Zlatá éra, každý pátý grandslam finále. A Wimbledon je český turnaj
PŘÍMO Z LONDÝNA | Z temné nálady vyvolané dotačním skandálem bývalého svazového prezidenta Iva Kaderky poskočil český tenis do mnohem pozitivnější a důvěrně známější pozice. Tuzemská esa i mládí se zase předvedlo na wimbledonské scéně a potvrdily, že tenis je český národní sport. Ať už jde o Barboru Krejčíkovou, Kateřinu Siniakovou, šestnáctileté juniory Vendulu Valdmanovou a Maxima Mrvu nebo Janu Kovačkovou zářící v All England Clubu v turnaji čtrnáctiletých.
Nejjasněji svítí singlový úspěch Krejčíkové, páté české finalistky Wimbledonu v profesionální éře, která se datuje od roku 1968. Jen USA jich dokázaly za tu dobu vyprodukovat víc (9). Ukazuje se, že český tenis nestojí na jednom jméně, ale je napříč časem a disciplínami takřka nepřetržitě schopný dodávat top světový talent.
Za posledních patnáct let se hrálo dvanáct grandslamových finále s českou účastí, průměrně tedy na každém pátém grandslamu kdosi vystřelí k závratným výšinám. Velkou éru odstartoval v roce 2010 právě ve Wimbledonu Tomáš Berdych, následovalo ho šest krajanek – Petra Kvitová (3 finále), Lucie Šafářová (1), Karolína Plíšková (2), Markéta Vondroušová (2), Barbora Krejčíková (2) a Karolína Muchová (1).
Pět finále se hrálo právě na londýnské trávě, což dělá z Wimbledonu nejúspěšnější český grandslam. Proč? „Je to českou šikovností, která platí i v hokeji. A ta šikovnost se na trávě projeví víc. Dobré nohy, dobrý cit, umět zahrát loby, kraťasy… Na antuce se to nedá tak uplatnit, tam je výměna dlouhá a rozhoduje větší rána. Tady záleží na šikovnosti a šikovných tenistů jsme měli a máme spoustu,“ předkládá svou teorii Jan Kodeš. Potvrzují ji hvězdy posledních dvou wimbledonských ročníků Vondroušová s Krejčíkovou, které nepatří k nejvyšším a nejsilnějším hráčkám, jejich zručnost (a v případě loňské vítězky i pohyb) je však výjimečná.
Opomenuta nesmí být ani dvojnásobná šampionka Wimbledonu Petra Kvitová, jejíž osudové pouto s turnajem se projevilo letos, když v jeho průběhu porodila syna. I na její šikovnou levačku poukazoval loni kouč David Kotyza, jenž stál u obou dvou jejích triumfů. „Petra trénovala v zimě v malé tělocvičně bez výběhu, nemohla se napřáhnout, protože by si zlomila raketu o zeď. To z holek dělá flexibilnější hráčky. Různě si umí poradit, když to sjíždí, skáče nahoru. Někdo třeba hraje celý rok na Floridě na jednom kurtu,“ argumentoval.
Článěk pokračuje pod infografikou
V globálním světě se stereotypy rychle mění, stále však víceméně platí, že Američané či Britové neumějí hrát na antuce, Španělé a Jihoameričané nejsou tak silní na trávě. Česko podobným syndromem vzhledem ke své geografické poloze netrpí. Většina tenistů patří mezi obojživelníky, kteří by uměli i na bramborovém poli.
„U nás se hraje v létě na antuce a v zimě na rychlém povrchu v hale. Když jsem vyrůstala, chodila jsem přes zimu do tělocvičny na parkety. Možná proto hraju ráda na trávě,“ zamýšlela se kdysi i Kvitová, jejíž první triumf inspiroval mnoho dalších. „Začínaly s tenisem a viděly v televizi, že obyčejná holka z Fulneku to dokázala. Ty bláho, to můžeme taky dokázat, řekly si možná,“ přemítal Kotyza.
A tak poslední dvě léta na centrkurtu excelovaly rodačky ze západočeského Sokolova a Ivančic u Brna. A nebudou zřejmě poslední.
Češi ve finále grandslamů za posledních 15 sezon | |
| 2010 | Tomáš Berdych (Wimbledon) |
| 2011 | Petra Kvitová (Wimbledon) |
| 2012 | - |
| 2013 | - |
| 2014 | Petra Kvitová (Wimbledon) |
| 2015 | Lucie Šafářová (Roland Garros) |
| 2016 | Karolína Plíšková (US Open) |
| 2017 | - |
| 2018 | - |
| 2019 | Petra Kvitová (Australian Open), Markéta Vondroušová (Roland Garros) |
| 2020 | - |
| 2021 | Barbora Krejčíková (Roland Garros), Karolína Plíšková (Wimbledon) |
| 2022 | - |
| 2023 | Karolína Muchová (Roland Garros), Markéta Vondroušová (Wimbledon) |
| 2024 | Barbora Krejčíková (Wimbledon) |
| Pozn.: Tučně vyznačené tenistky získaly titul | |
