Slzy Krejčíkové po postupu a otázce na Novotnou: Chtěla by, abych bojovala
PŘÍMO Z LONDÝNA | Měla být pouhou obětí nejlepší travařky současnosti Jeleny Rybakinové. Barboru Krejčíkovou však v semifinále Wimbledonu přemohly jen vlastní slzy. To když už jako vítězka vzpomínala na centrkurtu na zesnulou trenérku Janu Novotnou. „Bojovala jsem o každý míček, protože to by po mně Jana chtěla,“ vyznala se, když otočila mač s reprezentantkou Kazachstánu na 3:6, 6:3, 6:4. A v sobotním finále se promění z outsidera proti maličké Italce Jasmine Paoliniové ve favoritku.
Na první singlové vystoupení na wimbledonském centrkurtu Barbora Krejčíková nikdy nezapomene. Předvedla na něm povstání proti ohromující favoritce. S Rybakinovou ztrácela v první sadě za 20 minut 0:4. „Byla jsem ráda, když jsem získala alespoň první game,“ líčila po utkání na dvorci, kde ji zpovídala Anabel Croftová.
Bývalá britská tenistka ji dojala otázkou na Janu Novotnou, šampionku z roku 1998 a někdejší trenérku Krejčíkové. „Vyprávěla mi hodně příběhů i o tom, jak zkoušela vyhrát Wimbledon. Byla jsem tehdy tak daleko a teď jsem tu. Je mojí inspirací, myslím na ni hodně. Když jsem vstoupila na kurt, bojovala jsem o každý míček, protože to by po mě chtěla,“ rozplakala se. „Tak moc mi chybí…“ Novotnou, která zemřela v roce 2017 na rakovinu, může nyní napodobit.
Tenistky nastoupily na kurt po předchozí bitvě mezi Jasmine Paoliniovou a Donnou Vekičovou, která trvala 2 hodiny a 51 minut, čímž se stala nejdelším ženským semifinále v dějinách Wimbledonu. Jako vítězka odcházel z centrkurtu maličká Italka Paoliniová, která mentálně lépe zvládla stres velkého mače. Vekičová se během něj opakovaně rozplakala a nakonec padla v supertiebreaku rozhodující sady (6:2, 4:6, 6:7 (8)). Paoliniová, kterou v předešlých dvou wimbledonských ročnících zastavila už v 1. kole Petra Kvitová, stojí měsíc po přelomovém úspěchu na Roland Garros opět v grandslamovém finále. V All England Clubu jako první Italka v historii.
To Jelena Rybakinová se do něj toužila po dvou letech vrátit a coby favoritka mače s Krejčíkovou začala dokonale. Za 20 minut vedla 4:0, trefovala esa a winnery z obou stran. Česká tenistka se dostala na tabuli až díky svému prvnímu brejku, vzápětí si ale potřetí v řadě vlastní podání prohrála a ztrácela 1:5. Ač průběh sady ještě zvládla zauzlovat a snížit na 3:5, rodačka z Moskvy reprezentující Kazachstán na druhý pokus set dopodávala – 3:6.
Opakoval se tak scénář z jejich dosavadních dvou vzájemných utkání, v nichž Krejčíková pokaždé o první dějství přišla, aby nakonec odcházela z kurtu jako vítězka. Už ke konci prvního setu se nálada jejich wimbledonského střetu začala pomalu měnit a potvrdilo se to v prostředním dějství. Krejčíková nejprve esem odvrátila brejkbol na 2:3, pak sama vzápětí vzala Kazachstánce podání na 4:2 a výhodu brejku si už udržela až do konce. Byť zavřít sadu byla pořádná dřina, česká tenistka k tomu potřebovala hned šest setbolů – 6:3. Nakonec však byla Češka odměněna za agresivnější přístup k zápasu. Zatímco první sadu prohrála na winnery 3:19, v té druhé už měla navrch 14:9.
První singlové vystoupení kariéry na centrkurtu Wimbledonu pro sebe nakonec Češka rozhodla brejkem na 4:3 v soudném dějství. Její solidnost a variabilita hry byly nad rychlost úderů favoritky. Za cílovou čáru došla suverénně čistou hrou, hned první mečbol po 127 minutách využila přímým bodem z podání a opět ukázala, že v jejím případě platí: čekejte nečekané.
Na titul z Roland Garros 2021 zaútočila jako 33. hráčka žebříčku, druhou nejcennější trofej kariéry loni v Dubaji brala jako světové číslo 30. Dnes u jejího jména svítí cifra 32…
