Djokovič kritizuje Wimbledon: Šílené! Míchání sportu a politiky je špatně
První tenista světového žebříčku Novak Djokovič nesouhlasí se zákazem startu ruských a běloruských tenistů ve Wimbledonu. Rozhodnutí pořadatelů londýnského grandslamu čtyřiatřicetiletý Srb označil za šílené.
„Vždycky budu odsuzovat válku a nikdy ji nebudu podporovat, protože sám jsem dítě války,“ citovala agentura Reuters Djokoviče, který v dětství zažil konflikt v bývalé Jugoslávii.
„Vím, jak vás válka poznamená. V Srbsku si všichni pamatujeme, co se stalo v roce 1999,“ přidal Djokovič. „Nicméně ani tak nemůžu podpořit rozhodnutí Wimbledonu, které je prostě šílené. Když se politika smíchá se sportem, je to špatně,“ dodal.
Představitelé Wimbledonu vyloučili ruské a běloruské reprezentanty kvůli invazi na Ukrajinu. Odůvodnili to snahou o to, aby nebyl turnaj v All England Clubu zneužit k propagaci ruského režimu.
Navíc tím následovali drtivou většinu sportovních organizací, které po únorovém útoky zakázaly Rusům a Bělorusům startovat na mezinárodních akcích. Tenis byl dosud výjimkou.
Proti rozhodnutí pořadatelů se ohradilo vedení ATP i WTA, ale i řada osobností v čele se slavnou Martinou Navrátilovou. Ukrajinští tenisté a tenistky naopak vyloučení Rusů a Bělorusů přivítali.
Zprávy ze dne 4. března 2022
Ruský olympijský výbor (ROV) je připraven podpořit sportovce potrestané kvůli invazi na Ukrajinu všemi dostupnými prostředky včetně právní pomoci. Plošné vylučování ruských sportovců z mezinárodních akcí, k němuž po doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) přistoupila drtivá většina mezinárodních sportovních federací, považuje za diskriminační.
V sobotu to mohl být pro Andreje Ševčenka a jeho rodinu další klidný den v Londýně, kde bydlí. Jen pár dní po útoku na jeho rodnou Ukrajinu ale místo toho vyšel do ulic podpořit svou zemi, jejíž fotbalovou reprezentaci vede. A objímal se přitom vřele i s Andrewem Todosem. Novinářem a blogerem, tvůrcem podcastu Zorya Londonsk. Na Ukrajině v uplynulém roce žil, má v zemi kořeny, i když se narodil v Británii. „Moji krajané jsou velmi hrdí a cítí, že fotbalová komunita je v tuto chvíli na jejich straně,“ říká v rozhovoru pro iSport TV. Podívejte se...
Mezinárodní cyklistická unie UCI schválila žádost ruského jezdce Pavla Sivakova o změnu občanství. Závodník stáje Ineos Grenadiers bude nově reprezentovat Francii, kde dlouhodobě žije. Za novou vlast může startovat i na mistrovství světa a olympijských hrách. Čtyřiadvacetiletý Sivakov se narodil v Itálii ruským rodičům, kteří byli rovněž cyklisty. Od jednoho roku vyrůstal ve Francii, dosud ale reprezentoval Rusko. „Už nějakou dobu jsem se chtěl stát Francouzem a měl podanou žádost u UCI, ale vzhledem k tomu, co se momentálně děje na Ukrajině, jsem to chtěl urychlit,“ řekl Sivakov.
Z Kontinentální hokejové ligy odcházejí kvůli ruské invazi na Ukrajinu po startu play off další zahraniční hráči. V Ufě skončili po útočníkovi Markusi Granlundovi další tři Finové a také dánský obránce Philip Larsen. Olympijský vítěz z Pekingu Granlund opustil Ufu už před středečním vstupem týmu do bojů o Gagarinův pohár. Larsen s brankářem Juhou Metsolou a dalšími úřadujícími olympijskými šampiony útočníky Sakarim Manninenem a Teemu Hartikainenem se rozhodli odejít po úvodním čtvrtfinálovém utkání s Novosibirskem (2:1).
Po celé Evropě je na stadionech vidět solidarita s Ukrajinou, která se brání proti nepřátelské invazi. A jak to vypadá v Rusku? O ukrajinskou vlajku tam nezavadíte, o mnohém vypovídá transparent vyvěšený na tribuně při včerejším utkání play off hokejové KHL mezi CSKA Moskva a Jaroslavlí. „Za Rusko! Nacismus neprojde.“ Odpovídá způsobu, jakým o válce informuje ruská propaganda. Tedy, že se snaží Ukrajinu denacifikovat.
Vydali se vyrazit do Ruska vydělat miliony, jenže teď jsou z nich rukojmí ruského systému. Cizinci v KHL cítí v zemi agresora Putina takřka beznaděj a dumají, jak se co nejrychleji dostat domů? Kluby jim ale nechtějí ukončit smlouvy! Finský gólman Nižněkamsku Frans Tuohimaa uvedl, že nejhůř se mají jeho čeští spoluhráči.Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 3. března 2022
Letošní mistrovství světa basketbalistek bylo dnes rozlosováno, i když mezinárodní federace FIBA zatím nerozhodla, kdo na šampionátu nahradí Rusko. Sborná byla z turnaje vyloučena kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Světový šampionát se bude hrát od 22. září do 1. října v Austrálii. Podle serveru insidethegames by Rusky mohlo ve skupině A nahradit Portoriko, které za ním skončilo v únorovém kvalifikačním turnaji na posledním čtvrtém místě.
Fotbalový útočník Jan Kuchta má za sebou nepovedenou soutěžní premiéru v dresu Lokomotivu Moskva, kam přestoupil v lednu z pražské Slavie. Jeho tým utrpěl v osmifinále Ruského poháru domácí debakl 0:4 s druholigovým Jenisejem Krasnojarsk. Kuchta odehrál 80 minut.
Po německém trenérovi Danielu Farkem opustilo tým Krasnodaru kvůli ruské invazi na Ukrajinu také osm zahraničních fotbalistů. Šestý celek nejvyšší soutěže na svém webu oznámil, že na žádost hráčů přerušil jejich angažmá. Fotbalisté opustili Krasnodar a mají trénovat individuálně s tím, že jejich smlouvy jsou dál platné. Mezi osmičkou fotbalistů jsou bývalý bundesligový hráč Kolumbijec Jhon Córdoba, čtyřnásobný francouzský reprezentant Rémy Cabella či dlouholetá opora švédského národního týmu Viktor Claesson.
Ruský fotbalový svaz se odvolá proti vyloučení ruských klubů a reprezentací ze soutěží FIFA a UEFA k Mezinárodní sportovní arbitráži v Lausanne. Informovala o tom agentura Reuters. Mezinárodní federace vyřadily Rusko na začátku týdne kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Ruský svaz v prohlášení uvedl, že podá jednu žalobu na dva řídící orgány, tedy na FIFA a UEFA. Bude požadovat, aby ruské mužské i ženské národní týmy mohly hrát mezinárodní zápasy včetně nadcházejícího play off kvalifikace o postup na mistrovství světa v Kataru. V něm měla sborná 24. března v semifinále nastoupit doma proti Polsku a v případě vítězství vyzvat v dalším zápase jednoho z dvojice Švédsko - Česko.
