Liga očima fanoušků: Návraty po repre? Škoda slov! Slavia na dně i blázen u VARu

Od špatného k ještě horšímu. Škoda slov i papíru!

Omluva sparťanskému národu, ale výsledky našich reprezentací nemohu nechat bez komentáře. Áčko ostudné, jednadvacítka bez nároku. Předpotopní fotbal předváděný oběma výběry by při náhodném postupu z kvalifikace působil až archaicky. Je smutné, že hráči předvedli výkon na hranici svých možností, a trenéři byli víceméně spokojeni.

Nyní pohled do domácí kuchyně. Slovácko, jasný outsider v utkání s námi, bylo lepší! Náš výkon, škoda slov i papíru! Možnost upevnit si pozici v tabulce jsme zmačkali a hodili do koše. Třikrát jsme trefili prostor brány, což je například v bundeslize výsledek prvních deseti minut. Nejen tým, ale i trenér byli tentokrát jako bez života. Priske skoro celý zápas proseděl na lavičce, do hry, zdálo se, nebyl vtažen. Naproti tomu lavička domácích žila a hráči na place létali, měli všechny odražené míče. Na konci jsme dokonce mohli inkasovat, a jet domů s ještě větší ostudou. Výmluva, že naši nejbližší sousedé v tabulce dopadli stejně, je nepřijatelná. Neučili nás ve škole, že je třeba si vždy brát příklad z těch lepších?

Miloš Kolář, 74 let, fotbalový důchodce

Je to dno, nebo budeme klesat ještě níže?

Narazila Slavia na dno? Takovou otázku je třeba si po domácí remíze se Zlínem položit a odpověď na ni není zrovna jednoduchá. Po špatném derby přišla reprezentační přestávka a zdálo by se, že mohla týmu jen pomoci. Opak byl ale pravdou, protože na domácím hřišti proti outsiderovi předvedl ještě horší výkon než v derby.

Před trenéry najednou stojí velká výzva – dostat hráče zpět do pohody a vrátit jim sebevědomí. Řeč jejich těla na hřišti byla v sobotu tristní, neustále někdo někomu vyčítal špatná řešení, šlo o úplný opak týmovosti. Do toho trenéři opět nutili odehrát zápas nemocného hráče (tentokrát Chaloupka), přičemž právě kvůli nasazení nedoléčených hráčů na Interu nyní postrádají Staňka a dost možná i Douděru. Kušej s Provodem, na jejichž individuálních schopnostech stojí celá ofenziva týmu, jsou naprosto z formy, ale kvůli nepovedenému přestupnímu období je není kým nahradit.

Příliš důvodů věřit v brzké zlepšení, upřímně řečeno, nevidím.

Ondřej Kreml, 42 let, vědecký pracovník

Věřím, že nový herní systém přinese ovoce

Tak nám vyměnili trenéra. Nové koště dobře mete, říká se. Já to zatím úplně moc nepoznal… Dobrý, v pořádku. Musí si to sednout, to chápu. U Klokanů to nebylo úplně špatné, kdybychom tam vedli po poločase 3:0 anebo 4:0, nešlo by se divit. Jenže naše koncovka a ve finále i smůla, ono dát z jedné střely tyč, tyč a ven z brány, to se často nevidí. A když šel soupeř obligátně v našem zápase do desíti, začínal jsem mít strach: zase remíza? To prostě nechceš.

Naštěstí v pohodě, vítězství jsme nakonec ukopali. Snad nás to vystřelí ke světlým zítřkům. Nikdo není dokonalý a tohle kolo to jasně ukázalo. Takže půjdeme zřejmě novým herním systémem, to ponese ovoce, pevně tomu věřím. Evropa nám ukáže, jak na tom jsme. Čest královně Viktorce!

Kovi, 57 let, koordinátor distribuce

Galásek? Jsem rád, ale cítím i rozpaky

Reprezentační pauza byla na Bazalech podle všeho velmi hektická. Nejprve došlo k odvolání Pavla Hapala – tomu bych chtěl poděkovat za krásné a úspěšné dvě sezony, které jsme si opravdu užili. Pak došlo k jednání s panem Dvorníkem jako první a logickou variantou, bohužel představy obou stran byly odlišné. A tak Baník mobilizoval člověka, který je s ním velmi úzce spjatý, jednu z legend, pana Galáska. Přiznám se, že jsem byl rád, ale zároveň cítil i rozpaky. Přece jen chybějící zkušenosti, a to i na pozicích dvou asistentů, to asi není ta nejlepší výbava do boje o záchranu.

V každém případě čeká celý realizační tým spousta práce. Že to opravdu boj o záchranu bude, nám ukázal i duel s Hradcem Králové. Možná to byl remízový zápas, ale Hradec na mě působil lepším, vyspělejším i sebevědomějším dojmem. Jen čtyři body z šesti domácích utkání, to je opravdu tristní bilance. A možná bude hůř… Do následující „repre“ pauzy nás čekají tři zápasy proti týmům z čela tabulky, moc bodů nečekám a může se stát, že tu pauzu strávíme na posledním místě.

Václav Dohnal, 34 let, projektant

Překvapení se nepovedlo. Zelinka chce být vidět

Série neporazitelnosti je fuč. Bohemka nezvládla utkání s Plzní, ze stadionu člověk odcházel s rozporuplnými pocity. Ne vyloženě naštvaný (to přišlo až doma u televize), ale zároveň s dojmem, že ze zápasu šlo vytřískat víc. Úvodní snaha překvapit Viktorku trojkou vzadu se minula účinkem a za zázrak považujme pouze jednobrankové vedení hostí. I přes ohromné množství zbytečných chyb chyběl k vyrovnání kousek. Bohužel v Ďolíčku velmi dobře víme, jak skvělý brankář je Martin Jedlička.

Po pauze se zbláznil mistr Zelinka u VARu a svou touhou být stále mužem, který je vidět, donutil hlavního Wulkana poslat Ramíreze pod sprchy. Až někdo najde záběr, kde je průkazná chyba a červený faul, ať napíše, díky! Doma si pak prohlídneš zákrok Jemelky na Čermáka a vztek se dostaví. Já nemám v principu problém se žlutou, ale k smrti mě vytáčí ta nekonzistence, a snad ještě více Kovaříkovo vysvětlení za komisi sudích. Co je platné, že Bohemka v deseti donutila Plzeň polehávat a bránit výsledek, když z toho nic nemáš, a navrch jsi doma kyselý. Klokani bojují!

Vít Lukeš, 33 let, živnostník