Macháčův fyzioterapeut hvězdou. Příště prý bude fandit do půl těla nahý
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Je obvyklé, že z hráčských boxů během zápasů prýští emoce. Ale tohle? Na sedačkách patřících týmu Tomáše Macháče se během mače s Daniilem Medveděvem dělo něco málo vídaného až úsměvného. Kdo je ten padesátník, jenž je neustále na nohou, euforicky točí ručníkem nad hlavou a fandí jak smyslů zbavený? V záběrech kamer byl skoro stejně jak oba tenisté. Třetí hvězdou strhujícího duelu byl chiropraktik Milan Javanský. „Je podobný jako já, strašně si to užívá,“ pochechtával se pak pobaveně český tenista.
Macháč odhaduje, že Javanského zná asi od jedenácti let. „Kdykoliv jsem měl potíže, vytáhnul mě z nich. Nedám na něj dopustit,“ říká o chiropraktikovi z Mělníka, známé postavě českého sportovního prostředí. A nejen z tenisu, v němž spolupracoval s Radkem Štěpánkem či Denisou Allertovou. Pomáhal například i hokejistům Litvínova v titulové sezoně 2015, jeho největším koníčkem jsou bojové sporty.
Nyní je jeho prominentním klientem Macháč, třiadvacetiletý borec na vzestupu. „Chci ho brát na turnaje co nejvíc, protože mi dává hodně energie. Sám má dost práce, ale vždycky si udělá čas,“ děkoval 34. tenista žebříčku, jenž svého pomocníka líčí jako svérázného šprýmaře. „Vezmu ho i na Wimbledon. Tam bude určitě ve svém bílém masérském tílku. A je možný, že si ho i sundá. Na to se připravuju už teď. Dneska byla naštěstí zima, tak měl bundu,“ smál se.
Javanského skopičiny bavily deset tisíc diváků na dvorci Suzanne Lenglenové. Na třetí set zmizel, v tom čtvrtém zase seděl na tribuně, ale už s odstupem od tenisového kouče Daniela Vacka. Macháč se prý na ně příliš neohlížel. „Jen ať si to užívá. Kdybych já byl na lavičce, asi budu stejný,“ popisoval. V žáru bitvy, když byl nejvíc pohlcený emocemi, se ale opakovaně na svůj tým obořil. Ne přímo na chiropraktika, hromosvodem byli všichni.
„Nadával jsem všeobecně na lavičku. Člověk na kurtu prožívá strašně moc stresu a potřebuje ho ventilovat. Rozhodčímu nadávat nemůžete, protože dostanete pokutu. Jít proti soupeři taky nejde. Takže už zbývá jenom tým. Oni chápou, že je lepší pustit emoce ven, než je držet v sobě. Neberou to osobně. Cokoli, co se řekne v emocích na kurtu, nikdy tak člověk nemyslí,“ omlouval se Macháč.
Jeho nejvěrnější mu to jistě neměli za zlé…
