Pozor! Na Berdycha útočí hladový Bosňák i fanoušci s harmonikou
Postup do osmifinále přes soupeře, jemuž patří až 188. místo na žebříčku. To je jasný plán Tomáše Berdycha ve 3. kole Australian Open. Ale pozor, jednadvacetiletý Bosňák Damir Džumhur už zvládl včetně kvalifikace pět zápasů, veze se na vlně euforie a vyhrávají mu k tomu nadšení fanoušci s harmonikou. Tohle může být pro českého favorita zrádný terč.
„Tohle nebyla tenisová atmosféra, spletli si stadion, měli jít někam na fotbal, protože o tenise nevědí vůbec nic,“ nadával hlasitým bosenským fanouškům Chorvat Ivan Dodig, jenž Džumhurovi vzdal ve druhém kole kvůli vedru, v němž se prý bál, že zemře.
Hlasité chorály, jež se ozývaly hned vedle dvorce z hrdel asi pěti desítek Džumhurových fans, kteří přinesli na tenise nevídanou harmoniku, mu pekelnou atmosféru ještě pořádně osolili.
„Skoro jsem si zpíval s nimi, znám všechny slova těch písní,“ smál se jednadvacetiletý bosenský tenista, jenž se po utkání se svou „armádou“ dlouze objímal a plácal dlaní.
Noční duel Berdych - Džumhur budeme sledovat ONLINE zde »
„Ujistili mě, že v pátek přijdou ještě ve větším počtu a atmosféra bude ještě lepší. Nevím, jestli to vůbec ještě jde, protože jsou nejlepší a nejhlasitější fanoušci v Melbourne. Připadá mi, že nehraju Australian Open ale Bosna Open,“ děkoval tenista ze Sarajeva, jenž v prvním kole smetl Jana Hájka.
Ten si v kariéře zatím vydělal pouhých 93 000 dolarů, za 3. kolo grandslamu má teď jistých dalších 75 000. Otec Nerfid, jenž syna trénuje, se po posledním zápase rozplakal. „Přemohly mě emoce, hodně jsem plakal. Nemůžu uvěřit, že je již ve 3. kole,“ vyprávěl a jeho syn překládal do angličtiny.
Jde o malý happyend osudu bosenského chlapce. Damir se narodil v Sarajevu v květnu 1992, měsíc poté, co vypukla válka. Porodnici museli evakuovat jen den po jeho narození.
Táta Nerfid uvízl ve válečné vřavě v padesát kilometrů vzdáleném městě Konjič, o rodinu se staral jeho bratr. Vlastního syna si poprvé pochoval, když mu bylo osm měsíců. „Jediné, na co jsem myslel, bylo, jak se dostat do Sarajeva. Bylo to však nebezpečné,“ vzpomíná.
Krátce poté založil s dalším trenérem tenisový klub. Dětem však nebylo dovoleno na kurtech hrát. „Sarajevo leží v údolí, všude v okolních horách číhali ostřelovači, šlo o život,“ vzpomíná na tvrdou realitu.
Až později se nastartovala Damirova kariéra, z něhož vyrostl rychlonohý tenista menšího vzrůstu, jenž na kurtu vyťukává a těží ze síly úderů soupeře. S tímhle stylem se dostal až na třetí místo světového juniorského žebříčku a nyní v Austrálii je také historicky prvním bosenským zástupcem v hlavní soutěži grandslamu.
Zápas s Berdychem (v noci na dnešek jako třetí zápasu programu v Hisense Areně, jenž startuje v 1.00) pro něj bude především velkým svátek. Ale pozor, hladoví bývají nejnebezpečnější.
