Předseda ČUS Jansta: Zrušme akce v Rusku, netrestejme ale sportovce
Coby předseda České unie sportu i basketbalového svazu má Miroslav Jansta na útok Ruska na Ukrajinu jasný názor. Sportovní svět by na ni měl odpovědět tak, že okamžitě zruší všechny mezinárodní akce, které se mají konat na území Ruska a Běloruska.
Měli by být ruští sportovci a svazy dočasně vyloučeni ze všech mezinárodních soutěží?
„Sport by měl být apolitický. Současná ruská agrese na Ukrajině ale dalece přesahuje rámec politiky a útočí na základní lidské hodnoty, na kterých stojí i sport. Proto by měly být okamžitě zrušeny všechny mezinárodní akce, které se mají konat na území Ruska a Běloruska. Dohodnout společný postup s nadnárodními sportovními institucemi. Samozřejmě ale nepřeji ruským sportovcům, aby odnášeli neschopnost a zvůli svých politiků. Netrestat sportovce, potrestat režim. Sankcemi ve sportu by byli postiženi i ruští sportovci, kteří se dlouhodobě připravují v Evropě a nesouhlasí s Putinem.“
A co by znamenalo pro sport, kdyby se ruští sportovci nemohli zúčastnit třeba akcí v Evropě nebo jinde ve světě?
„Oslabení konkurence, mnohdy snížení sportovní hodnoty soutěží, narušení herních plánů dlouhodobých soutěží a komplikace v probíhajících nebo připravovaných kvalifikacích. A taky eliminaci možnosti, jak působit demokratickými hodnotami na lidi z jiných zemí, kteří si třeba ani neuvědomují, že je i jiný svět. Naši sportovci za totality jezdili do světa a tam se seznamovali s tím, že existuje i jiný svět a pohled na realitu.“
Jak jinak by se měl podle vás sportovní svět postavit ke konfliktu na Ukrajině?
„Tak jako to dělal po celou historii – snažit se být nejlepší a ukázat světu, že existují i hodnoty fair-play, že se dá bojovat i jinak nežli zbraněmi.“
Máte zprávy, zda byla ČUS či sportovní svazy požádány ukrajinskými protějšky o pomoc? Ta už proběhla v případně basketbalového klubu Prometej, jenž přesídlil do Nymburka. Existuje jiný takový příklad?
„Jako ČUS jsme umožnili trénink mistru basketbalu týmu Prometej ve Sportovním centru Nymburk. Zde odehrají také mezinárodní utkání, konkrétně Ligu mistrů. To jsme jim nabídli včas a jsou u nás už týden. Jinak další žádné požadavky o pomoc z Ukrajiny jsme nezaznamenali, a zda některé národní sportovní svazy ano, mi není známo. Otázka je, jak mohou sportovní organizace účinně pomáhat.“
Máte zprávy, kolik českých sportovců momentálně působí na Ukrajině a zda nepotřebují pomoc?
„Takové zprávy nemáme, to musí vědět jednotlivé svazy nebo jednotlivci. Jsme připraveni jim poskytnout jakoukoliv koordinovanou pomoc.“
Má ČUS například ubytovací kapacity (tělocvičny, ubytovny), aby případně pomohla s vlnou uprchlíků z Ukrajiny? Lze vůbec plošně takovou pomoc organizovat?
„ČUS má pouze Národní sportovní centrum v Nymburce, které je ve špatném stavu, po covidu je v hospodářské ztrátě a čeští sportovci by tím ztratili už vůbec jednu z mála možností, kde trénovat. V tělocvičnách naše členské kluby, které je vlastní, v tuto chvíli ani neví, zač zaplatit elektriku a topení, protože ceny dramaticky stouply a nejsou zdroje na jejich úhradu. Plošně by takovou pomoc musel pomoci organizovat stát. Sportovci sami mohou nabídnout pomoc spíše v ojedinělých případech.“
Zprávy ze dne 1. března 2022
Mezinárodní bruslařská unie kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu do odvolání vyloučila ruské a běloruské reprezentanty z mezinárodních soutěží.
Vedení ruského hokeje naznačilo, že by se proti vyloučení ze všech akcí Mezinárodní hokejové federace mohlo bránit u Mezinárodní sportovní arbitráže. „Ruský hokejový svaz považuje toto rozhodnutí za diskriminační a v rozporu s duchem portu. Sport vždy sloužil k tomu, aby spojoval národy různých zemí a kontinentů, bez ohledu na jakékoli rozdíly a neshody,“ uvedli představitelé sborné v oficiálním prohlášení.
Ruské a běloruské týmy byly kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu do odvolání vyřazeny z mezinárodních ragbyových soutěží. Informovalo o tom vedení světového ragby. „Rozhodli jsme s ohledem na hodnoty, jako jsou solidarita, integrita a respekt k ragby,“ citovala agentura AFP prohlášení světové federace, která navíc ze svých řad dočasně vyloučila ruský svaz.
Zprávy ze dne 28. února 2022
Evropská házenkářská federace (EHF) kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu do odvolání vyloučila ruské a běloruské kluby a reprezentace z mezinárodních soutěží. Oznámila to po dnešním mimořádném zasedání výkonného výboru.
BLOG LUBOŠE BRABCE | Je v tom skryto trochu historické ironie. Když sborná hrála svůj poslední zápas pod oficiálním názvem Rusko, bylo to na prosincovém Channel One Cupu v Moskvě, hokejisté na sobě měli sovětské dresy. Teď minimálně na nějaký čas mezinárodní hokej opustí. Stejně jako ho před třiceti roky opustil Sovětský svaz. Více čtěte ZDE>>>
Mistrovství Evropy ve sportovní střelbě se letos neuskuteční v Moskvě. Kvůli vojenskému útoku Ruska na Ukrajinu rozhodla evropská konfederace ESC o odebrání šampionátu ruské metropoli a hledá nové dějiště. Původní termín od 15. do 30. srpna by měl zůstat zachován, na programu jsou soutěže ve vzduchových, kulových, brokových i velkorážních disciplínách a na běžící terč.
Mezinárodní olympijský výbor vyzval všechny sportovní organizace, aby vyloučily ruské a běloruské sportovce i funkcionáře z mezinárodních soutěží. MOV tak přitvrdil v postoji k sankcím. Pokud by úplné vyloučení nebylo možné, považuje MOV za přípustnou pouze účast ruských a běloruských sportovců nebo týmů v neutrálních barvách. Více čtěte zde >>>
Co dnes dělají nejslavnější ukrajinští sportovci? Situace v jejich zemi jim není lhostejná. Ukrajina odolává invazi ruských vojsk, které na ni poslal ruský diktátor Putin. Sportovní ikony věří, že válka brzy skončí. Vyzývají ostatní svět, aby pomohl šílence zastavit. A nejde o kdejaká jména. Zapojil se například i legendární Sergej Bubka či mistryně světa v biatlonu z Nového Města na Moravě Olena Bilosjuková Pidhrušná. Více čtěte zde >>>
Přečkala olympiádu v totalitní Číně, aby ji v jiném autoritářském státě zastihla válka. Sikroskařka Nikol Kučerová se před závody Světového poháru v ruském středisku Sunny Valley přidala k mezinárodnímu bojkotu a pak prožila nervozní desítky hodin shánění spojení do Česka. „Jsem ráda, že jsem doma,“ odechla si - více čtěte zde >>>
