Vánoce žokeje Váni očima manželky: Kapra vždy zabíjí Pepa

Jakým dárkem jsme si vyrazili dech
„Dech si nevyrážíme, dárky si ani moc nekupujeme. No, jednou mi manžel dech vyrazil. (směje se) On nikdy neví, nekupuje, starosti si nedělá. Takže mně musel chtít udělat opravdu radost, když se rozhodl koupit mi něco na sebe. Vybral roláček, říkal, že do práce. A když se mi bude líbit, že ho můžu klidně nosit i do společnosti. Roláček to byl pěkný, ale tak pro pětileté dítě. Můj manžel ab - so - lut - ně (zdůrazňuje) dárky kupovat nemůže. Hrozně se mu líbil, ale na velikosti už mu nezáleželo. Musela jsem ho darovat jedné malé holčičce. Letos si přál vinotéku, čemuž zase vůbec nerozumím já. Doufám, že to nedopadne podobně.“

Kdo u nás zabíjí kapra
„Můj muž měl přijet z dovolené v Thajsku 18. prosince, pak mi odtamtud sdělil, že přiletí až jednadvacátého. Říkala jsem mu: Přijeď si klidně až na Štědrý den, ale kapra nezabíjím. To dělá vždycky on. A vždycky je kolem toho hrozný nepořádek.“

Jakou pohádku si o Vánocích nenecháme ujít
„O svátcích dáváme lidem volno a my jsme v práci. Přijdu domů vymrzlá a nepotřebuju jíst, nepotřebuju nic. Jenom si sednout, uvařit si vánoční čaj, který voní skořicí, a k tomu si pustit pohádku. Miluju Princeznu se zlatou hvězdou, ta mě vždycky dostane. Manžel se zase rád podívá na toho Ivana. Váňo, Váňo, Ivane, to je jeho.“

Co Josefa o Vánocích dokáže naštvat
„Jejda... My se o Vánocích nesnažíme naštvávat. Možná by nás naštvalo, kdyby byly minus dvacítky mrazy a zamrzly nám napáječky u koní. Neradi bychom o svátkách obtěžovali elektrikáře a vodaře. Když byly děti malé, snažili jsme se usednout ke stolu co nejdřív. Muž si musel dát ve stájích tam s někým skleničku, tam se s někým pobavit - majitelé přivážejí svým koním nadílku, většinou jablíčka. Když přicházel ke štědrovečernímu stolu, kluci už na něm spali. To mě teda dokázalo naštvat dost.“

Manželka Váni Ivana si přeje, aby manžel skončil • Pavel MachanPo jaké vánoční dobrotě se může utlouct
„Určitě je to bramborový salát. V průběhu roku ho totiž vůbec neděláme. Ten dokáže jíst až do Silvestra. Žádný jogurt, je normálně z majonézy. Takový ten opravdu dietní. (směje se) Na sladké manžel moc není, zato syn Pepča jo. Loni zůstal v Austrálii, poprvé jsme byli na Vánoce bez něho. Docela mě to vzalo, ani to cukroví jsem nepekla. Letos Pepík zase doma nebude, žije v Římě a na Štědrý den dokonce závodí.“

Vyrazíme na Štědrý den na svařák, na pivo, do kostela, nebo radši zůstaneme doma?
„Dodržujeme to, že jsme spolu doma. Jenom rodina. Přes rok se moc často nevidíme, a tak Štědrý den je vyloženě náš.“

Co je jeho práce při předvánočním úklidu
„Je člověk do terénu, stará se o chod stájí. Doma ho celoročně žádné povinnosti nečekají. Občas musí posekat zahradu, ale to si sedne do traktůrku a relaxuje při tom.“

Jak nakupuje dárky? Na poslední chvíli, v přeplněných obchoďácích, nebo v klidu přes internet?
„Manžel dárky ne - ře - ší. I když už má vnoučka. Je to s ním hrozně těžký. Říká: Ať mi nikdo nic nekupuje, já taky nikomu nic nekupuju. Takže si já začátkem prosince udělám seznam lidí a přemýšlím, co komu nadělit. Většinou to bývá shon, nic nestíhám. Letos, co je manžel v Thajsku, je to nějaké pohodové.“

Uvidí letos zlaté prasátko, nebo se spíš už ráno přejí salátem?
„Ten určitě ne! Ráno si dá pěkně vánočku a celý den něco pozobává.“

Nebál by se uříznout stromek v lese?
„To vím stoprocentně, že ne. Už ho uřízl, několikrát. Vyloženě se to nabízí. S koňmi jezdíme v lesích a už v prosinci si vyhlížíme, který se nám líbí.“