Frank Dancevič zkolaboval a padl na rozpálený beton, stejně tak jeden z vyčerpaných sběračů míčků. Šuaj Pengovou zase zasáhly nesnesitelné křeče, ještě předtím se přímo na dvorci pozvracela.
Stejné se stalo Rusce Anastasii Pavljučenkové. Brutální hru o přežití si druhý den Australian Open střihli světový tenisté, když se teplota ve stínu vyšplhala až na 42 stupňů celsia.
„Jako kdybyste běhali po rozpálené pánvi,“ popsala Victoria Azarenková svůj zápasový pocit.
U kurtu je teplota často i o dvacet stupňů vyšší a hráči i hráčky skutečně trpěli. A nejen oni. I diváci se raději schovávali ve stínu a na rozžhavených tribunách bylo poloprázdno.
Australian Open má od roku 1998 takzvanou „heat policy“, tedy pravidlo chránící nejen hráče před horkem. Pořadatelé vypočítávají koeficient z teploty vzduchu, vlhkosti a síly větru. Pokud koeficient překročí hranici, může hlavní sudí zastavit hru.
Nad třemi největšími dvorci je pak povoleno během utkání zatáhnout střechu. Ženy mají nárok na desetiminutovou přestávku mezi druhým a třetím setem, pokud koeficient překročí číslo 30.
Poslední jmenované pravidlo vstoupilo v platnost, jinak se však hrálo bez přerušení a zatahování střech, ke kterému hlavní sudí turnaje Wayne McKewen nesáhl.
Beton byl tak rozžhavený, že se škvařili i podrážky a Jo-Wilfried Tsonga si postěžoval, že se nemohl pořádně hýbat. Dánce Caroline Wozniacké se zase zdeformovala plastová lahev s vodou, když ji postavila na dvorec.
„Takové bylo vedro. Při každé výměně stran jsem si na sebe dávala pytlíky a ručníky s ledem, snažila jsem se využít cokoliv pro ochlazení,“ popisovala.
Někteří soudili, že v takových podmínkách jde už o hazard se zdravím a hrát by se nemělo.
Martina Navrátilová například na Twitteru ostře reagovala na pondělní prohlášení turnajového lékaře Tima Wooda, že je tenis ve vedru vzhledem k častým přestávkám méně riskantním sportem. „Neví, o čem mluví. Není pochyb o tom, že je příliš velké horko, aby se hrálo.“
