Úžas na největším stadionu. Já na ni mám, zjistila Brenda Fruhvirtová
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Proti vytáhlé šampionce Wimbledonu Jeleně Rybakinové působila na dvorci Suzanne Lenglenové jako dítě. Tím kvalifikantka Brenda Fruhvirtová v šestnácti letech stále je. V jak dobrou tenistku může dospět, ale ukazovala plných 81 minut, co světové čtyřce srdnatě ztěžovala postup do 2. kola. I přes porážku 4:6, 2:6 odcházela mladší ze sesterského dua z debutu na Roland Garros v povznesené náladě.
Není se zač stydět, že?
„Beru to hodně pozitivně a jako neskutečnou zkušenost. V prvním setu jsem měla i trošku šance.“
Čehož byste se před utkáním nenadála?
„Nevěděla jsem, co od tak dobré hráčky čekat. Když jsem se na ni dívala na videích, říkala jsem si, že nevím, co vymyslím a třeba budu jen sbírat míčky. Ale pak to tak nebylo! Ona je daleko zkušenější, zápas zvládla mnohem lépe. Ale já si dokázala, že i s takovými hvězdami můžu úplně v pohodě hrát. Cítila jsem její hru a nepřišla mi jako neporazitelná. Bylo to něco úplně jiného, než když na ni koukám v televizi. Je to skvělá zkušenost, která mě posune dál.“
Stejně tak vám dodá i zážitek z druhého největšího stadionu na Roland Garros, že?
„Byl to asi největší kurt, na kterém jsem zatím v kariéře hrála. Dobrý pocit. Už dvakrát jsem hrála na větších kurtech turnaje WTA, to jsem byla hodně nervózní, ale teď jsem nervózní nebyla skoro vůbec.“
Z kvalifikantek jste schytala jasně nejhorší los – světovou čtyřku. Co jste si po něm řekla?
„Padla na mě ta nejlepší, byla to celkem smůla, ale s losem se nedá nic udělat. Když vyšel, řekla jsem si, že nemám co ztratit a půjdu si to užít.“
Přihlásíte se v Paříži i do juniorské soutěže?
„Nebudu říkat, že to nemá smysl, ale juniorky hrát nebudu. Plán ještě hotový nemám, ale určitě bych si chtěla zahrát kvalifikaci Wimbledonu. To bude moje premiéra na trávě.“
Do hlavní soutěže dospělého grandslamu jste se kvalifikovala podruhé v kariéře, po lednovém Melbourne si můžete odškrtnout i Paříž. Jak je to cenné?
„Už jsem s tím ani nepočítala, když jsem čelila v prvním kole kvalifikace mečbolu. Beru to jako milník a úspěch, že jsem tady prošla kvalifikací. Je super takhle postupně nasbírat zkušenosti. Proces se nedá ošidit, v kariéře musíte prohrát hodně zápasů a projít všemi možnými situacemi, abyste se dostali výš a do top tenisu.“
