VIDEO, FOTOGALERIE - Asi dlouho bychom v dějinách tenistu hledali příběh tragičtější a zároveň budící nejvíce pozornosti, než se stal v 30. dubna roku 1993 v německém Hamburku v té době světové jedničce Monice Selešové.
Ve čtvrtfinálovém duelu turnaje v Hamburku proti Bulharce Magdaleně Maleeové napadl během střídání stran šokovanou tenistku s nožem v ruce psychopatický příznivec německé tenistky Steffi Gráfové Guenter Parche. Ostrá čepel, která se zabodla do levého ramene rodačky z Noveho Sadu, navždy zásadním způsobem ovlivnila kariéru světové jedničky.
Ačkoliv se Selešová po sedmadvaceti dlouhých měsících na kurty vrátila a předváděla kvalitní tenis, již nikdy nenavázala na své úspěchy z let před útokem. Fyzická rána se již dávno zahojila, horší to však bylo s ranou na duši. Srbská tenista trpěla depresemi, které řešila přejídáním, jenž následně vyústila v nadváhu a celou řadu dalších psychických problémů. V Německu již nikdy nehrála.
Foto SITA
"Lidé říkají, že na to zapomenu a že to přebolí, ale není to pravda. Necítím se tady dobře a nikdy už tady hrát nebudu. Nemůžu. Nejsem si jistá, že se to nebude opakovat," řekla médiím několik měsíců po útoku Selešová.
Monika dokázala po svém comebacku vyhrát turnaj v Torontu, probila se i do finále grandslamového turnaje v New Yorku, o pět let později si dokonce připsala titul na Australian Open, přesto suverenita, s kterou drtila své soupeřky dříve, byla pryč.
Naposledy se tenisovému světu jako aktivní hráčka představila roku 2003, kdy řekla své poslední sbohem v prvním kole Roland Garros poté, co vypadla s Naďou Petrovovou.
Monice Selešové bylo v době útoku pouhých dvacet let a již byla držitelkou osmi grandslamových titulů (3x Australian Open, 3x Roland Garros, 2x US Open). Podobně jako Ivanu Lendlovi ji unikal jen ten jediný - wimbledonský. Vzhledem k jejímu věku se však lze oprávněně domnívat, že by jeho zisk byl otázkou krátkého času.
Archív • Foto Archív
Na svém kontě má dnes šestatřicetiletá žena řadu výkonů, které se budou jen obtížně překonávat. Mezi ty nejzajímavější patří například její rekord coby nejmladší hráčky, které se kdy podařilo zvítězit na French Open. Monice bylo při jejím triumfu v roce 1990 pouhých šestnáct let a tři měsíce.
Stejný rok a Turnaj mistrů znamenal pro mladou Srbku další triumf, když ve finále porazila Gabrielu Sabatiniovou v unikátní pětisetové bitvě po setech 6:4, 5:7, 6:3, 6:4 a 6:2! V době vítěžství ji bylo bez jednoho měsíce sedmnáct let!
A tím výčet jejich úspěchů zdaleka nekončí. Na svém kontě má 53 turnajových vítězství ve dvouhře, což ji řadí na deváté místo v historii. Jako světová jednička vládla nepřetržitě 178 týdnů, jen pět žen dokázalo tento údaj překonat.
Jedenáctého března roku 1991 se stala v té době nejmladší světovou jedničkou. Bylo ji sedmnáct let a čtyři měsíce. Tento rekord později překonala Martina Hingisová. Na Prize Money si přišla na necelých 15 milionů dolarů (přes 825 milionů korun).
Bezprostřední okamžiky po útoku šílence.
V roce 1994 přijala americké občanství a pro svou novou vlast pomohla vybojovat i fedcupová vítězství v letech 1996, 1999 a 2000. Kromě toho vybojovala pro Spojené státy bronzovou medaili na olympijských hrách v Sydney v roce 2000.
Monika Selešová se v hojné míře věnuje celé řadě charitativních organizací, za což obdržela již nejedno ocenění.
"Vidím svou kariéru ve dvou částech - před útokem a po něm. Vyhrála jsem osm grandslamových titulů před tím a jeden po tom. Věřte mi, že bych jich vyhrála dalších devět," řekla při svém emotivním projevu v červenci letošního roku, když byla slavnostně uváděna do Síně slávy, Selešová. Jen těžko by si někdo dovolil proti tomuto tvrzení protestovat.
V každém případě 30. duben roku 1993 navždy změnil život velmi talentované tenistky. Jen těžko si představit, co všechno by v té době dvacetiletá Srbka dokázala, kdyby se následné tragické událostí nestaly. Ale to jsou všechno jen kdyby...
