PŘÍMO Z LONDÝNA | Se soupeřkami se na kurtech ve Wimbledonu příliš nezdržuje. Lucie Šafářová také ve čtvrtfinále ženské dvouhry vypráskala Rusku Jekatěrinu Makarovovou suverénně 6:3, 6:1. Pak mohla samým štěstím padnout na trávu.
Na co jste v tu chvíli myslela?
"Byl to ten nejkrásnější okamžik, jaký jsem s tenisem zažila. Naposledy jsem na kurtě plakala štěstím, když jsme vyhrály Fed Cup. A za sebe sama ještě nikdy. Úplně úžasný pocit."
Vytryskly slzy samy od sebe?
"To se nedá kontrolovat, to jde samo."
Utkání jste ale odehrála s kamennou tváří…
"Od začátku jsem hrála hrozně dobře, koncentrovala se. Vůbec jsem nepřemýšlela dopředu a šlo to parádně. V prvním setu jsem dobře otočila hru za stavu 5:3, tam jsem si mohla zápas zkomplikovat. To, že jsem set takhle dotáhla, mě hodně nakoplo. Taktiku, kterou jsme zvolili, jsem dodržovala. Tlačila jsem jako první, výborně jsem servírovala. Prostě výborný zápas."
Mluvila jste o klíčové poslední hře v prvním setu. Získala jste ji, i když jste v ní prohrávala 0:40. Ukázala se při ní na kurtu nová Lucie?
"Asi ano. Dřív bych ten game asi prohrála. Teď jsem se zkoncentrovala, byla jsem schopná ho otočit."
A jak.
Jo, třema esama. (dlouhý smích)
Věříte, že si konečně zahrajete na centrkurtu?
"Když jsme se přijeli, dali mě hrát myslím na desítku. Říkali jsme, že jsem na cestě na centr. A dneska ráno jsme si řekli, že už jsme jen kousek od centru. Že se tam snad konečně propracuju."
Související články
