Blahobyt a úzkostliví rodiče ničí dětskou odolnost. Slavný kouč Jelínek radí, co s tím
Snaží se pomoct, ale často dětem přehnanou starostlivostí naopak škodí. Kdo? No přece rodiče. „Dítě má mít šanci si prožít i neúspěchy a trápení. To ho posouvá,“ říká Marian Jelínek známý mentální kouč a pedagog v dalším díle podcastu Branky, děti, rodiče. A jak při sportu bojovat s nechtěnými myšlenkami? Proč dnes neumíme pracovat se svobodou a neomezenými možnostmi? A může se mladý hokejista bez rané specializace dostat až do NHL? Nejen o tom byla řeč.
Marian Jelínek ve studiu iSport usedl po boku Kateřiny Nekolné. Bývalé skvělé sedmibojařky a v současné době moderátorky a především matky Tomase Järvinena, juniorského mistra světa v desetiboji.
„Sport je jedna z posledních věcí v současné době blahobytu a úžasný svobody, jak vést dítě k zodpovědnosti, pravidlům, limitům a řádu,“ začal debatu Jelínek.
Oba hosté se shodli na tom, že sport je pro děti také cesta k větší odolnosti. Tedy pokud do té cesty nevstoupí nevhodným způsobem právě rodiče. „Jsou čím dál víc ochranářští, posunulo se to úplně někam jinam, než to bývalo,“ krčí rameny Nekolná.
Na druhou stranu zmiňuje i paradox, kdy rodiče vkládají do sportování svých dětí vlastní nesplněné ambice a nevhodně dítě dostávají pod tlak. „Vysvětlit tatínkovi, který v životě nic nedokázal, že ječet při zápase na vlastního syna není dobré, je mnohdy těžké. I kvůli tomu jsem syna, když byl malý, odvedla od tenisu,“ říká.
A Jelínek jí doplňuje: „Když si pak dítě v šesti letech po zápase sedne do auta a první otázka zní: Jak jste hráli a kolik si dal gólů? Tenhle car coaching není dobrý. Mně to pak děti říkají, že se nebojí prohrát na hřišti. Bojí se toho, že se pak táta hádá celý víkend s mámou…“
Jaký důraz dát výsledkům?
V podcastu Branky, děti, rodiče pak moderátoři Šárka Strachová (mistryně světa v lyžování) a Lukáš Tomek (šéfredaktor iSport.cz) navedli řeč i na téma rané specializace a (ne)hraní na výsledky v dětských kategoriích.
„Upřímně – v některých sportech bez rané specializace nikdy nedojdete až na vrchol,“ upozorňuje Jelínek. „V NHL snad není hokejista, který by začal na bruslích později než ve čtyřech pěti letech. Podobně to platí u lyžování nebo v tenisu.“
A zápasy bez výsledků? „Sám jsem to zkoušel a stejně se tě děti na střídačce ptají: A kolik to je? Zatímco rodiče si to na tribuně přímo zapisují. Ale víte, o čem to je? Jakej důraz těm výsledkům nakonec dáš,“ vysvětluje Jelínek.
Ten jako mentální kouč promluvil i o tom, co nejčastěji po něm jeho slavní svěřenci či kluby, s nimiž spolupracuje, chtějí. „Ve zkratce zahnat myšlenky nechtěné. Těch metod je asi dvanáct a ti nejlepší sportovci jako Nadal nebo Djokovič ti řeknou: Jasně, že je mám. Ale vytěsním je během několika vteřin. I proto jsou tak úspěšní,“ říká a popisuje i konkrétní příběhy slavných spotovců, jak se svými strachy pracují.
Kateřina Nekolná pak přidala zkušenosti, které načerpala po boku svého syna Tomase Järvinena. I on v minulosti bojoval se špatnými myšlenkami, které u něj dokonce spouštěly několikadenní zvracení. A až když se jich zbavil, vystřelila jeho kariéra ke hvězdám.
A jak vypadá ideální trenér? Kdy se pozná, že má dítě potenciál na profesionální sportovní kariéru? Co je zásadní ve vztahu ke sportu, pokud chcete být úspěšní? A proč na fotbalové Spartě rodičům zakázali chodit na tréninky? I na tyto otázky padly zajímavé odpovědi.
Jelínek se pak v závěru zamýšlí i nad tím, co je v dnešní zrychlené a proměňující se době hlavním smyslem školy a sportu. „V tom prvním případě podle mě ne memorování znalostí, ale vytvoření doživotního vztahu ke vzdělání. A ve sportu pak vytvoření celoživotního vztahu k pohybu. To je to zásadní,“ uzavírá podcast Branky – děti – rodiče, jehož partnerem je společnost Sazka.
