale de facto zatím fakt nevidím důvod.“
Minulá sezona byla z těch úspěšnějších, stal jste se mistrem Evropy. Nabilo vás to do dalšího pokračování?
„Já jsem byl rád i za tu předchozí olympijskou sezonu, protože pro nás je to velká meta dostat se do finále a skončil jsem čtvrtý na olympiádě! Veřejnost to bere, že je to neúspěch, že člověk skončí smutně, ale pro mě to byl dobrý výkon, který jsem tam podal. A v loňské sezoně po zisku titulu mistra Evropy jsem věděl, že je to všechno na dobré cestě, takže mě to jenom utvrdilo v tom, že bude pokračovat. A zatím mě to baví. To je pro mě nejdůležitější. Až mě to přestane bavit a bude mě otravovat všechna ta příprava, cestování… Mám malé děti, takže je to jiné, než to bývalo, což je faktor, který může sehrát roli. Ale zatím ještě ne, končit nechci.“
Jak u vás vypadá sezona? Kdy je start přípravy a pak sezony?
„Na konci září jsme skončili mistrovství světa v Moskvě, pak jsme měli volnější říjen a listopad. V prosinci už jsme měli první soustředění na Kypru a od ledna jezdíme po závodech. Takže už mám za sebou asi čtyři závody mimo SP, ale byly to poměrně velké závody, Velké ceny. Takže leden, únor a březen jsme absolvovali čtyři soutěže, což je pro nás dobře. A teď se nám rozběhl Svtový pohár, máme za sebou závod v Koreji. Tam se závodilo na stejné střelnici, kde je v září mistrovství světa. A tam už jsou čtyři postupová místa do Tokia. Je to pro nás hrozně těžké, teď vylezli s postupovým klíčem, máme jenom šest nebo sedm závodů, na kterých se to může povést, takže je to náročnější. Navíc federace postoupila nějaká místa od nás ženám, aby se to vyrovnalo, takže o to těžší bude se na OH kvalifikovat a hrozně moc dobrých kluků tam nebude. Takže uvidíme.“
Minulá sezona ukázala, že nějaké naděje v českém týmu jsou i do budoucna. Jak to tedy vypadá s českým trapem?
„Jsou tam kluci, kteří měli za sebou úspěšnou juniorskou kategorii, a potom ten přesun do mužské kategorie trošku trvá. Ale myslím, že jsou na dobré cestě, snažíme se je začleňovat do týmu, aby nás potom postupně mohli nahradit. Takže letos s námi absolvovali přípravné soutěže. Věřím, že se z nich něco vyklube a že tady budeme mít náhradníky.“
Pomáháte jim radami, nebo spíš je pro ně motivace, že jsou ve vaší přítomnosti?
„Když se mě zeptají, tak určitě pomůžu. Ale u nás je to trochu složitější s technikou střelby a tak dále. Ale myslím si, že jsme v pohodě a že to, že s námi absolvují soutěže a vidí, jak děláme některé věci, jak se připravujeme, je pro ně dobrá škola. To je podle mě to, co potřebují, ty zkušenosti.“
Jaký máte pro tuto sezonu hlavní cíl?
„Hlavní bude MS v Koreji, kde jsou čtyři postupová místa. Je to samozřejmě loterie, ale budeme se snažit tam udělat co nejlepší výsledek. V minulém roce jsme byli konkurence schopní v těch velkých závodech, takže budeme doufat, že se nám podaří něco urvat.“
Takže největší cíl je co nejdřív se kvalifikovat na OH, abyste byl klidnější?
„Ano, ale ta šance je malá, když se na to člověk podívá reálně. Bude záležet na štěstí, kde budou závody probíhat, jak vám sedne střelnice a podobně. Bude to těžké se tam dostat.“
Ve vaší disciplíně teď asi ke generační obměně nedochází, ti lepší jsou zhruba ve vašem věku, že?
„Já jsem byl mladší z té nejsilnější generace. Ale ti kluci tam zůstávají a pořád předvádí skvělé výsledky. Tam hrají roli totiž zkušenosti, to vám nic nenahradí. Člověk z toho čerpá, to vím od sebe. A navíc přibývá mladší generace, která je taky velice schopná, takže se špička rozšiřuje a o to je to těžší. Dřív bylo jednodušší nějakou medaili získat, ale teď je to zase zajímavější.“
Na mistrovství Evropy v roce 2015 jste byl diskvalifikován kvůli těžkým nábojům. Přihodilo se vám nebo někomu jinému od té doby něco podobného?
„Ano. Já jsem byl tehdy první diskvalifikace na tom závodě, ale pak bylo ještě dalších šest lidí. A na dalších závodech SP potom taky, takže se dokonce změnilo pravidlo vážení a měření, udělaly se tam kroky, abychom mohli být přítomni, protože tehdy nikdo jiný neviděl, když ten náboj rozdělávali. Neměli jsme šanci být u toho a pořád je tam stín toho, že to bylo cíleně. Takže dokonce Mezinárodní střelecká federace kvůli tomu změnila veškerá pravidla a potom už se to nestalo, takže jsem si to tehdy „vyžral“.“
